Amoniak (čpavek) na zimních stadionechProč se vlastně čpavek využívá v chladících zařízeních?

Encyklopedie wikipedia to vysvětluje následovně: 
Termodynamické vlastnosti čpavek učinily jedním z chladiv běžně používaných před objevem freonů. Bezvodý amoniak se široce používá například na zimních stadionech díky vysoké účinnosti a nízké ceně.

V něm se jako chladivo používal amoniak neboli čpavek, který se vyznačuje nepříjemným, štiplavým zápachem. Toxická látka může při nižších koncentracích způsobit pálení očí a nosu. Vyšší koncentrace čpavku dokonce může zapříčinit poleptání sliznice dýchacích cest, kůže a oční rohovky.

Občas se stávají nehody, při nichž dojde k úniku čpavku. V nedávné době nepříjemnosti potkaly zimní stadiony na Královéhradecku. Vloni v srpnu na zimním stadionu v Hradci Králové bylo příčinou poškozené potrubí. Záchranáři tehdy evakuovali devatenáct lidí. Dva se látky nadýchali ve větší míře. Musela jim být poskytnuta první pomoc s kyslíkovým přístrojem. V roce 2007 uniklo menší množství čpavku ze strojovny v Novém Město nad Metují.

Ekologičtější chladivo

Na opočenském stadionu čpavek nahradilo bezpečnější a ekologičtější chladivo R404. „Ve spolupráci s městem se nám podařilo získat dotaci, která pokryla 85% nákladů. Jsme rádi, že z centra města zmizelo 800 kilo toxické látky," říká Tomáš Pavlík, předseda hokejového klubu HC Baroni.

„Ve stovkách metrů potrubí pod základní betonovou deskou hrací plochy proudí zásluhou dvou čerpadel a čtyř kompresorů zchlazená nemrznoucí směs," popisuje strojník-ledař Jaroslav Tobiáš proces chlazení nového zařízení, jehož pravidelný chod hlídá počítačová jednotka.
Nová moderní strojovna se poprvé rozběhla na začátku října. Nejprve se vyrobily dva centimetry ledu, pak se namalovaly čáry na hokej a curling. Navrch přišla další vrstva ledu o tloušťce jednoho až dvou centimetrů.
„Máme tři až čtyři centimetry ledu. Jinde mívají méně, ale opočenský zimní stadion je atypický tím, že je částečně otevřený. Před časem se ho sice podařilo zastřešit, ale stále ještě postrádá jednu ze čtyř stěn. Nemáme to tady uzavřené jako v ledničce, proto musí být vrstva ledu silnější," vysvětluje Tobiáš.

Téměř třicetiletá třítunová rolba

Odpadní teplo z nových kompresorů ohřívá nádrž s vodou, z níž se napouští rolba, která potahuje led. „Rolba seřízne led a zároveň potahuje jeho další vrstvu horkou vodou," přibližuje jeden z opočenských ledařů, o nichž se v Kanadě, kolébce hokeje, traduje, že jsou pány zimních stadionů.
Opočenští se sice jednoho letitého zařízení zbavili, ale výměnu by spolu se strojovnou zasloužilo i to pojízdné. Třítunová rolba, která pojme 800 až 1200 litrů vody, je patrně jedním z nejstarších obdobných strojů v republice. „Jedná se o československý výrobek. Ještě za bývalého režimu ji v roce 1987 vyrobila domácí firma Destarol. Disponuje motorem z traktoru Zetor 69," sděluje ze sedadla rolby Tobiáš.

Jednoduchá údržba

Podle hokejového předsedy Pavlíka se vedení klubu s představiteli města zabývají i těmito otázkami. „Ohledně dokončení čtvrté stěny zimního stadionu se intenzivně jedná se Sokoly, kteří jsou majiteli pozemků. Teprve až město pozemky získá, může se začít připravovat realizace stavby. Rolba je majetkem klubu. Je nám jasné, že má svoje odslouženo. Na druhou stranu sice je zastaralá, ale velmi jednoduchá na údržbu. Nová elektrická rolba, jakou mají například na zimním stadionu v Rychnově nad Kněžnou, je sice pěkná, ale bavíme se třímilionové investici."

Opočenská rolba byla v minulosti předělána na plyn. „Naše snahy vedou k ekonomickým úsporám na zimním stadionu. Snažíme se s městem maximálně komunikovat," uzavírá Tomáš Pavlík.