Přes všeobecně přijímaný ateismus českých občanů je podíl církevních smutečních obřadů stále nezanedbatelný.

„Podíl církevních obřadů je u nás asi poloviční,” uvedl Miroslav Šmíd z pohřební služby v Rychnově nad Kněžnou. Jeho kolegyně z Týniště nad Orlicí uvádí sice menší číslo, ale ani to není malé. „Obřadů s přítomností faráře nebo jiného kněze může být asi tak 30 procent. Zbytek však nepřipadá jen na občanské pohřby, ale též na pohřby bez obřadu,” sdělila Jitka Filipová, majitelka pohřební služby.

Není však možné pouze rozdělení na obřad církevní a občanský, protože dalším hlediskem je způsob uložení ostatků. Ten se dá s formou rozloučení kombinovat. Je tak možné po rozloučení v kostele zajistit kremaci nebo naopak občanské rozloučení u hrobu bez přítomnosti kněze.

Z časového hlediska je pak delší obřad církevní, kdy se promluva kněze může protáhnout i na hodinu. Nejde jen o samotný průběh, ale zejména příprava je zde časově náročnější. Vzhledem k tomu, že na většinu církevních obřadů navazuje klasické uložení do hrobu, lze říci, že tato forma vychází poněkud dráže. „Odhaduji, že rozloučení v kostele s následným uložením do hrobu je asi o dvacet procent nákladnější,” uvedla Jitka Filipová.

Jako se občanské rozloučení nemusí vždy konat ve smuteční síni, ani církevní obřad není bezpodmínečně svázán s budovou kostela. „Někdy sloužím smuteční obřad i v smuteční síni nebo přímo na hřbitově,” potvrzuje Jiří Mára, farář z Vamberka s tím, že zesnulý nemusí být ani pokřtěn.

Pohřební služby se pak shodují, že jsou schopny zajistit kompletní servis zahrnující přípravu hrobu, květinovou výzdobu, řečníka, hudbu a další služby. V některých případech je voleno uložení ostatků bez jakékoliv ceremonie. „Někdy to vychází přímo z přání zesnulého nebo jsou to lidé bez příbuzných, jejichž zpopelnění hradí obec. Většina lidí však na svých blízkých nešetří a někdy jim musím rozmlouvat například až příliš nákladnou květinovou výzdobu, místo které by mohli uhradit péči o hrob na několik let,” dodala Filipová.

Zájem o květinovou výzdobu doložila i květinářka. „Smuteční věnce stále vážeme, stojí mezi 500 a 1000 korunami,” sdělila Eva Pozůstalová.

Církevní pohřeb a jeho náklady

Samotný obřad bývá časově náročnější a proslov kněze může trvat okolo hodiny.

Pokud budeme vycházet z toho, že většina věřících lidí si přeje klasické uložení do hrobu, je časově náročnější rovněž příprava, která zahrnuje otevření a přípravu hrobu.

Nad hrobem pak obvykle následuje ještě krátké rozloučení.

Při něm je obvyklá přítomnost živé hudby, která je nákladnější než reprodukovaná.

Příprava hrobu je náročnější rovněž po finanční stránce. Samotné otevření hrobu pak stojí okolo dvou a půl tisíce korun.

V tomto případě přibude rovněž úhrada církevních úkonů. To se samozřejmě liší podle příslušnosti k církvi a někdy má tento poplatek formu příspěvku pro svatostánek.

V případě obřadu v katolickém kostele to činí přibližně 700-800 korun.

Ostatní náklady jsou individuální a záleží na volbě pozůstalých jakou zvolí rakev, květinovou výzdobu.
Světský pohřeb a jeho náklady

Tato forma rozloučení je obvykle časově méně náročná než obdobná ceremonie v režii církve.

Pokud je voleno uložení do země, trvá příprava i samotný obřad delší dobu.

V případě odvozu ostatků ke zpopelnění trvá rozloučení kratší dobu, ale má o něco později pokračování. Je to z toho důvodu, že na Rychnovsku není žádné krematorium a ostatky zesnulého tak musí být odvezeny do krematoria v Pardubicích, Jaroměři nebo České Třebové. Cena zpopelnění se pohybuje kolem 2700 korun.

Poté co pozůstalí obdrží popel zesnulého, následuje jeho uložení. Jeho umístění je však individuální a toto se většinou odehrává v úzkém rodinném kruhu.

V případě zpopelnění se cena odvíjí od dojezdové vzdálenosti od místa rozloučení na místo zpopelnění.

Ostatní náklady jsou v podstatě stejné jako u církevního obřadu. Rozpětí je individuální a odvíjí se například od výzdoby a dalších věcí.