„Kouření je špatné. Sám jsem kuřák a bojuji s tím. Když jdeme s manželkou do restaurace, tak volíme nekuřácké místnosti," prozradil Jiří Pražák z Vamberka. 

Majitelé hospod a barů se obávají toho, aby dopad protikuřáckého zákona nebyl pro jejich podnikání likvidační.
„Vnímám to tak, že cigareta neodmyslitelně patří k pivu. Spousta mých hostů si k nám přijde vychutnat i výborný lokální cider. K tomu si vždy rádi zapálí. Téměř 90 procent mých zákazníků jsou kuřáci nebo alespoň příležitostní kuřáci. Pokud bych tento zákon měl dodržovat, myslím si, že do dvou měsíců bych musel podnik zavřít," řekl majitel kosteleckého baru Ondřej Havelka. Ten také dodává, že nikoho nenutí, aby do jeho baru chodil. Podnik navštěvují pouze lidé, kteří chtějí kouřit.
Cigaretový dým hostům podle majitele nevadí, jinak by prý v takovém počtu přece nechodili. Podle Ondřeje Havelky nebude mít protikuřácký zákon výraznější vliv na snížení počtu kuřáků.
Někteří si ale všímají i druhé stránky, té zdravotní.
„Myslím, že cigareta dříve patřila ke společenským událostem, a tedy i k užívání alkoholu s přáteli. Navíc alkohol a cigareta pro většinu lidí patří neodmyslitelně k sobě. Proto si myslím, že pro kuřácké gurmány bude hodně těžké se smiřovat s pouze nekuřáckými hospodami. Určitě bych lépe vyřešila oddělení kuřácké zóny od nekuřáckých, které dost často nesplňují svůj účel a jsou jen rozděleny pomyslnou čarou," prozradila servírka Kamila Bogdanová. Ta dodává, že v takovém případě chápe i nekuřáky, že se jim to nelíbí a apelují na úplně nekuřácké hospody. Když se totiž vedle nekuřáků v místnosti stejně kouří, efekt nekuřáckého salónku není podle servírky žádný.
KOUŘENÍ TAKÉ OBTĚŽUJE
Její zkušenost je i taková, že práce v zakouřeném prostředí není rozhodně příjemná ani pro kuřáka, ba naopak dochází ke zdravotním obtížím, jako je pálení očí a nosu. Z dlouhodobého hlediska si pak sama všimla zhoršení pleti.