„V únoru před dvaceti lety mě operoval pan doktor Vladimír Brzek. V nemocnici jsem ležel deset dnů,“ vzpomíná pan Čížek. Počítal prý s tím, že ho čeká odchod do důchodu, ale jeho stav se po operaci a lázeňském pobytu v Poděbradech tak výrazně zlepšil, že se mohl vrátit do zaměstnání a dál žít plnohodnotným životem. „Ten, kdo vymyslel bypass, byl geniální,“ říká.

Slovo by-pass v angličtině znamená objížďku. Medicína je převzala pro označení uměle vytvořené cévní spojky na tepnách zásobujících srdce. Cílem operace je zajistit dostatečný přísun krve pro srdeční sval, zlepšit tak jeho funkci a snížit riziko infarktu myokardu. Ne každá nemocnice takovou operaci provádí. Mezi pětici zařízení, která pacientům tuto pomoc poskytují nejčastěji, patří i Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Podle přehledu výkonů zdravotnických zařízení za rok 2017, který Deník získal od Kanceláře zdravotního pojištění, se v hradecké fakultní nemocnici provádí více než 200 těchto operací za rok. To je nadprůměrné číslo, a tedy i vysoká záruka jejich úspěšnosti.

Nad dvě stovky zákroků se dostávají ještě nemocnice v Olomouci, Brně, Českých Budějovicích a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

„Operace by se dala přirovnat k jakémusi přemostění ucpané cévy na srdci náhradní cévou, která se pacientovi vezme z nohy. Je to velmi náročný zákrok, ke kterému je potřeba zavést mimotělní oběh, takže jej provádějí skutečně jen odborná pracoviště,“ uvedl lékařský náměstek hradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl.

Běžná doba hospitalizace po zavedení bypassu se v Hradci Králové, stejně jako v jiných nemocnicích, pohybuje kolem dvanácti dní, průměrný věk pacientů činí šestašedesát let. Bypass však často potřebují i velmi mladí lidé.

Operace pacientům velmi pomáhá. „Byl jsem dlouho zdravotně v pořádku. Až po patnácti letech jsem musel znovu na operaci,“ konstatuje Jan Čížek. Dnes se cítí dobře a je velmi vděčný lékařům za šanci na život bez výraznějších omezení. „Ale to víte, za trolejbusem už neutíkám,“ usmívá se.