Z historie kostela
Na tomto místě byl ve 14. století založen společně s hradem původní středověký kostel. Ten byl ale v roce 1458 zbořen i s hradem.

V letech 1691 – 1692 byl nově postaven roubený kostel svatého Petra a Pavla.

Těchto dřevěných církevních staveb je v republice pouze několik.

Kulturní památku doplňuje také stupňovitá zvonice a roubená fara.

Interiér kostela je v barokním stylu, najdeme tu sochy českých patronů svatého Václava a Jana Nepomuckého, které vytvořil Filip Jakub Prokop, který se roku 1740 narodil v Liberku.

Tato roubená stavba se tyčí  na svém místě již od roku 1691. V celé republice je jich opravdu málo.
Přesto by podle některých neměla nést přízvisko národní kulturní památka.

Některé z památek na seznamuZa kulturní památku může prohlásit ministerstvo kultury takovou stavbu, která je významným dokladem historického vývoje  a má historické, vědecké, umělecké,technické nebo revoluční hodnoty.

Národní kulturní památky v Královéhradeckém kraji:Zámek Opočno
Zámek Hrádek u Nechanic
Třebechovický betlém
Muzeum v Hradci Králové
Babiččino údolí v Ratibořicích
Hospital Kuks

„Já jsem o to neusiloval, nemám o to nějaký větší zájem, zajišťuje to památkový ústav. Spíše mě zaráží, že se mě na to nikdo neptal. Tady v kraji se opravdu dá mluvit o zajímavé památce, nemyslím si ale, že by byla národního charakteru, aby mohla být zařazena do tohoto seznamu. Dle mého názoru je to nesmyl," vysvětluje farář Petr Stejskal z rychnovského děkanství, pod nějž kostel spadá.

Podle něho toto označení kostel svatého Petra a Pavla nedostane.
O tom, zda se bude jednat o národní kulturní památku, však rozhodne ministerstvo kultury.
Petr Stejskal z římskokatolické farnosti také upozorňuje na to, že pokud by do tohoto seznamu kostel spadal, přineslo by to spíše negativa.

„Čím vyšší památka, tím horší opravy. Přinese to pouze o mnoho víc papírování a účtování. Každá oprava se bude zdlouhavě posuzovat, než se případně povolí. Závazný je v takovém případě také výběr firmy, ta musí být také nejprve schválena. Vše vyjde daleko dráž než doposud," upozorňuje farář Petr Stejskal.
Liberský kostel je jistě unikátem, to ostatně potvrzuje i starosta Liberka Jiří Ungrád, jestli se však něco změní, to neví.
Pro obec je to překvapení
„Takovýchto dřevěných kostelů je v celé republice pouze osm, je to tedy vzácná památka. Že by se ale měla stát národní kulturní památkou, slyším  právě teď poprvé. Nedokážu ale posoudit, jestli je to reálné. Kostel patří diecézi," upozorňuje starosta obce.

Ten také dodává, že by to možná mohlo rychnovskému děkanství pomoci při shánění dotací, v tuto chvíli to jsou ale pouhé spekulace.

Obec je v případě potřeby ochotna na kostel také finančně přispět. Ten se totiž stále zvelebuje, nedávno se tu opravovala střecha.
Na jeho místě stával původně středověký kostel, ten byl ale i s místním hradem zbořen.
Současný kostel je celý dřevěný, jeho interiér je v barokním stylu s kazetovými stropy.

Vnitřní část je také vyzdobena dřevěnými sochami od řezbáře a sochaře Filipa Jakuba Prokopa, rodáka z Liberka. Tento roubený kostel spadá do lidové architektury.