Video, které zpěvák a herec Tomáš Klus natočil v půli března, začíná slovy: „V poslední době jsem konfrontován s velkým množstvím odpovědí na to, kdo jsem, kam mám táhnout, popřípadě jak mám zemřít.“

V příspěvku na facebooku vyslovil svůj názor na aktuální situaci v Gaze. „Nepřipadá vám přinejmenším jako definice etnické čistky, když je tam podle Euromedu přes 39 tisíc civilních obětí, z toho čtrnáct tisíc dětí, zničená infrastruktura, vybombardované školy a nemocnice?“ ptá se.

Dvě strany jedné mince

Schytal spoustu kritiky, protože v šotu nezmínil brutální útok Hamásu. V rozhovoru pro Deník sdělil, že ho to mrzí a vysvětluje, z jakého důvodu to neuvedl: „Podobných vyjádření bylo tolik, že jsem nepovažoval za nutné to znovu zdůraznit. Mám tendenci promlouvat o věcech, které jsou přehlížené.“

Popisuje též, proč se do tohoto tématu pustil: „Ačkoliv byl 7. říjen ohromnou katastrofou, Gaza je násobně větší katastrofou, humanitární krizí, kdy milionu lidí hrozí hladomor. A já jsem musel promluvit poté, kdy naše vláda hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN o vyhlášení humanitárního příměří v Pásmu Gazy. Jinak bych se cítil účasten na tom, co se tam děje. A to odmítám. Nikdo přece nemá právo si dělat ani na svém území naprosto cokoli. A tady jsme svědky mlčení českých politiků k obrovskému masakru v Gaze, který v 21. století nemá obdoby a neměl by být vůbec možný. Chybí tady diskuse o tom, že ta mince má dvě strany. My tu jednu leštíme tak silně, že nás oslňuje a nevidíme na její druhou stranu, která leží v prachu.“

Proč se zrodila zrůda jménem Hamás

Přiznává, že na dané téma není odborník, ale cítil potřebu rozvířit o něm debatu: „Ptal jsem se na to, jestli se zajímáme o to, jak žije palestinské obyvatelstvo, jaké jsou jeho životní podmínky, že je na něj uplatňováno vojenské právo, že se nesmí svobodně pohybovat po svém území. Pak bychom třeba uměli odpovědět na to, proč se zrodila zrůda jménem Hamás, jejíž hlava je kdesi v Kataru. Tělo zůstává na území Palestiny a je tvořeno z devadesáti procent dětmi a sirotky po rodičích, kteří zahynuli při uplatňování práva Izraele na obranu. Pak bychom také asi dostali odpověď na otázku, zda se Hamás někdy vzdá a jde-li ho zničit, protože tímto způsobem ho zničit nelze.“

Nelze být milovaný všemi

V interview, jež vyjde v pátek 5. dubna, přiznává, že byl vždycky aktivistický umělec a potřebuje se vyjadřovat k aktuálním problémům: „Když slýchávám rady typu ‚ševče, drž se svého kopyta‘, hluboce s tím nesouhlasím. Nebo by měl pekař jenom péct a mluvit výhradně o pečení? Každý občan má právo prezentovat svůj názor, na to bychom neměli rezignovat. Bohužel v tomto směru tady panuje určitá lhostejnost až letargie.“

O historii blízkovýchodního konfliktu a současné situaci v Izraeli se dočtete i v rozhovoru s odbornicí na toto téma Irenou Kalhousovou:

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová
Odbornice Irena Kalhousová: Gazané musejí dostat jinou naději než násilí

Čemu to přičítá? „Myslím, že u nás je to trochu přežitek totalitního přístupu k umění, kdy si umělci nezahráli, pokud nedrželi hubu a krok. A je tady malý trh, takže nesmíte moc vybočovat. Alternativním postojem bráníte tomu, abyste dosáhl toho, co chce většina, tedy být slavný a milovaný všemi. Panuje tu strach, že v momentě, kdy budete kontroverzní, se neuživíte.“

V pátečním vydání Deníku 5. dubna se dočtete o dalších postojích Tomáše Kluse. O tom, proč má být podle něj umění angažované a v čem je sláva dobrá, se dozvíte i v podcastu Jiný pohled Kateřiny Perknerové na www.denik.cz o den později.

K útoku Hamásu došlo 7. října 2023, tedy den po 50. výročí zahájení jomkipurské války. Na izraelském území bylo zabito 695 civilistů, včetně 36 dětí, 373 příslušníků bezpečnostních sil a 71 cizinců.

Izraelská vláda vyhlásila výjimečný stav a premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael „je ve válce“. Při odvetných izraelských útocích v Gaze bylo podle OSN zabito kolem 25 tisíc Palestinců, včetně 16 tisíc žen a dětí, 1,9 milionu obyvatel Gazy muselo opustit své domovy. V polovině února 2024 prezident Palestinské autonomie Mahmúd Abbás vyzval Hamás, aby se s Izraelem dohodl na podmínkách příměří a propustil rukojmí. Netanjahu ovšem prohlásil, že nikdy nehodlá uznat palestinský stát a podřídit se mezinárodnímu plánu poválečného vývoje, který by k tomuto cíli vedl.

Prezident USA Joe Biden obvinil Izrael, že nedělá dost pro řešení humanitární krize v Gaze. 15. ledna 2024 přiletěl do Izraele český prezident Petr Pavel. Po setkání s prezidentem Herzogem a premiérem Netanjahuem uvedl, že hnutí Hamás si bere palestinské civilisty jako „živé štíty“ a „ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám“.

V lednu 2024 projednal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu žalobu Jihoafrické republiky na Izrael, ve které byl obviněn z páchání genocidy vůči Palestincům. 26. ledna soud předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze.

zdroj: Wikipedie