Přibližně 1,2 miliardy korun navíc mají příští rok lidé zaplatit do kas České televize a Českého rozhlasu. Počítá s tím velká mediální novela, podle níž se má poplatek pro televizi zvýšit ze současných 135 na 150 korun měsíčně a pro rozhlas z nynějších 45 na 55 korun.

Zvýšení poplatku představitelé obou institucí žádají už dlouho, ale až nyní je vyslyšeli tvůrci novely na ministerstvu kultury. Poplatky se v případě České televize nezvýšily od roku 2008 a rozhlasu dokonce od roku 2005.

Šéf komunikace Českého rozhlasu Jiří Hošna vysvětlil, že současná výše poplatku dnes vlivem inflace odpovídá přibližně 22 korunám měsíčně v době poslední změny. „Při zohlednění inflace by se měl rozhlasový poplatek pohybovat na úrovni zhruba 90 korun měsíčně. Současný návrh zákona na zvýšení rozhlasového poplatku o 10 korun měsíčně, redefinici rozhlasového přijímače a pravidelnou indexaci rozhlasového poplatku je tak částečnou kompenzací inflace za uplynulé roky,“ řekl.

Česká televize dokonce připravuje dvě verze rozpočtu na příští rok. První počítá se schválením vyššího poplatku, druhá pak s tím, že zůstane ve stávající výši. Generální ředitel instituce Jan Souček nastínil, že televize by v takovém případě musela propustit 350 zaměstnanců. Zároveň by by musela o třetinu omezit původní premiérovou tvorbu. Nepočítá ale se snížením počtu kanálů. „Chceme zachovat sportovní přenosy, velké formáty jako StarDance nebo Peče celá země či publicistické formáty, jako je Toulavá kamera, Objektiv a podobně,“ doplnil Souček.

Český rozhlas už kvůli posílení rozpočtu zrušil 160 pracovních míst. Mluvčí Hošna ani nevyloučil rušení stanic, pokud by zvýšení poplatku neprošlo. „V případě, že by rozhlasový poplatek navýšen nebyl, bude rozhlas nucen omezit služby, které poskytuje veřejnosti - šlo by například o omezení vysílání a slučování vysílání, případně rušení stanic, omezení výroby a vývoje nových pořadů, omezení činnosti uměleckých souborů, další nutnost postupného snižování počtu pracovních míst, omezení služeb pro posluchače v on-line prostředí, zastavení rozvoje digitalizace vysílání a archivu, výrazné omezení všech investic a zastavení rozvoje,“ vypočítal.

Návrh na zvýšení poplatku vítá například odborník na televizní a rozhlasové vysílání Jan Potůček. Poukázal právě na to, že poplatky se v Česku nezvyšovaly šestnáct, respektive devatenáct let. „Česká televize měla problém se svým cash flow a nutilo ji to hledat další a další příjmy formou komerční činnosti, což není od veřejnoprávní televize úplně ideální,“ vysvětlil svůj postoj.

Otázka reklamy

Pokud by tedy tedy návrh novely prošel, Česká televize by příští rok dostala o 865 milionů a Český rozhlas o 330 milionů korun více. Televize nyní hospodaří s rozpočtem osm miliard korun a rozhlas se dvěma a půl miliardami korun.


Nahrává se anketa ...

Novela přitom počítá i s tím, že pokud by byla inflace vyšší než šest procent, zvedl by se poplatek o šest procent. V tomto případě ale Potůček poukázal na to, že ještě nedávno byla inflace mnohem vyšší než šest procent.

Kvůli poplatkům je v současné době rozdělena politická scéna. Zatímco strany vládní pětikoalice zvýšení poplatků víceméně podporují, proti se staví opoziční ANO nebo SPD.

Kvůli novele se vedla dlouhá jednání a zejména soukromí vydavatelé například požadovali, aby Česká televize a Český rozhlas nesměly na internetové stránky dávat reklamu. Mluvčí rozhlasu Hošna ale upozornil, že se jeho instituce toto opatření nijak nedotkne. „Na svých on-line platformách ČRo žádnou reklamu nemá,“ řekl.

Mobil je televize i rádio

Nově se koncesionářské poplatky budou týkat také všech zařízení, která jsou schopné přijímat program televize i rozhlasu, tedy mobily, tablety nebo počítače s připojením k internetu. „Poplatník už není jen domácnost, která vlastní televizní přijímač s tunerem, protože přece jenom se musel reflektovat technologický vývoj a spousta lidí sleduje televizi mimo televizní přijímač na chytrých zařízeních,“ vysvětlil expert Potůček.

Novinkou velké mediální novely je podle ministra kultury Martina Baxy z ODS memorandum o veřejné službě. Bude specifikovat některé funkce veřejnoprávních médií. „Ta budou v pětiletých cyklech vždy upřesňovat poskytovanou veřejnou službu,“ doplnil ministra.

Komerční média totiž kritizovala, že veřejnoprávním médiím se nejdřív přidá a teprve pak se zpřesňuje, co mají poskytovat. „Klíčový pro nás bude obsah memoranda. Věříme, že v něm budou zohledněny relevantní požadavky internetových vydavatelů a dojde k naplnění dohod z pracovních skupin včetně těch džentlmenských,” vysvětlil předseda představenstva Asociace online vydavatelů Libor Matoušek.

Podobně se na to dívá i předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová. Podle ní jsou zvýšení poplatků a vznik memoranda propojeny pupeční šňůrou. „Věříme, že to bude svázané i nadále, jak bylo slíbeno,“ dodala.