VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Dobrušky až na konec světa. Do Antarktidy

Dobruška - zkoumat ptáky až do Antarktidy se vydává 3. ledna ornitolog Václav Pavel z Dobrušky. Ten pracuje v ornitologické laboratoři olomoucké univerzity a má již zkušenosti i z výzkumů za polárním kruhem. Co ho v dalekých končinách čeká, to bude i pro něj překvapením. Kromě své práce působí i v orchestru Valanka, věnuje se skautům a společenskému životu.

3.1.2008
SDÍLEJ:

Ornitolog Václav PavelFoto: Pavel Bednář

Někomu na ptácích nic zajímavého nepřijde, proč Vás ptáci zajímají?

„Když jsem končil gympl, tak sem se rozhodoval, co bych chtěl dělat. Částečně náhodou a částečně proto, že jsem si to vybral, ale nic moc jsem o tom tehdy nevěděl, jsem se dostal k ptákům. Docela špatně se někteří určují, takže ten, kdo se naučí trošku je poznávat, tak už může říct, že něco umí. Jsou hodně zajímaví, mají hodně adaptací, o kterých se nám může jenom zdát. Spousta lidských vynálezů pochází z toho, jak to běžně funguje v přírodě u ptáků. Mají schopnost létat a zajímavé jsou aerodynamické věci okolo křídel a peří. Mají mnohem účinnější systém dýchání než my, účelnější systém okysličování krve, výborné adaptace na chlad…“

Jakému druhu ptáků se věnujete nejvíce?

„Zatím jsem dělal nejvíce na horských druzích ptáků. Začínal jsem v Jeseníkách, pak nějakou dobu v Krkonoších hlavně na linduškách lučních a slavících modráčcích. Deset let jezdím pravidelně do Skandinávie. Poslední dva roky jsem strávil na jedné švédské polární stanici za polárním kruhem takovým srovnávacím studiem zdejších horských a tamních tundrových druhů ptáků.“

Jedete nyní do Antarktidy? Jak dlouho tam budete?

„Na stanici bych měl být dva měsíce, plus cesta tam a zpátky. Jak dlouho nám bude trvat, to nikdo neví, hodně záleží na počasí. Zpáteční cesta už bude na konci tamního léta a na začátku podzimu, kdy přijdou bouřky a horší počasí. Nevíme přesně, jak se nám to podaří, plán je vracet se okolo půlky března.“

Když jste byl ve Skandinávii, tam jste sledovali jaké ptáky?

„Poslední dva roky se mi povedlo získat projekt od Švédské akademie věd na pobyt na stanici v Abisku. Projekt byl zaměřen na srovnání některých hlasových a hnízdních záležitostí mezi severskou populací modráčků a zdejší krkonošskou populací modráčků a případně jiným poddruhem modráčka, který hnízdí u nás v nížinách na Třeboňsku, na Pardubicku, na Ostravsku a jinde. Jel jsem tam hlavně nahrávat ptáky a dělat pokusy s nahrávkami zpěvu, reakce samců na zpěv jiného podruhu. Přitom jsme tam sledovali i přežívání v hnízdech, počty vajec, líhnutí a podobně.“

Do Antarktidy jedete za jakým výzkumem?

„V Antarktidě brněnská Masarykova univerzita postavila základnu, kterou vloni slavnostně otevřela. Stala se trošku nemilá věc, téměř veškeré granty, které byly vypsány na výzkum na této stanici, neprošly výběrovými řízeními. Najednou to vypadalo, že v Anktartidě stojí česká polární stanice a nebudou peníze na to, aby se tam někdo vypravil něco zkoumat. Česká geologická společnost se rozhodla, že vypíše doplňkovou žádost o grant na výzkum na této stanici, která mohla mít relativně rozumnou šanci. Sepsalo se to na geologický, klimatologický výzkum a meteorologická zkoumání. Člověk, který to psal, je i amatérský ornitolog a kroužkovatel ptáků a napadlo ho, že na té české základně nebyl žádný zoolog a že by bylo zajímavé, sepsat ten projekt tak, aby se tam nějaký zoolog vyslal. Jaký? To se nabízí jednoduše. V Anktartidě jsou jen tučnáci, buřňáci, rybáci a k tomu pár lachtanů a tuleňů. Takže nejlíp ornitolog. Začal oslovovat lidi v republice, o kterých zjistil nebo věděl, že mají buď zkušenosti z Antarktidy nebo z Arktidy. Pokud vím tak z Antarktidy má v republice zkušenosti jen kolega od nás z univerzity. Ten z osobních důvodů nemohl a doporučil mě, protože já jsem jeden z mála, který má zkušenosti alespoň z Arktidy.“

Nebude to velký skok místo modráčků zkoumat tučňáky?

