Právě v tomto domě v domácnosti obchodníka s galanterním zbožím Karla Lederera Adéla Poláčková před transportem pracovala jako hospodyně.

„Narodil se 20. června 1869 v Rychnově nad Kněžnou,“ vypráví Irena Krejčí z Muzea a galerie v Rychnově nad Kněžnou a zmiňuje, že v době druhé světové války byl už vdovcem. „Ale ani v tomto pozdním věku se nevyhnul transportu. Byl odvezen stejným transportem jako Adéla do Hradce Králové a stejně jako spousta lidí převezen do Terezína. 15. prosince 1943 odjel transportem Dr pod číslem 1267 do Osvětimi a tam byl usmrcen.“

V pondělí 6. února odpoledne byly v Rychnově nad Kněžnou představeny osudy dalších místních obětí holocaustu. Věnovány jim jsou nové kameny zmizelých na rychnovském Starém náměstí. Program zahájilo vystoupení rychnovského sboru X-Tet v synagoze.
Synagogou zněly hlasy rychnovského sboru X-Tet. Město má další kameny zmizelých

Cesty zpět nebylo a podobný osud stihl miliony těch, kteří ho museli následovat jen proto, že měli židovský původ. A nezáleželo na tom, jestli bývali továrníci, advokáti, obchodníci, umělci či obyčejní řemeslníci, dělníci, pomocnice v domácnosti… Válka semlela téměř všechny.

Adéla Poláčková byla za svobodna Hermannová, nebylo to však její původní příjmení, jak prozradil oddací list.

„Její matkou byla Anežka Kohnová, bylo to jméno, které se v židovských komunitách hodně vyskytovalo, protože i matka Karla Poláčka Žofie byla Kohnová. Adéla se narodila 13. září 1895 a adoptovali ji Matylda a Bedřich Hermannovi. Tito žili nejdříve v Brandýse nad Labem, kde měli před první světovou válkou obchod s galanterním a módním zbožím. Z několika úryvků z korespondence, které Karel Poláček Adéle psal, se domníváme, že vztah Karla Poláčka a Adély začal někdy v roce 1912, byla to jeho studentská láska. Rozdělila je válka. Ale poté se sešli a 3. srpna 1920 se Adéla za Karla Poláčka provdala. V roce 1921 se jim narodila dcera Jiřina,“ připomíná dále pracovnice rychnovského muzea.

Zdroj: Deník/Jana Kotalová

Vzorná hospodyně, která nevěřila elektřině

Jak podotýká, o Adéle Poláčkové by se toho moc nevědělo, kdyby se dcera Jiřina neúčastnila dvou sympozií, které byly Karlu Poláčkovi věnovány: „Sepsala takovou drobnou knížečku Můj otec Karel Poláček. A z ní se dozvídáme něco o osudech Adély. Starala se o domácnost, nákupy, vedla hospodářství rodiny i finance. Třeba Karlu Kolářovi objednávala domů krejčího, protože by ho do salónu nebo ke krejčímu vůbec nedovlekla.“

Představa vzorného manželství prý pro Adélu zahrnovala uklizený byt, naleštěné parkety, včas oběd na stole a to bylo tak všechno: „Jejich domácnost byla velice nemoderní, zastaralá, protože ani Adéla nevěřila v elektřinu. Takže třeba neměli ani elektrickou žehličku ani elektrický sporák,“ líčí Irena Krejčí.

Jediným modernějším zařízením v domácnosti Poláčkových byl psací stroj.

O tom, kam zmizela rychnovská tóra, se dlouhá desetiletí nevědělo. Dnes jsou jejími opatrovateli žáci židovské školy Bernard Zell Anshe Emet Day School v Lakeview, v Chicagu. Do Rychnova přijeli na návštěvu. Prošli si i místa, kde byly odhaleny kameny zmi
Z rychnovské Tóry čtou školáci až za oceánem. Přijeli se podívat, odkud pochází

Rodina žila nejdříve u Hermannových, ale toto spolubytí nebylo zrovna ideální, a tak se Poláčkovi stěhovali. V době, kdy Poláček pracoval jako redaktor, Adéla přilepšovala příjmu do domácnosti, pracovala jako úřednice v bance.

