Tradice krajkářství na Vamberecku se loni zařadila na národní seznam nehmotných statků tradiční lidové kultury. Za své přízvisko město krajky Vamberk vděčí především Magdaleně Grambové rozené Reichlin von Meldegg († 24. 7. 1671 Vamberk), která sem toto umění v 17. století z belgických Flander přinesla a rozšířila mezi své poddané jako robotní povinnost. Alespoň taková je verze příběhu, která vešla do všeobecného povědomí. Nebo to bylo trochu jinak? Nejen to má odhalit projekt, který inicioval uznávaný archeolog Bohumír Dragoun.

"Ve Vamberku se paličkovalo už dříve. Magdalena sem pak přinesla umění vláčkové krajky, s níž se zřejmě seznámila při svých cestách s manželem, který byl vojákem. Sama z belgických Flander nepocházela, pravděpodobně se narodila u Bodamského jezera ve Švýcarsku," říká Vladimír Sodomka, předseda Spolku přátel historie Vamberka.

Dalšími partnery projektu jsou kromě zmíněného spolku historiků skanzen Villa Nova Uhřínov, Geo CZ, Muzeum Orlických hor, Římsko-katolická farnost Vamberk, město Vamberk a Spolek pro záchranu vambereckých mumií.

Jak doplňuje další člen spolku historiků z Vamberka Jiří Hostinský, rod Reichlinů, z něhož Magdalena pocházela, měl více větví, v Rakousku, ve Švábsku, Bavorsku, ale prapůvod má právě ve Švýcarsku. Nyní se pátrá po rodičích Magdaleny, na svou dobu velice podnikavé ženy.

"V současné době jsou ve hře troje rodiče," prozrazuje Bohumír Dragoun.

Díky nabídce Jiřího Šindeláře, který už ve Vamberku představil například 3D model kostela sv. Prokopa, se přitom naskytla příležitost využít jeho kontaktů a služeb světoznámého odborníka přes 3D grafiku Cícera Moraese z Brazílie. Cílem projektu je totiž znovuoživit nejen minulost Magdaleny Grambové, ale dokonce i její tvář. „Máme to štěstí, že jede do Prahy posoudit ostatky našich panovníků a že jej pan Šindelář požádal, aby navštívil i Vamberk," vysvětluje Bohumír Dragoun.

Polepšený erb z roku 1636, o který si zažádala Magdalena Grambová po smrti prvního manžela Kašpara z Grambu.Zdroj: archiv Spolku přátel historie VamberkaPříjezd Cícera Moraese, který byl naplánován na duben, překazila pandemie koronaviru, a tak se odkládá. Hlavu dotčené mumie je třeba speciální technikou pečlivě naskenovat. A není jasné, jak dlouho se svět bude s pandemií potýkat, a zda Cícera Moraese opatření nedonutí k tomu, že se do rekonstrukce obličeje pustí na dálku.

U ostatků Grambové leží mužská lebka

Navrácení podoby Magdaleně Grambové se ukázalo jako nesnadný úkol i z jiných důvodů. Bohumil Dragoun pozval do broumovského kláštera Lukáše Šína z Antropologického centra Olomouc. Ten po prozkoumání údajných ostatků Magdaleny Grambové na první pohled poznal, že se v rakvi u ženského těla nachází mužská lebka. Dolní čelist ženy, která postrádala zbylou část, ale důkladně přeměřil.

Ve výklenku krypty kostela ve Vamberku, kde jsou kosti z původního hřbitova, přitom navrchu místní farář Pavel Nowatkowski nalezl lebku s dochovanými zbytky kůže. Podle Lukáše Šína, který ji také přeměřil, je to právě ona „ztracená“ lebka, která Vamberk nikdy neopustila a na čelist pasuje.

Z dolní čelisti byl také vyňat zub a byl odeslán ke zjištění přítomnosti stroncia a například DNA.

"Podle stroncia jsou schopni odborníci říct z přesností na deset kilometrů, odkud ona žena pocházela. Záleží samozřejmě na tom, jak v které zemi to mají v tomto ohledu zmapované,“ upozorňuje Jiří Hostinský.

Zub musí být pro získání vzorku rozříznut, odebere se vzorek o tloušťce půl milimetru a poté bude znovu slepen a vrátí se zpět do čelisti.

Jde skutečně o Magdalenu Grambovou, nebo jen o bohatou měšťanku, která za ni byla mylně označena? Odkud skutečně byla? Historici z Vamberka doufají, že výsledky budou znát už na podzim.

„Všem, kteří se na projektu podílí, i panu faráři, chci poděkovat. Je to úžasný příběh, je to v podstatě historická detektivka, která má přesah až do současné doby. Vyvrací spoustu základních mýtů a přitom pátrání má přesah do současné doby,“ dodává Vladimír Sodomka.

Jak říká nejen proto, jaký význam dnes vamberecká krajka má, ale třeba i z toho pohledu, že příslušníci rodu Reichlin von Meldegg žijí dodnes. Veškeré pátrání by pak měl zmapovat i filmový dokument.

Mužská lebka ležela v rakvi, ve které bylo tělo a dolní čelist Magdaleny Grambové. K záměně lebek došlo zřejmě při jejich stěhování z krypty v 90. letech 20. stol., kdy mumie začaly hnít z důvodu zhoršených podmínek (vlhkost, odvětrání) a byly přestěhovány nejprve do sklepa Muzea krajky ve Vamberku naproti kostelu a později do Broumova. Tam se staly velkým lákadlem pro turisty, kteří si je zde mohli prohlédnout. V současné době jsou nepřístupné.

Cícero Moraes pracoval spolu s Geo-cz na rekonstrukci podoby obličeje Svaté Zdislavy z Lemberka, královny Judity z Durynska, "upíra" z Čelákovic a řady dalších. Jeho práce se přitom dostala do mnoha světových médií. V letošním roce je v plánu rekonstrukce obličejů dvou českých přemyslovských panovníků a také Magdaleny Grambové - zakladatelky slavné krajkářské tradice ve Vamberku.