„Já asi nebudu zkoumat přímo tučňáky, budu pravděpodobně pracovat na rybácích antarktických. Skok to je. Je to něco úplně jiného, než co jsem dělal do teď. Problém je i v tom, že na stanici zatím žádný zoolog nebyl. Lidé, kteří tam jezdili, si všimli, že kousek od stanice vzniká a postupně se rozrůstá kolonie rybáků. Proto bych měl zkoumat hlavně tento druh. Začal jsem zjišťovat, co je o tom publikováno ve světě, v mezinárodních časopisech, abych zjistil co má smysl dělat a co se o tom ještě neví. Shodou okolností tento druh je asi dost problematický, protože o něm nikdo moc nenapsal. Na jedné konferenci jsem zkontaktoval německé polární badatele, kteří už dlouho pracují na Schetlandských ostrovech. Potvrdili mi, že rybáci jsou extrémně obtížní na zkoumání. Ptáci se špatně chytají, jsou plaší, když přijde špatné počasí, tak jim špatně přežívají mláďata. Stává se, že třeba jednu sezonu celá populace přijde o hnízda. Takže nevím, do čeho jdu. Přijedu navíc taky už dost pozdě. Tam polární léto, kdy ptáci začínají hnízdit, začíná někde začátkem prosince. Já se tam dostanu skoro v půlce ledna, takže minimálně tuhle první sezonu to vypadá, že pojedu hlavně okouknout co je a není reálné do budoucna, protože ten projekt je na čtyři roky.“

Pozorování ptáků asi vyžaduje, aby se člověk choval tiše, nedělal prudké pohyby. Asi je obtížné i ptáka chytit?

„To záleží jaký druh to je. Zkoumat ptáky znamená nejdříve se dostat se na tu úroveň, že o těch zvířatech vím, co možná nejvíc a dokážu si představit, jak budou reagovat, co pro ně je a není přirozené. Tohle je myslím trošku problém současné západní vědy. Tam se dost často stává, že vědec si vybere nějaký objekt zájmu na základě toho, že je to vhodný modelový druh. Aniž by o těch zvířatech dopředu něco věděl, vymyslí si nějakou teorii a tu se rozhodne otestovat na živých zvířatech. Zabere se do knih a vymyslí si teoreticky, který modelový druh by na to měl být vhodný. Vyjede do terénu a zkusí na těch ptácích něco udělat. Často je výsledek tímto postupem dost ovlivněn. Já do Antarktidy taky jedu zkoumat ptáky, o kterých toho zatím moc nevím, ale zkontaktoval jsem se s lidmi od nás i ze zahraničí, kteří s podobnými druhy již pracovali. Zkusili jsme vymyslet různé způsoby, jak ty ptáky chytat a co na nich smysluplně zkoumat. Pro všechny ty způsoby jsem vyrobil nějaký materiál, jako speciální odchytové pasti, kamery apod . Část už byla do Antarktidy poslaná, část vezu teď s sebou a tam budu zjišťovat, co jde a nejde.“

Hrajete ve Valance, věnujete se skautům, angažujete se ve společenském životě, pak ještě takováto práce. Není toho mnoho?

„Je toho moc. (Smích). V poslední době toho nejde zvládat tolik najednou. Mám i rodinu, tak začínám ubírat zostatních aktivit. Bohužel tam, kde ubírám, se to zainteresovaným lidem moc nelíbí, tak to bude chvilku boj. Možná i proto je dobře, že na chvíli odjíždím.“

3.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislava Preclíková.

Skibobisté jsou v plné přípravě

Navštivte svou okresní redakci Deníku, kde najdete formulář pro vaše přání.

Vaše přání může zaznít v chrámu ve Vídni

Hlasujte o gól roku 2017

Královéhradecký kraj - Královéhradecký krajský fotbalový svaz ve spolupráci s Deníkem vyhlásil soutěž O nejkrásnější gól roku 2017.

Hvězdné války obsadily kina i špindlerovské ledárium

Královéhradecko, Špindlerův Mlýn - Desetičlenná skupina sochařů z Česka a Slovenska buduje na špindlerovské Pláni ledový kosmický chrám, inspirovaný Hvězdnými válkami. Projekt schvaloval vlastník práv, filmové studio The Walt Disney Company.

Originální ozdoby podle Alfonse Muchy

Královéhradecko, Jičín /FOTO/ - V jičínské provozovně vánočních ozdob vznikají umělecká díla.

Nový seriál Deníku: Posílejte fotografie fotbalových týmů

Rychnovsko - V plném proudu je nový seriál Deník nám fandí, během něhož v novinách budeme postupně každé pondělí představovat fotbalové celky od nejmenších až po dospělé.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT