Není to tak dávno, co vzalo streamovací platformy útokem komediální drama Veliká (The Great). Seriál si získal velkou popularitu a také chválu kritiků. Jeho děj se soustředí na vzestup ženy, která do dějin vstoupila jako Kateřina Veliká - nejdéle vládnoucí panovnice v dějinách Ruska.

Tvůrci otevřeně přiznali, že satirická série je pouze „příležitostně pravdivá“ a od historie se v mnohém odklání.

Každopádně však opět přitáhla pozornost k jedné z nejpozoruhodnějších panovnic světových dějin. Příběh carevny Kateřiny Veliké představuje vskutku bohatý materiál. Cestu k ruskému trůnu nastoupila jako princezna z nepříliš významné německé země, moc uchvátila po svržení manžela z trůnu a jako carevna si užívala četné milenecké vztahy.

Komediální drama Veliká - trailer: 

Zdroj: Youtube

Za její vlády se Rusko stalo skutečnou velmocí. „Byla bystrá politička, která rozšířila hranice země,“ uvádí magazín National Geographic. Není však na místě vládu Kateřiny Veliké idealizovat. Navzdory nápadům na četné reformy zůstalo Rusko i po její vládě zemí mimořádně zaostalou, v níž poddaní žili v extrémní bídě a většina národa byla negramotná.

Odhodlání uspět

Kateřina se původně vůbec nejmenovala Kateřina. Když počátkem května roku 1729 přišla na svět ve Štětíně, byla pokřtěna jako Sofie Frederika Augusta. „Byla dcerou zbídačeného pruského prince,“ poznamenává National Geographic.

Princezna ze zchudlého rodu a nepříliš významné země (Anhaltské knížectví) nepůsobila na první pohled jako vhodná nevěsta na přivdání do prestižního panovnického rodu. Její matka se ale maximálně snažila, aby její dcera na sňatkovém trhu uspěla. A stalo se.

Ruský léčitel Rasputin je jednou z nejkontroverznějších postav historie: 

Grigorij Rasputin byl kontroverzním léčitelem. Jelikož se mu povedlo zlepšit stav následníka trůnu, ruská carevna Alexandra Fjodorovna mu bezmezně důvěřovala.
Léčitel Rasputin: Carevna jej uctívala, jeho smrt je dodnes velkou záhadou

Sofii si vyhlédla ruská carevna Alžběta I., s níž byla princezna zpříbuzněná, jako manželku pro svého synovce Petra - následníka trůnu, jelikož ona byla bezdětná. „Sňatek domnělého ruského cara s pruskou princeznou měl posílit přátelství ruské monarchie s Pruskem a narušit rakouský vliv na ruskou korunu,“ vysvětluje National Geographic.

Kateřina Veliká v době svého sňatku s příštím carem Petrem III. S manželem si nikdy nerozuměli, vzdělaná Kateřina jej vnímala jako dětinského. Nakonec manžela svrhla z trůnu.Kateřina Veliká v době svého sňatku s příštím carem Petrem III. S manželem si nikdy nerozuměli, vzdělaná Kateřina jej vnímala jako dětinského. Nakonec manžela svrhla z trůnuZdroj: Wikimedia Commons, Georg Cristoph Grooth, volné dílo

Pro Sofii to znamenalo ohromný společenský postup, příští manžel se jí ale nezamlouval. Poprvé jej viděla na jednom z bálů jako desetiletá a byla z něj rozčarovaná. Petr byl fyzicky slabý, dětinský a nikdo pořádně nedbal na jeho vzdělání. „Jeho nejsvědomitějším učitelem byl baletní mistr Landé, který ho učil tančit,“ napsala později o svém manželovi.

Role příští manželky cara se ale cílevědomá Sofie mínila zhostit s veškerou dokonalostí. „Tvrdě studovala, učila se jazyk a pracovala na tom, aby si jí carevna Alžběta oblíbila,“ píše National Geographic.

S kým zplodila syna?

V roce 1745 princezna konvertovala k pravoslaví, což byla nutná podmínka pro sňatek, a přijala jméno Kateřina. Z manželství s následníkem ovšem byla zoufalá, Petrovu dětinskost snášela stále hůř. Manželé se postupně začali nesnášet.

Ve svazku to drhlo i po intimní stránce. Manželství zůstalo dlouhá léta nenaplněno. Kateřina dokonce později tvrdila, že nebylo naplněno vůbec, píše Discovery Magazine.

Touha dobýt svět se line celými dějinami Sovětského svazu: 

Lehké tanky T-26 sovětské 7. armády během sovětské invaze do Finska, 2. prosince 1939
Touha dobýt svět. Dějiny Sovětského svazu jsou protkány násilím proti ostatním

Až po devíti letech od svatby se v září 1754 narodil syn Pavel. Petr asi nebyl jeho otcem, Kateřina už měla v té době milence. „Bůhví, kde má manželka bere těhotenství,“ měl se jednou vyjádřit i samotný příští car.

Sama Kateřina později také přiznala, že Pavla zplodila s milencem. Otcovství chlapce je ale dodnes záhadou. „Historici se v současnosti přiklánějí k tomu, že jeho otcem přece jen mohl být Petr, a Kateřinino tvrzení bylo jednoduše snahou ho zdiskreditovat,“ uvádí web History.

První dítě Kateřiny Veliké, carevič Pavel (pozdější car Pavel I.). Dodnes není jisté, kdo byl jeho otcem. Kateřina sama tvrdila, že jej zplodila s milencem, oficiálně je synem Petra III.První dítě Kateřiny Veliké, carevič Pavel (pozdější car Pavel I.). Dodnes není jisté, kdo byl jeho otcem. Kateřina sama tvrdila, že jej zplodila s milencem, oficiálně je synem Petra III.Zdroj: Wikimedia Commons, Fjodor Rokotov, volné dílo

Roli matky Kateřina neplnila - carevna Alžběta jí dítě odebrala. Porodem mužského následníka se ale její mocenská pozice na dvoře změnila. Začala si v tichosti budovat politické kontakty a neúprosně směřovat k cíli jednou Rusku vládnout. „Vycvičila se. Začala si utvářet myšlenku, že může být lepší vládkyní než její manžel,“ řekla Kateřinina životopiskyně Virginia Roundingová.

Kdo zabil cara?

Příležitost naplno rozvinout své politické myšlenky dostala Kateřina počátkem 60. let 18. století. Nejdříve zemřela carevna Alžběta a na trůn nastoupil Petr III. Jako panovník ale nebyl silný - podporou Pruska si proti sobě popudil armádu. Také vzrostla Kateřinina nenávist vůči němu. „Od počátku jeho vlády jím byla Kateřina izolována a ponižována. Bylo jí zřejmé, že Petrovo nepřátelství se vyvinulo v odhodlání ukončit jejich manželství a odstranit ji z veřejného života,“ napsal Robert K. Massie v knize Catherine the Great: Portrait of a Woman. A tak začala konat.

Manželé ruský car Petr III. a carevna Kateřina. Jejich vztah byl napjatý. Kateřina nakonec manžela svrhla z trůnu, a je možné, že ho nechala i zabít, a začala vládnout Rusku sama jako carevna Kateřina II. (Kateřina Veliká).Manželé ruský car Petr III. a carevna Kateřina. Jejich vztah byl napjatý. Kateřina nakonec manžela svrhla z trůnu a je možné, že ho nechala i zabít, a začala vládnout Rusku sama jako carevna Kateřina II. (Kateřina Veliká)Zdroj: Wikimedia Commons, Georg Cristoph Grooth, volné dílo

V roce 1762 byl Petr III. při spiknutí sesazen z trůnu a krátce nato zemřel ve vězení. „Byl zabit a dodnes není jisté, zda se Kateřina nějak na jeho smrti podílela,“ uvádí stanice BBC.

