Ovšem jinak prošlo náměstí (tehdy Velké, dnes Kupkovo) viditelnými změnami. Kašna se přesunula jinam a některý z příštích snímků ukáže její současné místo. Dům, který nesl čp. 71, však zmizel definitivně.

Jaká firma v něm sídlila? Vydejme se s opočenskou letopiseckou komisí na pátrání.

Na odboru výstavby Městského úřadu je uložen dokument z roku 1882, kdy knížecí ředitelství Colloredo – Mannsfeldské žádá o povolení změn místnosti bývalé knížecí kovárny v čp. 71 ke zřízení obydlí. A tak je jisté, že zde v minulosti provozoval své řemeslo mistr kovářský.

O další změnu žádalo knížectví v roce 1910. Tehdy byla ze dvou pokojů směrem do náměstí zřízena jedna místnost s využitím na obchodní krám. Zůstává otázkou, jaký obchod se zde provozoval. Na pohlednici z roku 1921 je zřetelný nápis B. Čech. Jeho firma figuruje i v opočenském adresáři a jeho živnost je popsána takto: „Bohumil Čech, první křesťanský závod módními látkami pro dámy, brněnskými, humpoleckými a krňovskými sukny, nákrčníky, prádlem, jakož i všech v ten obor spadajících předmětů."

Štíhlý elegán 
s korpulentní dámou

Ale tím historie živností domu čp. 71 nekončí. Z odboru výstavby MěÚ jsou získána další jména: v roce 1929 se povoluje užívání výkladních skříní módnímu závodu Františky Řičařové, o čtyři roky později žádá o trvalé zavěšení dřevěných malých výkladních skříní její nástupce, obchodník Josef Louda.

Na manžele Loudovy se někteří Opočeňáci ještě pamatují, díky nim se tato dvojice rýsuje docela zřetelně. Pan Louda byl štíhlý a vysoký, velmi dbalý svého zevnějšku, prostě elegán. Manželka byla trochu korpulentnější, ale velmi krásná paní. Ve svém obchodě prodávali především látky a galanterní zboží.
Kdy byl jejich obchod znárodněn, se neví. Pak už tu neprodávali Loudovi, ale textil se zde nabízel stále, prodejna fungovala ještě koncem šedesátých let.

„Prodávaly se tam i koberce, jenže to bylo dost nedostatkové zboží. Naštěstí jsme tam měli známou prodavačku, díky ní jsme získali koberec do obýváku," vzpomíná jeden z pamětníků na tehdejší „podpulťáky".

Dům byl zbourán pravděpodobně na konci šedesátých let nebo počátkem sedmdesátých. Dnes je na místě domu čp. 71 novinový stánek a parkoviště.