"Na své předky jsem hrdá. Je na co. Byli to chytří a pracovití lidé, za kterými zůstala úžasná práce a byla pro lidi," zdůrazňuje Soňa Klímová-Janečková.

Ale také za ní zůstává pořádný kus práce, i když se vydala poněkud jinou cestou, než její děd a praděd. "I na tom zámku je to vidět, že se každý rok podaří kus opravit. Nakonec po těch 30 letech pěstování lesa v Orlických horách také máme výsledky, když se zrovna příroda nepostaví proti," říká.

V rozhovoru pro Deník prozradila nejen to, co nabídne letošní kulturní kalendář zámku, ale také méně známé zajímavosti o svých předcích, a také to, že také jí koluje v žilách modrá krev.

Jak je to s tou modrou krví?

Pradědeček si vzal za manželku Johannu Carolinu Strick van Linshoten, pocházela z holandské šlechty. Dodnes tu mám hrníčky z Holandska, z nichž pilo několik generací Janečků.

S historií této podnikatelské rodiny seznamujete při prohlídkách zámku. V povědomí lidí je dnes spojená především ve spojitosti se značkou motocyklů Jawa, ale byly to i automobily Jawa, které se v Kvasinách vyráběly. Váš pradědeček František Janeček však už dříve prorazil jako zbrojař a byl velmi úspěšný. O tom se návštěvníci dozvědí během výkladu, můžete přidat nějakou zajímavost z tohoto soudku?

Můj dědeček František Karel Janeček odjel 14. března 1939 do Anglie. Zbrojaři měli kontakty a věděli, co Hitler chystá. Dědeček měl patent na jednoduchý adaptér, který se dal našroubovat na jakoukoli pušku. Udělil střele takovou rychlost a sílu, že prorazila tankový pancíř. Věděl, že kdyby se dostal Němcům do ruky, tak je Evropa na kolenou. V Anglii tento vynález ještě vylepšoval, žil tam pod krycím jménem Little John po celou válku a pracoval pro britské ministerstvo války. Vynález britskému vojsku umožnil vzdorování proti tankovému vojsku v severní Africe za druhé světové války. Němci pak honem zesilovali pancíře, aby se tento zlepšovák už nedal použít.

Z kvasinského zámku.Z kvasinského zámku.Zdroj: Deník/Jana Kotalová

Tady v Kvasinách ho ale asi návštěvníci neuvidí…

Ne, měl by být ale v jednom z těch velkých vojenských muzeí v cizině. Čerpáme hodně z knih, ale chystáme se oslovit české vojenské muzeum, jestli nemá nějaké informace.

V expozicích nejde přehlédnout některé stroje jako připomínky výroby motocyklů značky Jawa. Co dalšího je tu vidění?

Máme tu dvě zásadní expozice. České loutkářství je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO a naše expozice českých loutek je součástí tohoto balíčku. Pak tu máme historickou expozici. Byly tady obrovské sbírky zbraní a různých předmětů denní potřeby z Království severní Afriky, intarzie, všechno vykládané slonovinou, zlatem. Ale po znárodnění zde nezůstalo nic. V naší historické expozici se snažíme ukázat, jak by zámek mohl vypadat, kdyby nebyl vykraden. To, co zde vystavujeme, je asi desetina původního vybavení zámku, které nám hrdinně přiznalo Náprstkovo muzeum a vrátilo.

Během roku pořádáte i dočasné výstavy, naposledy to byla tradiční velká výstava betlémů. Na co se mohou návštěvníci těšit nyní?

Na výstavu obrazů Josefa Kejvala z Chábor na téma: Lodě, loďky, lodičky, která v jeho podání bude určitě zajímavým cyklem, a na výstavu dřevořezeb Josefa Noska Hrady a zámky okolí. Výstava bude otevřena od 12. března do 17. dubna.

Poté představíme snímky Vlastimila Dohnálka, bývalého skuhrovského kantora a vynikajícího fotografa. Jedná se o fotografie okolí a také herců a dalších slavných osobností, které navštívily Kvasiny a Skuhrov nad Bělou. Za desítky let, po které se fotografování věnuje, má obrovský archiv.

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: Deník

Na co se Vy osobně těšíte v kulturním kalendáři kvasinského zámku nejvíce?

Na Zámeckou neděli s veterány druhou neděli v červnu, bude už devátá. Pak to bude dvouměsíční výstava obrazů Heleny Slavíkové a Heleny Hruškové, akademických malířek, matky a dcery. Jejich tvorba je absolutně úžasná a mám ji tu každý druhý rok. Když si chci odpočinout, jdu si sednout mezi jejich obrazy, obrazy květin, akvarely moří, přístavů, krajiny, je to úplně jiný, snový svět a z obrazů přímo sálá optimismus a život. Takže to je výstava, která pro mě letos bude top. Třetí vrchol sezony, když pomineme betlémy, které jsou pro mě srdeční záležitostí, budou už páté Půtovy zámecké slavnosti poslední sobotu v červnu.

Vnímáte, že se z kvasinského zámku stalo oblíbené centrum kultury?

Dvacet let na tom pracuji, aby zámek k něčemu byl. Když odešel ústav sociální péče, zámek byl prázdný, poničený, byl cítit plísní. Od té doby prošel proměnou. Buduji život na zámku, aby sem lidé chodili, měli ho rádi, cítili se tu dobře a vraceli se sem. Jsem spokojený člověk, když vidím, že se to daří. Lidé na zámku hledají to hezké, chtějí si tu odpočinout, přijít na jiné myšlenky.