Spor o majetek a vybavení zámku Opočno, jehož hodnota se pohybuje v řádech miliard korun, tak dopadl ve prospěch Státního památkového ústavu Pardubice.
Stejně před časem rozhodl soud i o osudu budovy samotného zámku. Opočenského starostu Štěpána Jelínka to mrzí, protože Kristina Colloredo–Mansfeldová, která původně zámek vysoudila, se o jednu z nejnavštěvovanějších památek Královéhradeckého kraje starala dobře.
Rasové důvody
Majetek rodu Colloredo– Mansfeld měl být rodu vrácen na základě zákona 87/1991, který má napomoci k narovnání křivd spáchaných v době druhé světové války z rasových důvodů. Senát krajského soudu však poukázal na to, že zákon je určen výhradně k nápravě hmotných škod, vzniklých rasistickou politikou Třetí říše týkající se zejména židovského obyvatelstva a soudům podle něj nepřísluší smysl tohoto zákona rozšiřovat za hranice jeho původní podoby. Rozhodnutí tedy ponechá v majetku státu rozsáhlé vybavení zámku, zahrnující lovecké trofeje, unikátní sbírku zbraní a další předměty.
Podají odvolání
Právní zástupce Kristiny Colloredo–Mansfeldové Vlastimil Nedomlel se k rozsudku vyjádřil pouze tím, že proti němu podá dovolání.
Rozhodnutí, že zámek i se sbírkami zůstanou spolu, naopak přivítali zástupci Národního památkového ústavu.
„Soud dospěl tam, kam od začátku směřovaly naše důkazy. Rádi bychom již tuto kauzu skončili, protože sbírkám délka sporu příliš neprospívá. Zejména lovecké trofeje potřebují zásah restaurátora. A stát samozřejmě nechce investovat prostředky do majetku, jehož budoucnost je prozatím nejistá,“ okomentovala výsledek Iva Lánská, ředitelka Národního památkového ústavu v Pardubicích.
“Je to škoda a myslím si, že i devadesát devět procent Opočňáků by to přálo Kristině Colloredo–Mansfeldové, která se o zámek dobře starala. Je navíc smutné, že se spor táhne tak dlouho a národní kulturní památka jen chátrá,“ reagoval včera na dotaz opočenský starosta Štěpán Jelínek, který se výsledek soudu dozvěděl z Deníku. Restituentku se včera nepodařilo dostihnout ani na mobilním telefonu.
Z historie sporu o opočenský zámek a sbírky
Září 1995 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou neuznal nároky Kristiny Colloredo-Mansfeldové na vydání nemovitého majetku v katastrálním území Opočno, včetně navrácení zámku.
4. ledna 1999 - Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu Colloredo-Mansfeldů na vydání Opočna. Potomci rodu od roku 1991 žádali vydání zámku, jízdárny, oranžerie, zámecké obory, lesů a polností.
16. března 1999 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou zamítl žalobu Kristiny Colloredo-Mansfeldové (dcera posledního majitele opočenského zámku) proti Památkovému ústavu v Pardubicích o vydání opočenského zámku včetně pozemků. O rok později potvrdil rozhodnutí i Krajský soud v Hradci Králové. Colloredo-Mansfeldová podala dovolání k Nejvyššímu soudu.
Únor 2000 - Ústavní soud zamítl stížnost Kristiny Colloredo- Mansfeldové proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové.
Podle něj více než 5000 hektarů lesní a zemědělské půdy, která dříve patřila k zámku, zůstane v majetku státu.
31. srpna 2000 - Nejvyšší soud vyhověl dovolání Kristiny Colloredo-Masfeldové a zrušil zamítavé rozsudky okresního i krajského soudu. Nejvyšší soud rozhodl, že promlčení neplatí, neboť panství bylo rodině zabaveno jako "nepřátelům říše" podle stejného zákona, který nacisté často používali při legalizaci svých loupeží židovského majetku. Nejvyšší soud věc vrátil okresnímu soudu.
12. června 2002 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou umožnil vydat zámek v Opočně. Soud nařídil vydání nejen zámku, ale také přilehlých pozemků a budov. Ve zdůvodnění verdiktu soudce uvedl, že otec Kristiny Colloredo-Mansfeldové Josef během druhé světové války nepozbyl československé státní občanství. Konfiskace zámku po válce tedy nebyla podle soudu zákonná. Pardubický památkový ústav, který zastupuje stát, se proti rozsudku odvolal.
13. května 2003 - Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení rozhodl, že stát má Kristině Colloredo-Mansfeldové vrátit zámek v Opočně na Rychnovsku a pozemky v okolí. (Cenné sbírky kromě 68 obrazů stále zůstávají ve vlastnictví státu.) Památkáři s verdiktem soudu nesouhlasí a považují jej za určité zpochybnění Benešových dekretů.
16. července 2003 - Národní památkový ústav podepsal smlouvu o vydání zámku Opočno na Rychnovsku a dalších nemovitostí šlechtickému rodu Colloredo-Mansfeldů. Památkáři však hodlají pokračovat v soudním sporu.
29. července 2003 - Oznámeno, že o expozice na zámku v Opočně se bude dále starat Národní památkový ústav. Vyplývá to z uzavřené nájemní smlouvy, která má platit do doby, než soud vyřeší několik soudních sporů, které památkáři vedou o cenné umělecké sbírky.
Léto 2003 - Pardubičtí památkáři podali proti rozhodnutí královéhradeckého soudu o vydání opočenského zámku dovolání k Nejvyššímu soudu.
23. prosince 2003 - Ministerstvo vnitra vydalo zprávu, podle níž je potvrzení o českém státním občanství Josefa Colloredo-Mansfelda vydané stejným úřadem v roce 1992 neplatné.
Dovolání pardubického pracoviště Národního památkového ústavu proti rozsudku královéhradeckého krajského soudu o vydání zámku v Opočně bylo neúspěšné.
Krajský soud v Hradci Králové v dubnu 2007 rozhodl, že Krtistina Colloredo Mansfeldová musí památku vrátit státu.
Kristina Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhala od roku 1991. Zámek zkonfiskovali v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadl na základě dekretů prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se tehdy o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.
