Setkat se s ním mohou návštěvníci pevnosti i tento víkend. Doporučuje však zájemcům o návštěvu dělostřelecké tvrze, aby se dopředu telefonicky objednali. Jako například včerejší školní výprava z Pardubicka, kterou muzeem provázel.
Pevnost patřila do systému československého předválečného opevnění, jež bylo vybudováno ve 30. letech minulého století proti tehdy rozpínajícímu se Německu.
Minář vypozoroval, že zájem o návštěvu mají stále častěji mladé páry či rodiny s dětmi. Kromě českých turistů patří k nejčastějším návštěvníkům Haničky Poláci. Prováděl zde však i Číňany, Italy, Američany či kubánskou chargé d´ affaires.

Přestože turistická sezona zde začíná až od 1. května, od začátku roku se zde vystřídalo 313 návštěvníků. A kromě minulé soboty a neděle zde bylo od Nového roku každý víkend otevřeno. Správce, který působí na pevnosti druhou sezonu, zavedl pružný systém telefonického objednávání prohlídek, který vychází ze zájmu návštěvníků. Jako jediný zaměstnanec to ani jinak dělat nemůže.

Bezpečnostní kapacita muzea

Pokud potřebuje správce v hlavní sezoně dalšího průvodce, najde si brigádníka. „Nemůžu ho ovšem vytáhnout, říct pojď pracovat, a potom abychom tady seděli a koukali na sebe,“ zdůvodňuje režim návštěv, který se mu osvědčil.
Lidé si zvykli objednávat se na prohlídky i v řádné provozní době (tj. od 1. května), vědí že některé termíny jsou přetížené. „Nutím je k tomu, nebojím se to tak říct, aby si dopředu blokovali místa,“ vysvětluje Minář. Dodává, že to je dáno i bezpečnostní kapacitou muzea , která je omezená, na prohlídka nemůže jít najednou více než 50 osob. Náhodní návštěvníci se pak musí obrnit trpělivostí a doufat, že někteří objednaní turisté ze skupiny nepřijdou a oni budou moci do pevnosti místo nich.

Dva roky se nezvedlo vstupné

Letos, atypicky, již od dubna se tady objevují výpravy žáků, jelikož školy často šetří a nejezdí na výlety do vzdálenějších míst. Na Haničce uspějí i díky tomu, že se zde již dva roky nezvedalo vstupné.
Pevnost se také stává občerstvovacím bodem, v zimě pro běžkaře, v létě pro cyklisty, kteří zde pořídí základní občerstvení.
Kromě profese průvodce zajišťuje Minář údržbu a chod kotelny, celého muzea, ale také účetnictví či sekání trávy. „Také občas pracovně vykořisťuju i vlastní manželku,“ podotýká s nadsázkou.
Sám si také přes den obhlédne povrch pevnosti, jestli se tam něco neděje. Problémy s nezvanými hosty zatím nemá, spíše s nedisciplinovanými řidiči. Muzeum se totiž nachází hluboko v lese i v Chráněné krajinné oblasti (CHKO). „Lidé často projedou i dvojitý zákaz a tvrdí, že značku neviděli,“ má zkušenost Pavel Minář, kterému se pak vyplácí spolupráce s rokytnickou policií i pracovníky CHKO.