"Vzhledem k značným archeologickým nálezům, které byly objeveny v posledním období, dojde k posunu ukončení záchranného archeologického výzkumu do konce října. V současné době tedy probíhají jednání se zhotovitelem stavby o úpravě harmonogramu, aby mělo prodloužení záchranného archeologického výzkumu co nejmenší vliv na konečný termín stavby, který je naplánován na první pololetí 2023," uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký.

Archeologové a jejich spolupracovníci tu narazili na výjimečně bohaté sídliště, a to hned několika kultur z různých časových období. "Na zdejší region je to naprosto mimořádně intenzivně zasídlená lokalita. Takto intenzivní zasídlení jsme měli poslední tři roky v sousedním, kosteleckém katastru směrem k tutleckému potoku, ale tam šlo jen o jedno období - popelnicových polí. Kdežto tady máme víc kultur dohromady," vysvětluje archeoložka rychnovského Muzea a galerie Orlických hor, která na výzkumech spolupracuje s Katedrou archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

A mezi jednotlivými zde zastoupenými kulturami je velký časový rozptyl.

Pozvánka na naleziště

Na místo výzkumu na trase budoucího obchvatu Doudleb nad Orlicí zvou archeologové i veřejnost. Komentovaná prohlídka se tu uskuteční 8. září od 16 hodin. Sraz účastníků je v ulici Na Slovensku.

Od nejvýchodnější části až po střed, kde se nyní archeologové pohybují, se setkávají s tou nejstarší - jordanovskou kulturou, která tvoří přelom mladší a pozdní doby kamenné (asi 4,5 tisíce let př. n. l.). Po delší pauze se tu pak lidé usídlili ve starší době bronzové (2 300 až 1900 př. n. l.), po níž tu byly objeveny stopy v nejzápadnějším cípu. Po kultuře popelnicových polí tu zůstaly znatelné jednotlivé půdorysy staveb a sila. Spadají do mladší fáze - platěnické kultury, tedy starší doby železné (kolem roku 800 př. n. l.). Ale je tu zastoupena i doba římská.

"Určitě jsou výjimečné pece, které jsme našli. Tady se nám rýsují pozůstatky jedné z nich, to tmavě rudé, to je propálená hlína a toto je destrukce kopule pece. Tady je pak hozené torzo nějaké nádoby," popisuje nálezy ve vyhloubené jámě ve tvaru půlkruhu archeoložka. Pecí tu byla odhalena asi desítka a různého stáří. "Předpokládáme, že tato je z mladší doby římské. Některé pece pak budou patřit i do starší doby železné. Ještě však nemáme umytou keramiku, abychom mohli provést bližší dataci."

Jak pak Martina Beková podotýká, vykopáno na trase budoucího obchvatu bylo už na 900 objektů: "Ale jednou tolik nás ještě čeká. Tím lesem kolíků, který vidíte před námi, máme označené další. Ale jsou to jen ty, které byly vidět na první pokus na skrývce, ale po podrobném začištění vyleze většinou ještě více objektů, takže ani ty kolíky neukazují vše. Lokalita byla intenzivně zavodněná, vede nám přes ni několik vodotečí, je tu velký potok, který je zatrubněný, a jsou tady ty nejideálnější sprašové půdy, které byly v zemědělském pravěku vždy vyhledávané. Ale že osídlení bude takto intenzivní jsme nečekali."

Ze záchranného archeologického výzkumu u Doudleb nad Orlicí.Ze záchranného archeologického výzkumu u Doudleb nad Orlicí.Zdroj: Deník/Jana Kotalová

Na dně bývalého sila zůstala zrnotěrka, kámen, který sloužil k roztírání obilí. Znatelné jsou i zuhelnatělé části konstrukcí, které do něho napadaly. Nebylo tu jediné. "Tamhle jsme měli větší silo, do něhož byly napadané evidentně větší konstrukce, identifikovali jsme tam zuhelnatělé prkno a dva kůly. Ty vzorky jsou natolik velké, že budeme určitě schopni určit druh dřeva a určitě budeme moci provést datování radiokarbonovou metodou," těší se Martina Beková, co výsledky přinesou.

Překvapil i nezvykle velký hliník z doby jordánské kultury. V jeho svrchních vrstvách se našly kůlové jamky, které jsou pozůstatkem zřejmě příbytků z mladší doby. V jednom místě se tak překrývají pozůstatky osídlení, které určitě nebylo současné. V některých se dochovaly kusy opuk, jimiž lidé kůlové jamky pravděpodobně utěsňovali.

"Všechna období, o kterých jsme se bavili, už patří k zemědělskému pravěku, případně k protohistorii. Byla tady jednotlivá obydlí, stavěná většinou sloupovou technikou. Sloupy byly zatlučené do země a na nich byla konstrukce, ve starších obdobích to byly výplety omazané hlínou, v těch mladších, to znamená třeba na úrovni doby železné, už byly konstrukce z prken na drážku nebo srubové konstrukce a zase omazané hlínou. Proto jsou součástí sídliště hliníky, pozůstatky po těžbě hlíny, která tady byla nesmírně kvalitní. Byla to pro lidi velmi důležitá surovina, sloužila jim jako těsnící a izolační materiál, potřebovali ji na omazávky obydlí i výrobu keramiky," vysvětluje archeoložka.

Pečlivě zdokumentovat všechny nálezy a zrekonstruovat, jak mohla sídliště vypadat, pomáhají archeologům i záběry dronu. Zvlášť v podobných případech, kdy se na jednom místě překrývá více kultur.