Kontejnery na třídění odpaduŽlutý (plasty) – vhazujeme fólie, sáčky, PET lahve, kelímky od jogurtů, ale například také obaly od CD. Nepatří sem mastné obaly nebo obaly od barev.

Modrý (papír) – patří sem časopisy, noviny nebo knihy. Nevhazujeme mastný nebo jakkoliv jinak znečištěný papír.

Zelený (sklo) – jakékoliv sklo, do bílého kontejneru vhazujeme čiré sklo, do zeleného barevné. Nepatří sem ale keramika ani porcelán.

S oranžovou nálepkou (kartony) – krabice od džusů, vína nebo mléka. Nevhazujeme měkké obaly od kávy nebo různých potravin v prášku.

Systém využívá Solnice a Voděrady, a už několik let se díky němu umisťují na předních příčkách v soutěži Čistá obec. „Inspirovali jsme se právě v Solnici," poznamenává Josef Šmída, starosta Voděrad. V obci vývoz na základě „kartiček" funguje už několik let.

Obyvatelé na své popelnice umisťují karty, které si kupují od obce. Dávají tím signál, že chtějí, aby byla popelnice vyvezena. Ve Voděradech stojí karta zatím sedmdesát korun, v Solnici ji letos o pět korun zdražili a místní za ní zaplatí pětasedmdesát korun.

K dispozici je hned několik kontejnerů

Díky tomuto systému se obyvatelé snaží, aby ušetřili a aby popeláři museli jejich odpad odvážet co nejméně často, a proto více třídí. Obě obce mají na tříděný odpad k dispozici hned několik kontejnerů.

„Celkem se v Solnici nachází sedmatřicet stanovišť s kontejnery," prozradila tajemnice místního městského úřadu Stanislava Klengelová.

Solnice si způsob vyvážení odpadu pochvaluje a místní obyvatelé si na něj prý zvykli. K dispozici jim je kromě stanovišť s kontejnery i sběrný dvůr, který se nachází uprostřed obce. „Lidé mohou využít i kompostárnu," podotýká tajemnice.

Popelnici přivezou technické služby

Solnice se svým obyvatelům snaží vyjít vstříc i tím, že jim nabízí k prodeji i samotné popelnice.

„Pokud mají zájem, technické služby jim popelnici zavezou až domů," popisuje Stanislava Klengelová.

Podle solnického starosty Ladislava Kubíčka je takový systém vyvážení odpadu vhodný hlavně pro menší obce. Inspirovat by se podle něj měla i další města a vesnice.

„Mohly by to zavést především obce, které mají kolem dvou tisíc obyvatel. Je otázkou, zda by to fungovalo ve větších městech. To by bylo asi komplikovanější,“ poznamenává.

Někteří lidí prostě třídit nebudou Solnice tímto způsobem s odpadem nakládá již sedmnáct let. Přesto se podle tajemnice Stanislavy Klengelové občas najdou tací, kteří pravidla bohužel nerespektují.

Město několikrát řešilo, že se v tříděném odpadu objevilo něco, co tam nepatřilo. Dokonce došlo i k odcizení kartičky z popelnice. Vše se však podařilo vyřešit a i přes drobné občasné problémy prý systém vyvážení běží, jak má.

Podobně to vidí i starosta Voděrad, další obce, kde systém funguje.

„Každý způsob má svoje nevýhody. Zde by se za minus dal považovat fakt, že si někteří lidé karty nekoupí, aby ušetřili, a mohou nakládat s odpadem, jak se jim zlíbí – například ho někde pohazovat. Těžko se jim dá něco dokázat, neexistuje na to žádná páka,“ podotýká k tématu starosta Josef Šmída.

Efekt je podle zástupců obou obcí poměrně viditelný. Lidé se snaží ušetřit, a tak svědomitěji třídí, aby popeláři vyváželi odpady co nejméně často.

Plasty, papír a kovy se snaží oddělovat

„Na tříděné odpady je v Solnici rozestavěno více než dvě stě nádob. Celkem se z města za rok sváží odpady o objemu 9412 m3. Na den tedy připadá 26 m3 tříděných odpadů. Mimo to se sváží směsný odpad o ročním objemu 800 m3,“ prozradil Miloslav Kejval z firmy Odpady s.r.o.

Podle něj Solnice vyprodukuje za rok dvě stě tun odpadů svážených z popelnic, 132 tun tříděných odpadů, mezi které patří plasty, sklo, papír a kovy, dvě a půl tuny pneumatik a sedmnáct tun elektroodpadu.

Třídit, nebo netřídit? Lidé se učí neničit přírodu

Rychnovsko – Ačkoliv se jedná o téma, kterému se veřejné diskuze často vyhýbají, Češi jsou v třídění odpadu velmi svědomití. Třídí přes dvě třetiny obyvatel a na pomyslné první příčce jsme v této aktivitě předběhli i Němce.

Jak vyplývá z odborné studie společnosti EKO-KOM, za rok díky tomu Češi uspoří energii , kterou spotřebuje 260 000 domácností. Kromě abstraktních čísel za energie má třídění ale i daleko „hmatatelnější" účinky. Za poslední rok se podařilo zachránit 23 km2 lesa. Co vlastně se s odpadem po jeho vytřídění v kontejnerech děje? Papíry se znovu recyklují a používají se například na výrobu novin. Plasty, především PET lahve, se využívají například k výrobě bund nebo jiného zimního oblečení.

Z recyklovaného skla se vyrábí nové lahve, některé z nich jsou až 100% z recyklovaného materiálu. Nápojové kartony se využívají mimo jiné k výrobě stavebních desek na rodinný dům.