Města v okrese tak rozhodně nečekají na první vločky a zásoby posypu už mají ve skladech. Jak ale bude boj s náledím vypadat? Jsou obavy zbytečné nebo bude lepší koupit si helmu a k tomu i chrániče na kolena a na ruce?

Kombinace soli a štěrku

K posypu se po celé republice využívá inertní zdrsňující materiál jako písek, popel nebo štěrk, případně piliny. Druhou možností je využít chemii, jako je posypová sůl nebo chlorid vápenatý.

Ta sníh „rozežere". Například v Rychnově budou tuto zimu využívány oba způsoby, jak potvrdil Miloslav Trejtnar z odboru správy nemovitostí.

„Odklízení sněhu se převážně provádí mechanizačními prostředky. Lokality nedostupné pro mechanizaci jsou zajišťovány ručně," vysvětluje Miloslav Trejtnar a pokračuje: „Postup zajišťování zimní údržby je podle hustoty silničního a pěšího provozu rozdělen do třech stupňů důležitosti. Chodníky i vozovky zařazené v pořadí důležitosti na I. a II. stupni jsou udržovány chemickými rozmrazovacími prostředky. Komunikace zařazené na třetím stupni jsou udržování inertním materiálem. Zhruba dvě třetiny komunikací ve městě budou udržovány chemickými prostředky."

To je dobré ve dnech, kdy nepřetržitě sněží. Zatímco kamínky sníh zasype a jsou zbytečné, chemie si s padajícími vločkami poradí. Zároveň pokud se sníh posype štěrkem a teplota vzroste nad nulu, kamínky „propadnou". Zkrátka a dobře: štěrk se hodí, když je dlouhodobě teplota pod nulou a nesněží, jinak je to s ním problematické.

Se solí jsou problémy

Obdobně se se sněhem chtějí vypořádat v Kostelci nad Orlicí. Zde se primárně snaží o údržbu komunikací pluhováním nebo zametáním. Až potom přichází ke slovu posypová sůl a kamenivo.

„Sůl je využívána v případě, že účinnost posypu štěrkem je nízká, případně v tomto případě používáme směs štěrku se solí," řekl Deníku Jaroslav Kovaříček z Technických služeb. A příliš se neliší ani přístup Technických služeb v Dobrušce.

Na druhou stranu je ale sůl značně necitlivá k obuvi, džínům a k tlapkám zvířat. Neobstojí ani argument, že pokud má pes tlapky zdravé, nic mu nehrozí. „Psi se již tak pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu (asfalt, beton), kde utrpí drobné rány a oděrky. Do nich následně vniká sůl a způsobuje záněty a bolest," uvedl Petr Štěpánek ze Strany Zelených, která obecně se solením chodníků nesouhlasí.

Sůl také škodí stromům, které ve městech rostou, v Rychnově jde třeba o lípy na náměstí i o zeleň v jiných ulicích. Sůl se může dostat ke kořenům a stromy pak odumírají. Místo chloridu sodného se přitom dá využít šetrnějšího chloridu vápenatého, který je ale zhruba třikrát dražší.

„Jednání ohledně vhodnosti či nevhodnosti toho kterého posypového materiálu se vedou již léta na různých úrovních," přiznává Hana Synková z oddělení životního prostředí v Rychnově.

Za případnou změnou však stojí především rozdíl v nákladech, který je značný.  Martin Singr