"Starý písník vznikl někdy okolo roku 1953. V minulosti se tu těžil písek. Po ukončení těžby byl prostor samovolně zatopen a využíván jako klidová příměstská zóna. Bohužel celkově hladina vody v písníku poklesla od začátku sedmdesátých let přibližně o 1,7 metru a před dvěma či třemi lety, kdy jsme začali uvažovat o tom, že bychom ho chtěli zachránit, už tam nebyla voda žádná a všechno zarostlo rákosem, orobincem a náletovými dřevinami. Získali jsme dotaci z ministerstva životního prostředí na vytvoření mokřadního biotopu pro obojživelníky a nyní se tam už budují tůně a hlubší jezero," vysvětluje v rozhovoru pro Deník starosta Borohrádku Martin Moravec.

Věříte, že se sem život vrátí?
Věřím. Revitalizační záměr vytvoří v prostoru písníku a v jeho blízkém okolí vodní a na vodu vázaný ekosystém. Písník je ve své severní části v současnosti biologicky cenným mokřadním územím s přítomností mělkých tůní. Cenná je zde zejména vodní vegetace, společenstvo vodních bezobratlých a obojživelníků. Žije zde devět druhů chráněných živočichů, ropucha obecná, skokan štíhlý i zelený, čolek obecný, horský i velký, ještěrka obecná, užovka obojková, z hmyzu čmelák.

Jak bude místo v budoucnu vypadat?
Vzniknou dvě fyzicky oddělené a ekologicky odlišné části. Jižní část se přetvoří do podoby stálého, hlubšího jezera s hloubkou až 2,5 metru s přiměřenou plochou příbřežních mělčin. V severní, biologicky cenné části písníku bude zachován mokřadní ráz území s tůněmi rozličné hloubky. Na 30 procentech plochy se sníží dno, avšak maximálně do stávající nejnižší úrovně. Tím se do budoucna zvýší podíl tůní při nízkých vodních stavech či dalším poklesu úrovně spodní vody. Obě části písníku bude od sebe oddělovat štěrkopískový val. Tato bariéra zabrání pronikání ryb z hluboké vodní plochy do prostoru mokřadu s tůněmi. Dalšími revitalizační prvky tohoto území budou dvě samostatné tůně, máme tam naplánované i písečné duny - valy, kde by si hmyz mohl budovat svá hnízda, a zimoviště pro plazy a obojživelníky.

Kromě toho bude odstraněna černá skládka o objemu asi 250 kubíků, na kterou jsme narazili na východním okraji.

Kdy bude hotovo?
Do listopadu letošního roku.

Budou mít z projektu nějaký užitek i obyvatelé Borohrádku?
V nejhlubších tůních bude hloubka třeba i více než 2,5 metru a já věřím, byť budou primárně určené pro obojživelníky, může se tam návštěvník i smočit. Kdysi jsme se tam také koupali a už v minulosti tam lidé chodili na procházky. Dovedu si tedy představit, že bychom tam vytvořili naučný okruh s několika tabulemi, na nichž by si přečetli, co všechno se v lokalitě vyskytuje.

Máte tu v současné době něco takového?
Nemáme, máme pouze poznávací okruh napříč městem. Rádi bychom však, aby v Borohrádku naučný vycházkový okruh byl, a to se zastávkami, tak třeba s herními prvky. Město vlastní asi 185 hektarů městských lesů. Nový naučný okruh, který připravuje kolega Petr Kliment, by vedl skrze ně, po cyklostezce směrem na Veliny a do bývalých vojenských lesů. Dále by se okruh stáčel k přírodní památce Vodní tůň, k borohrádeckému splavu, kde je lávka přes Tichou Orlici, a pokračoval by na Šachov, což je naše místní část a také naleziště prehistorických ryb. Jejich pozůstatky tam objevil ještě jako student Michal Matějka. I tam by mělo být jedno ze stanovišť. Odsud by okruh vedl přes hájovnu Na Skalkách a písník Zámlýní zpátky k Borohrádku. V rozpočtu s tím počítáme, na letošní rok je naplánovaná projektová dokumentace.

Tip na výlet

Borohrádek si zamilují rybáři a vodáci

V současné době zaujímá katastrální území Borohrádek a Šachov rozlohu 1398 ha. Borohrádek se nachází v oblasti pod Orlickými horami, povrch v okolí je tedy převážně rovinatý. Obklopen je téměř ze všech stran borovicovými lesy (proto Borohrádek). Ty jsou spíš rekreačního charakteru s několika lesními stezkami. Na podzim se stávají borohrádecké lesy oblíbeným místem houbařů z okolí.

Řeka Tichá Orlice je bohatým vyžitím pro milovníky rybaření, vodáky a znalce přírody. Přírodní koupaliště Splav a Písák jsou často navštěvovanými lokalitami v horkých letních dnech. Specifikou Orlice je to, že se nalézá v Přírodním parku Orlice, tudíž se jedná o chráněné území, kde je, kromě jiného, limitován i počet kempů. Čekejte tedy pohodu v krásném přírodním prostředí. Nejvíce lidí se na Orlici vydává v květnu, kdy se vypouští Pastvinská přehrada a v korytě je velké množství vody.

V Borohrádku se nachází raně barokní kostel sv. Michaela archanděla, budovaný v letech 1669–1673. Kostel má cennou freskovou výzdobu a barokní a rokokové zařízení. Na oltáři českých patronů byl gotický deskový obraz Panny Marie z roku 1440. Na jeho místě se nyní nachází kopie, neboť originál byl ukraden. Přímo naproti kostelu stojí starobylá fara a sousoší nejsvětější trojice. Na náměstí je potom k vidění sousoší Panny Marie. To bylo zrestaurováno roku 1999. Na hřbitově se nachází dřevěná zvonice a novogotická hrobka

O obci:

První písemná zmínka: 1342 (Status města si drží od roku 1971.)

Počet obyvatel: 2100

Zajímavosti: První zmínka o panství Borohrádek (patřící v té době k Potštejnu) pochází z roku 1342. Tehdy tvrz, městečko a 15 vesnic získala po dlouhých sporech Eliška, vdova po Mikuláši z Potštejna, který zahynul při dobytí Potštejna markrabětem Karlem roku 1339.

Tvrz často střídala své majitele. Roku 1582 panství koupil za 12 600 kop grošů českých Kryštof Betengel starší z Neunperka, roku 1587 přikoupil Rychnov nad Kněžnou a na dlouhá léta obě panství spojil. Betengelové původní tvrz zcela přebudovali na dva samostatné objekty, panský dům a hospodářskou část. Po požáru v roce 1811 byl místo tvrze v letech 1816–1820 vystavěn empírový zámeček, který sloužil pro občasné ubytování majitelů a úřední účely. Dnes je zámek využit pro sociální účely jako domov důchodců.

Podle zachovalého pečetidla má již od 15. století městský znak. Od roku 1997 je město držitelem městského praporu, který tvoří pět vodorovných pruhů: modrý, červený, bílý, zelený a modrý v poměru 2:1:1:1:2.

V roce 2002 v Šachově Michal Matějka objevil unikátní fosílii svrchnokřídové ryby rodu Xiphactinus. Tato obří dravá ryba zde žila v mělkém křídovém moři v době před zhruba 86 miliony let.