Ani vykonavatelům spravedlnosti nebývá vždy lhostejné, jak jejich práce dokáže od základu změnit některým jedincům život.

City stranou

Jsem studentem práv a jako vykonavatel exekucí pracuji při škole. Ze začátku jsem myslel, že tuto práci přestanu dělat. Nakonec jsem se však naučil, že tady musí jít city stranou. Ti, kteří s námi mají čest, se do kritické situace dostali sami, vlastní vinou. Nikdo je nenutil, aby se tak neúměrně zadlužovali,“ prozradil mladý vykonavatel exekucí.

Uvedl, že raději provádí exekuce ve firmách, než v rodinách. „V rodinách bereme vše. Jediné, co nesmíme, jsou věci osobní potřeby a snubní prsteny. Není jednoduché odnášet například ledničku, když se na vás dívá vyděšené dítě a v koutě brečí jeho maminka. Ani jeden za situaci nemohou, hold taťka myslel, že to zvládne,“ říká mladý muž.

Přiznává, že má však v mysli případ, na který nezapomene. Dokonce jej dává svým přátelům za odstrašující případ, jak lze dopadnout, když se žije na vyšší noze, ale přitom na dluh. „Navštívili jsme muže, který dlužil půl milionu korun. Měl pouze byt. Udělali jsme z něho bezdomovce,“ vzpomíná mladý vykonavatel exekucí.

Exekuce na plat

Do tíživé situace se dostal i šestapadesátiletý muž. Josef K. se v 90. letech rozhodl podnikat. „Příznačná doba. Koupil jsem z úvěru objekt a založil si koloniál s minicukrárnou. Ceny jsem nemohl přetáhnout, přišel bych o klienty. Takže jsem se držel starého hesla: nemusí pršet, stačí, když kape,“ vzpomíná na své podnikatelské začátky muž, který dnes žije na ubytovně, vydělává sice téměř třicet tisíc korun, ale na účet mu chodí životní minimum. Jeho případ skončil i exekucí na plat.

„Přišel boom marketů a já postupně přicházel o zákazníky. Najednou se nedařilo platit dluhy. Nevedlo se mi ani prodat objekt, kde jsem podnikal. Přišel jsem o rodinný dům, rozpadla se mi rodina, záhy jsem přišel i o plat. Dnes mi sice dcery chtějí pomoct, ale nechci být na nich závislý. Chci, aby se alespň ony měly dobře. Takže sice pracuji na slušném postu v prosperující firmě, kde si váží mého vzdělání, ale peníze ani nevidím,“ uzavřel svůj příběh Josef.