"Je to jedinečná sonda krajinou, která měří na délku asi 2,5 kilometru. Momentálně otevřený úsek je dosud nejbohatší z celého výzkumu, je objekty doslova vyplněn. Jsme zhruba v polovině výzkumu," řekla ČTK Michaela Martinková z Centra terénní archeologie (CETA) Filozofické fakulty UHK.

Zatím převažují nálezy z platěnické fáze kultury popelnicových polí ze starší doby železné datované zhruba k roku 800 před naším letopočtem. Do tohoto období spadá také sídelní komplex s obětištěm uprostřed v podobě jámy se zbytky spálených kostí a zlomky keramiky. "Poslední interpretace z laboratoře je, že by mohlo jít o obětiště. Je to poměrně čerstvé zjištění. Našli jsme v jámě také torza nádob. Na svoji dobu šlo o luxusní keramiku. Obětiště v sídelním areálu dosud na východě Čech nebylo rozeznané," řekla ČTK archeoložka Martina Beková z rychnovského muzea.

Součástí sídelního komplexu ze starší doby bronzové byly také zemědělské dvorce a studny na vodu na oválném půdorysu hluboké více než metr. "Zatím jsme prozkoumali tři studny. Zajímavé na tom je, že byly opatřeny výpletem. Dochovalo se totiž zakotvení výpletů do dna studní," řekla ČTK Beková.

Archeologové kromě nálezů ze starší doby železné objevili také sídelní objekty z přelomu neolitu a eneolitu, tedy zhruba z období kolem roku 4500 před naším letopočtem. Další nálezy datovali do eneolitu, do období kultury jordanovské, která je již zastoupená v nedávno prozkoumané lokalitě na okraji nedalekého Kostelce nad Orlicí.

Oblast Doudleb a sousedního Kostelce nad Orlicí označují archeologové za jednu ze dvou nejvýznamnějších sídleních komor zemědělského pravěku v okrese Rychnov nad Kněžnou. Druhá je v Opočnu a okolí. V posledních deseti letech se Rychnovsko stále více dostává na archeologickou mapu ČR. Současný nárůst množství nálezů a lokalit souvisí s menší intenzitou archeologických výzkumů v minulých desetiletích v podhůří Orlických hor.