Byla to totiž právě ona, kdo při spiknutí tahal za nitky. Na koni vtáhla do Petrohradu oblečena do uniformy, následovaná tisíci vojáků, přinutila manžela abdikovat a převzala vládu. Petr se ani nepokusil bránit. „Nechal se sesadit z trůnu jako dítě, které je posláno do postele,“ poznamenal vrstevník páru, pruský panovník Fridrich II. Veliký. Kateřinu podporovala velká část šlechty a rovněž velení armády.

Hurá do očkování

Svou vládu začínala jako pokroková panovnice. Vzdělaná žena se inspirovala myšlenkami osvícenství. „Zajímala se zejména o vzdělání a kulturu. Dopisovala si s mnoha prominentními mysliteli své doby, včetně Voltaira a Diderota. Byla patronkou umění, literatury a shromáždila uměleckou sbírku, která nyní tvoří základ petrohradské Ermitáže,“ zmiňuje BBC.

Poslední ruský car abdikoval v březnu 1917:

Car Mikuláš II. s rodinou
Poslední car. Rusko chce absolutistické vůdce, ti ale prakticky vždy zklamou

Byla také otevřená medicínskému pokroku. Nechala se očkovat proti neštovicím, přičemž očkování bylo v té době považováno za rizikovou a kontroverzní metodu. Kateřina ale nechala očkovat nejen sebe, ale i svého syna. „To, že medicínský zásah oba přežili, byla dobová senzace,“ zmiňuje Discovery Magazine.

Její příklad pak následovaly dva miliony lidí. „Mým cílem bylo prostřednictvím mého příkladu zachránit před smrtí množství mých poddaných,“ prohlásila později carevna.

Velká říše, velké problémy

Kateřině se dařilo i v zahraniční politice. Rusko pod jejím vedením zvítězilo v několika rusko-tureckých válkách, které přinesly zemi bohaté územní zisky. „Rozšířila ruskou říši na jih a na západ a přidala území, která zahrnovala Krym, Bělorusko a Litvu. Dohody s Pruskem a Rakouskem vedly ke třem dělením Polska v letech 1772, 1793 a 1795, čímž se ruské hranice posunuly do střední Evropy,“ uvádí web BBC.

Kateřina reformovala správu ruských gubernií, nechala založit nová města a obce. Taktéž modernizovala armádu. Jenže ty největší vnitřní problémy země se panovnici vyřešit nepodařilo.

Kateřina Veliká (vládla jako Kateřina II.) se stala nejdéle vládnoucí panovnicí v dějinách Ruska. Za její vlády se země značně rozšířila a získala status evropské velmoci. Ani Kateřina ale nedokázala odstranit velké socioekonomické problémy.Kateřina Veliká (vládla jako Kateřina II.) se stala nejdéle vládnoucí panovnicí v dějinách Ruska. Za její vlády se země značně rozšířila a získala status evropské velmoci. Ani Kateřina ale nedokázala odstranit velké socioekonomické problémy.Zdroj: Wikimedia Commons, Aleksey Antropov, volné dílo

A mnohé z jejích pokrokových myšlenek zůstaly jen na papíře. „Kateřina začínala svou vládu jako reformátorka, ale postupně se stala konzervativnější. V roce 1767 svolala Legislativní komisi, aby kodifikovala ruské zákony a modernizovala ruský život. Předložila komisi svůj Nakaz (neboli Pokyn), nápadně liberální dokument,“ zmiňuje BBC. Nakaz řešil například bídnou situaci nevolníků či počítal se zrušením trestu smrti.

Kdo patřil mezi nejznámější milence Kateřiny Veliké? 

