Také tady totiž zanechal svou stopu. Příležitost seznámit se s ní nabídne tento pátek Noc kostelů. Od 17 hodin provede zájemce mimořádně zpřístupněnou Berglovou křížovou cestou v klášterním kostele Petr Arijčuk z josefovské pobočky Národního památkového ústavu.

„Byla namalována v roce 1763 pro tehdy dokončenou křížovou chodbu klášterního kostela. Je v pořadí třetí křížovou cestou, kterou Bergl do svého rodného kraje zaslal. Tu vůbec první namaloval pro děkanský kostel ve Dvoře Králové nad Labem, kde se narodil, a následující dodal roku 1759 do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Orlici u Letohradu,“ připomíná Petr Arijčuk.

Klášterní kostel v Opočně.Bergl se ve Vídni dokázal brzy prosadit, svá díla odsud dodával do širokého okolí a dalších zemí rakouské monarchie.

„Těmi nejvýznamnějšími objednavateli byly císařský dvůr a také kláštery benediktinů v Podunají. Berglovy práce tak najdeme i ve vídeňských rezidencích císařovny Marie Terezie, ať už přímo v Schönbrunnu či Hofburgu. Jeho tvorba, se kterou se můžeme setkat ve východních Čechách, je odlišná od té, kterou se proslavil v Rakousku. V Čechách se uplatnil jako tvůrce olejomaleb, dodával sem pouze oltářní nebo závěsné obrazy, kdežto v Rakousku je znám především jako malíř nástěnných dekorací, fresek. Zabýval se profánní i sakrální malbou,“ dodává Petr Arijčuk.

Nynější komentovaná prohlídka v Opočně by neměla být jedinou připomínkou této osobnosti. Během července a srpna by se zdejší Berglova křížová cesta měla návštěvníkům otevřít pravidelně každý víkend. U příležitosti zářijových Dnů evropského dědictví se pak chystá koncert hudby z období Marie Terezie a přednáška věnovaná Janu Václavu Berglovi.

Do projektu oslav jubilea 300. výročí Berglova narození se na české straně připojil Dvůr Králové, Muzeum umění v Olomouci, které prezentovalo kompletně zrestaurovanou Berglovu křížovou cestu z Orlice, a město Opočno ve spolupráci s Římskokatolickou farností, děkanstvím Opočno. Partnery na rakouské straně jsou bazilika Kleinmariazell a opatství Melk a Zwettl.