V době krize Poláčkovým pomohli Muži v offsidu

„Je takový paradox, že rodina se měla nejlépe v době hospodářské krize. Pomohlo, že se natočil film Muži v ofsajdu a Poláček obdržel honorář, takže se potom přestěhovali do většího bytu. Poláček pořád chodil do společnosti a Adéla ho ze začátku doprovázela, ale později pak vždy zůstávala večer doma a v neděli chodívala na své návštěvy. Jak vzpomínala Jiřina, tak jako její vztah s matkou byl velice vlažný, tak i Karel Poláček s manželkou trávili společný čas jenom na dovolené, jako celá rodina.“

Vztah mezi Adélou a Karlem pak vzal zcela za své, když se v roce 1936 seznámil s doktorkou práv Dorou Vaňákovou. Právě ona později stála za záchranou jeho dcery, když jí zařídila odjezd v březnu 1939 do Anglie. Jiřina tak jistojistě unikla transportu a konci, který potkal jejího otce i matku.

Karel Poláček
Jak dobře znáte Karla Poláčka, jeho dílo a rodný Rychnov? Vyzkoušejte náš kvíz

„Poláček se od Adély odstěhoval, v roce 1939 bylo jejich manželství rozvedeno. Adéla se rozhodla u soudu Karla Poláčka stáhnout z kůže a všude ho pronásledovala. Chodila po jeho sousedech, protože mu dávala za vinu, že jejich dokonalé manželství porušil a narušil a dělala tak trošku ostudu. V posledním dopise jí Karel Poláček píše, že se jí nevrátí ani po dobrém. I z poslední vůle, kterou Karel Poláček sepsal 16. února 1940, ji z dědictví naprosto vyškrtl, vyloučil,“ popisuje rozjitřený vztah Irena Krejčí.

Hospodyní v Rychnově nad Kněžnou

Adéla Poláčková se rozhodla, že se odstěhuje do Rychnova, odkud pocházel její muž a kde začala pracovat jako hospodyně u Karla Lederera. V domě, před nímž má dnes svůj kámen zmizelých: „Z Rychnova byla převezena do Hradce, kde se soustředili židovští obyvatelé, a v prosinci 1942 odjela transportem Ch Pod číslem 562 do Terezína a 6. září 1943 byla transportem Dl odvezena do koncentračního tábora v Osvětimi-Birkenau. Tam její stopy končí. Asi byla ihned po selekci zplynována,“ domnívá se pracovnice rychnovského muzea.

V transportech skončil Karel Poláček i jeho Dora. Jiřina Poláčková, později provdaná Jelinowiczová, jako jediná z rodiny přežila. A válku přežila i dcera Karla Lederera Lída, provdaná Wilkinsonová.

„Po skončení války přijela s Jiřinou do Rychnova a pátrali po osudech svých příbuzných a jejich majetku. V průčelí tohoto domu byla skříň s knihami Karla Poláčka a Karla Lederera. Lidi si sem chodili jako do veřejné knihovny. Jiřina vzpomíná, že si vzala pár knih a o zbytku se neví. Myslím si, že touto cestou nám do muzea byly věnovány dvě knihy, které Karlu Poláčkovi věnoval Karel Čapek. Takže máme věnování Karlu Poláčkovi od Karla Čapka,“ dodává Irena Krejčí.

Jiřina Jelinowiczová zemřela v Kanadě 12. května 2001.

Ještě před odhalením kamenů zmizelých zazpíval v rychnovské synagoze sbor X-Tet Rychnov nad Kněžnou:

Zdroj: Deník/Jana Kotalová