Zdroj: Youtube

Jenže komise ve věci nepostupovala a s vypuknutím války proti Osmanské říši Kateřininy plány upadly v zapomnění. Její další snahy o reformy pak zhatila její závislost na přízni ruské šlechty. A tu si mohla udržet jen tak, že dál podporovala nevolnictví, kdy se postavení nevolníků rovnalo prakticky postavení otroků. V roce 1774 proto vypuklo Pugačevovo povstání kozáků a rolníků, ruská armáda je ale potlačila. Šlechta poté získala nad nevolníky ještě větší kontrolu.

Kateřině, byť vzdělané ženě, se nepovedlo zvýšit v Rusku gramotnost. I po její vládě zůstala drtivá většina lidí, včetně šlechty, negramotná.

Milovnice milenců

V osobním životě se Kateřina Veliká chovala zcela nevázaně. Milence měla už za manželova života, po jeho smrti se ale její záliba v mileneckých vztazích projevovala zcela otevřeně. Dokonce se jí přezdívalo Kurtizána na trůnu a její sexuální apetit je dosud pověstný, byť se do jisté míry zveličuje. „Ačkoli mít milence nebylo u šlechty neobvyklé, Kateřininy aféry využili její nepřátelé k tomu, aby ji označili za zkaženou nymfomanku,“ zmiňuje National Geographic.

Přestože až tak špatné to s ní nebylo - většinou měla v jednu dobu pouze jednoho milence - vystřídala jich mnoho. Kateřina své milence vydržovala a dopřávala jim luxusní dárky. „Se všemi se vždy rozešla v dobrém a udělovala jim tituly, pozemky, dávala paláce a dokonce i lidi – jednoho bývalého milence obdarovala více než tisícem nevolníků,“ uvádí web History.

Život carevny i jejích blízkých ukončila poprava:

Ruská carevna Alexandra Fjodorovna, původně hesenská princezna Alix.
Falešné těhotenství, hysterie, smrt. Život Alexandry Fjodorovny byl plný utrpení

Třeba gardový důstojník Grigorij Grigorjevič Orlov, který pomáhal Kateřině získat moc při převratu, od panovnice dostal honosný zámek v Gatčině a měl vynikající postavení u dvora. Velitel Grigorij A. Potěmkin, o němž se někdy říká, že si ho carevna tajně vzala, byl zároveň Kateřininým rádcem, a když ji přestal v posteli bavit, staral se jí o přísun dalších milenců, většinou mladých vojáků.

Jejím milencem byl také Stanisław August Poniatowski, kterého Kateřina svým vlivem učinila králem polsko-litevské unie, de facto svou prodlouženou rukou na daném území.

Skandální smrt

Kateřina Veliká zemřela v roce 1796 ve věku 67 let. Zůstala po ní ohromná říše, byť s množstvím bujících socioekonomických problémů. „V čele národa stála působivých 34 let a stala se nejdéle vládnoucí panovnicí v historii Ruska,“ upozorňuje Discovery Magazine.

Kateřina Veliká přibližně ve věku 65 let. Jako 67letá zemřela, podlehla mrtvici. Přesto se o její smrti začaly šířit hanlivé pomluvy.Kateřina Veliká přibližně ve věku 65 let. Jako 67letá zemřela, podlehla mrtvici. Přesto se o její smrti začaly šířit hanlivé pomluvyZdroj: Wikimedia Commons, Vladimir Borovikovsky, volné dílo

Za svůj život si stihla nadělat také množství nepřátel. Ti ji nenáviděli natolik, že po její smrti začali šířit hanlivé příběhy. „Někteří tvrdili, že všemocná vládkyně zemřela na záchodě. Jiní vytvořili mýtus, který přetrvává po staletí: že Kateřina, jejíž chlípný život byl veřejným tajemstvím, zemřela při sexuálním aktu s koněm,“ zmiňuje History.

Nic z toho ale není pravda. „Kateřina ve skutečnosti utrpěla mrtvici a následující den tiše zemřela ve své posteli,“ uzavírá web History.