„Na počátku byla společná touha s některými věcmi v naší vesnici pohnout kupředu a toto společné nadšení nás přeneslo přes počáteční období, ve kterém chyběly potřebné znalosti a zkušenosti,“ míní starosta. Je přesvědčen, že ze zastupitelů se stal dobrý tým, který se doplňuje a který společně hledá, co je dobré pro vesnici. Štěstí má také na starosty okolních obcí, se kterými je dobrá spolupráce.

S jakými předsevzetími a cíli jste vstupoval na obecní úřad, co z toho se již podařilo uskutečnit?
Když jsem nastoupil na úřad, začínali jsme trochu z bodu nula. Obec vlastnila několik prázdných zdevastovaných objektů a neměla žádnou vizi jak je využít. Nebyla žádná koncepce, která by stanovila priority rozvoje obce. Ve spolupráci s Centrem evropského projektování jsme vytvořili koncepci rozvoje naší obce, kterou se nyní snažíme postupně naplňovat. Od záměru k realizaci ale bývá často velmi daleko. Nyní jsme ve fázi zpracovávání projektové dokumentace pro stavební povolení. Naším cílem je rekonstrukce kulturního domu, multifunkční hřiště, rozšíření vodovodu, oprava komunikací, zvětšení stávajícího rybníku. Na většinu investičních akcí ale nemáme jako malá obec dostatek financí. Proto je realizace podmíněná úspěšnými žádostmi o dotace.

Některé potřeby vesnice byly od počátku evidentní a snažili jsme se je rychle řešit i bez návaznosti na zpracovávanou koncepci rozvoje. Za finanční podpory Královéhradeckého kraje jsme postavili obchod, který je důležitý zvlášť pro ty občany, kteří nemají možnost jezdit za nákupy do města. Přestože nemáme funkční kulturní dům, podařilo se oživit kulturní a společenský život. Obec také přispěla římskokatolické církvi na opravu střechy zdejšího kostela částkou 100 tisíc korun, protože kostel je významnou dominantou a kulturní památkou naší obce.

S datem vstupu ČR do Shengenského prostoru se nám podařilo opravit (zase za finanční podpory Královéhradeckého kraje) a znovuotevřít hraniční přechod do Polska.

Jedním z dalších úspěchů je odkoupení zdevastovaného areálu dřevotvaru Dobrovolným svazkem obcí BioTop, založeným v loňském roce obcemi Orlické Záhoří a Bartošovice v Orlických horách. Linka na výrobu ekologicky úsporných peletek je již v provozu, vzniklo tam několik nových pracovních míst. Obec získává vlastní a výhodný zdroj dodávky tepla do budov v majetku obce.

Co se naopak nedaří a proč? Na co obci chybí finance, jak je chcete získat?
Od počátku se nám nedaří vybudovat v obci celoročně využitelné vhodné zázemí pro pořádaní kulturních a společenských akcí. V obci je starý kulturní dům s velkým sálem, který sloužil jako kino, zároveň se zde pořádaly plesy a zábavy. Tento objekt je již řadu let ve zbídačeném stavu a sál nelze využívat. Jsem si vědom, že pořádání kulturních akcí je prioritou každé obce a lidi v obci spojuje. Nyní jsme při pořádání těchto akcí odkázáni pouze na letní měsíce.

Na hranici udržitelnosti je naše mateřská školka. Potřebovali bychom kompletně zrekonstruovat vnitřní prostory, včetně výměny oken a celé střechy.
Finanční zdroje obce jsou velmi omezené, dovolují jen velmi pozvolný rozvoj obce. Naše pozornost se tedy musí upínat k dotacím. Je to cesta nezbytná, zároveň nesnadná. Málokdo z lidí, kteří nikdy nepracovali na čerpání jakékoliv dotace, si uvědomí, jak těžké a někdy i velmi finančně náročné je tuto dotaci získat. Veškeré dotace z EU vyžadují předfinancování. Znamená to, že obec projekt kompletně zafinancuje, a až po následných několika kontrolách je tato částka obci uvolněna. Předfinancování musí obec většinou zaplatit z úvěrů, kdy platí peněžnímu ústavu nemalá procenta, a v některých případech jí ani žádná banka peníze nepůjčí.

V čem spoléháte na pomoc občanů?
Na pomoc občanů spoléhám především v aktivním zapojení do kulturních akcích, které obec pořádá, i v podpoře výstavby a uskutečnění výše zmíněných projektů. Lidé v obci nás osobní pomocí již několikrát podpořili, když bylo potřeba. Obecně není mnoho lidí, kteří jsou v dnešní době, kdy ekonomická stránka života není nejlepší, ochotní něco dělat dobrovolně a na úkor svého volného času a zájmů bez nároků na odměnu. U nás se zatím vždy našlo dost dobrovolníků, kteří pomohli např. při budování obchůdku, při úpravě fotbalového hřiště nebo při již zmiňovaných kulturních akcích. Nezanedbatelně nám pomáhají i chalupáři, kteří mají k Bartošovicím osobní vztah. Tímto bych chtěl všem těmto lidem poděkovat.

Co podle Vás patří mezi největší pozitiva obce, kterou spravujete, co jí naopak chybí?
Za největší klad považuji polohu a charakter krajiny. Bartošovice v Orlických horách leží přímo na hranicích s Polskem. Obec obklopuje nádherná příroda. Vzhledem k této jedinečné poloze má obec velké možnosti v turistickém vyžití v letních i v zimních měsících. Před asi 6 lety se vybudovala v našem regionu krásná silnice, která umožnila rozvoj cykloturistiky a obecně zvýšila návštěvnost. Mrzí mě ale, že vlastník se o ni moc dobře nestará. V obci je také dobře rozvinutý neziskový sektor, který vytvořil řadu pracovních příležitostí a učinil obec turisticky atraktivnější.

