Dvě sídliště popelnicových polí předběžně datují do sklonku doby bronzové. Jeden z hrobů pak do pozdní doby kamenné - kolem roku 2000 před naším letopočtem, kdy by mělo jít o kulturu se šňůrovou keramikou, a druhý - žárový hrob do čtvrtého století našeho letopočtu.

„Ten je z konce doby římské, případně počátku stěhování národů. U nás jde o naprosto výjimečný nález, protože do té doby jsme měli jen jeden kostrový hrob, který byl jen kousek odtamtud, ve vzdálenosti 50 metrů,“ vysvětluje archeoložka Martina Beková.

“Zřejmě jsme na nějaké rozvolněné nekropoli, pohřebišti, kde jsou hroby pokládané ve větších odstupech, dva hroby na padesáti metrech - to není náhoda. Je to okénko do minulosti, o které jsme málo věděli,“ vysvětluje archeoložka.

Jak uvádí, osídlení na Opočensku je známé už od doby kamenné.

Vizualizace možné budoucí podoby areálu rychnovské nemocnice s novým pavilonem.
Přístavbě rychnovské nemocnice nepomohlo ani vládní usnesení. Peníze nejsou

Střípky do mozaiky málo známé historie

„Zemědělské osídlení zde známe minimálně čtyři tisíce let zpátky, ale nález vyplňuje mezeru našeho vědění o dost neklidné době, o které nám chybí poznatky. První hrob jsme našli před asi osmi lety a tento je teprve druhý, jsou to jediné památky uvedeného období, které jsme kopali. Ostatních nálezů ze zmíněné doby v oblasti Orlických hor a Podorlicka je hrozně málo, pocházejí jen z povrchových sběrů,“ zdůrazňuje význam výsledků průzkumu Martina Beková.

Pod zeminou byly skryty zbytky urny a dalších nádob, které k ní byly přiloženy. „Bohužel byly trochu poničené technikou, takže je musíme nejprve rekonstruovat. Našli jsme také spálené kosti, které byly do urny vloženy,“ říká archeoložka.

Zkoumání nálezů ještě neskončilo

Není přitom vyloučeno, že ve výplni hrobu, která byla odebrána do pytlů, ještě něco neobjeví.

„Teprve ji budeme rozplavovat, takže ještě uvidíme, jestli tam budou budou i nějaké drobnější předměty, jako například korálky,“ dodává Martina Beková.

Stavba přeložky u Opočna.
OBRAZEM: Opočno spasí obchvat