Naopak tu chybí již dříve zmiňované kulturní a sportovní centrum. Negativem života v naší obci je málo podpořený a nerozvíjející se podnikatelský sektor, který je vhledem k odlehlosti a velkým vzdálenostem jen těžko prosaditelný. Jediná možnost rozvoje je v podpoře turistiky, a tím i v návratu služeb do této oblasti.

Jak rozvíjíte spolupráci s okolními obcemi, případně partnery v zahraničí?
S okolními obcemi se nám velice dobře spolupracuje ať již formou DSO BioTop nebo DSO (Dobrovolný svazek obcí) Orlické hory. Navzájem si vypomáháme s obcí Orlické Záhoří a to nejen v otázkách turistiky, ale také např. zapůjčením techniky či stanů a lavic na kulturní akce.
Velkým zázemím jsou pro nás i města Rokytnice v Orlických horách a Rychnov nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou jako naše obec s rozšířenou působností je nám oporou také prostřednictvím DSO Mikroregionu Rychnovsko, jehož jsme také členem. Zahraničním partnerem na Polské straně je pro nás Gmina Mezilesí, se kterou již realizujeme první partnerský projekt.

Jak se staráte o to, aby mladí obyvatelé neopouštěli obec a žili zde?
Dnes je trendem stěhování obyvatelstva do větších měst a to je problém většiny odlehlých nebo malých obcí. Mladí lidé hledají práci a my nemáme možnost nabídnout jim odpovídající pracovní místa. Někteří obyvatelé dojíždí za prací i několik desítek kilometrů denně, což je obzvlášť v zimě velice obtížné. Proto si většina z nich hledá ve městech i bydlení.

Snažíme se iniciovat výstavbu nových rodinných domů prodejem vhodných parcel, dále podpořit kulturní a sportovní život. Prioritou je udržet základní služby, jako je obchod, možnost stravování, zdravotní středisko nebo školka. Protože všechny tyto služby v obci zatím máme, dovoluji si tedy být v této oblasti optimistou.

Historie Bartošovic v Orlických horách

Historii obce je možno počítat od roku 1495, kdy zdejší území zakoupil český šlechtic Jan Bartoušovský z Labouně. Ten zde založil obec, o níž je první písemná zmínka roku 1548, kdy zdejším území procházela císařská komise vedená Janem Bystřickým z Bystřic, purkrabím pražského hradu. Ves to byla česká, nejstarší v údolí Divoké Orlice. Začátkem 17. století dochází k silné kolonizaci okolí, a tím i obce. Zvyšuje se počet německy mluvících osadníků, ves se nazývá různými obměnami, až se název ustálil na jménu Batzdorf, a to až do roku 1919. Nejvíce obyvatel obec měla okolo r. 1880, kdy zde bylo 268 domů s 1396 obyvateli. V roce 1938 měla obec okolo 850 obyvatel, nyní má necelých 220 obyvatel i s přilehlými osadami.

V obci se narodilo a nebo zde nějaký čas žilo několik významných osob. Jako farář tu jistou dobu působil český vlastenec František Chaloupka, jenž se přátelil se spisovatelem Aloisem Jiráskem, za Chaloupkou zajížděl říšský poslanec Karel Sladkovský a ze Žamberka budoucí profesor Albert. Po vzniku Československé republiky byla v roce 1920 po několika pokusech založena česká menšinová škola, která v obci působila až do roku 1938. V roce 1929 se konala v obci krajinská hospodářská výstava pro zemědělství a řemesla, ta zaznamenala velký úspěch a vzbudila pozornost po širokém okolí.

Po roce 1933 v obci začalo štěpení názorů a přesvědčení. Úspěch henleinovského hnutí vyvrcholil vítězstvím v r. 1938 při jarních volbách do obecních zastupitelstev a zářijovým povstáním německého obyvatelstva proti republice a jejím orgánům. To vyvrcholilo vypálením budovy celního úřadu a finanční stráže 22. září a 25. září smrtelným postřelením dozorce finanční stráže Josefa Navrátila. 10. října po obsazení Wehrmachtem obec přešla k Německé říši.

9. května 1945 odpoledne se střetlo 35 kunvaldských partyzánů s německou divizí Wehrmachtu procházející obcí, 10. května obec obsadila Rudá armáda. V červnu proběhl odsun části německého obyvatelstva, který pokračoval až do roku 1946. Obec byla osídlena českým obyvatelstvem a nastala nová historie.

Ne vždy se děly věci pozitivní, po pokusech založit JZD, které ztroskotaly na nezájmu, působil v obci do r. 1955 státní statek. To mělo pro obec a její obyvatele veliký význam. Statek zaměstnával až sto zaměstnanců, nyní zdejší farma zaměstnává celkem 4 osoby. Nastal odliv obyvatel, z čehož se obec jen těžko vzpamatovává dodnes.

V obci nebyl do nedávna obchod, není zde hospoda, byla zrušena škola a je zatím uzavřena pošta. Byla zde policejní stanice, i ta je rovněž zakonzervována. Ale stále zde žijí lidé se všemi radostmi a strastmi a věří v dobrou budoucnost.

(zv)