Politolog Tomáš Lebeda: Babiš je vítěz na sestupu. Jeho spojenci oslabují

Hnutí ANO vyhrálo v deseti ze třinácti krajů. V celkovém součtu získalo necelých 22 procent hlasů. Jak velkým vítězem je? 
Vítězem krajských voleb je zcela nepochybně hnutí ANO s velkým náskokem před dalšími stranami. Dokonce si polepšilo oproti volbám v roce 2016 zhruba o tři čtvrtě procentního bodu. Otázkou je, zda z té výhry může mít hnutí ANO skutečnou radost. Před čtyřmi lety bylo v preferencích na vzestupu a tehdejších 21 procent získalo při 25procentních preferencích do sněmovny. Momentálně, kdy je spíše na sestupu, by jeho výsledek měl odpovídat cca 26 procentům hlasů v celostátním měřítku.

Což je pro Andreje Babiše málo.
Jednak málo, ale hlavně se mu zhoršují vyhlídky na případná spojenectví se subjekty, s nimiž dosud spolupracoval, neboť tradiční levicové strany dopadly velice špatně. 

Krajské volby ovládlo ANO, vyhráno ale nemá. ČSSD a komunisté propadli

Šéf ANO zhodnotil volby jako spiknutí nenávisti opozičních stran proti Babišovi, v nichž naprosto nešlo o věcná regionální témata, ale jen o snahu porazit ho. Dá se to takto číst?
Asi jsem sledoval jiné krajské volby než Andrej Babiš. Možná si to plete se závěrečnou debatou v ČT, která skutečně byla hodně konfrontační mezi ním a opozičními lídry. Do značné míry si ovšem za to mohl sám, protože v ní byl jedním z nejslabších, ne-li nejslabší řečník. Problémy by spíš měl hledat u sebe. Mimochodem političtí vědci například v USA označují za jeden ze znaků populistických lídrů to, že vinu za neúspěch svalují na média a nenávistné politické konkurenty. Tyto atributy naplňuje Andrej Babiš téměř dokonale.

Andrej Babiš označil výsledek voleb za skvělý a dodal, že mu dodal energii dál působit v politice. Opravňuje ho těch 604 tisíc získaných hlasů k takovému optimismu? 
Před čtyřmi lety měl skutečně nakročeno k velkému vítězství ve sněmovních volbách. Za rok má šanci opět skončit první, ale výhra už nemusí být tak přesvědčivá a zřejmě se i sníží zisk stran, které s ním tvoří koalici nebo ho podporují, tedy ČSSD a KSČM. Komunisté se dokonce do sněmovny vůbec nemusejí dostat. Na druhou stranu opozice posiluje a také se koncentruje. Může se stát, že bude mít ve sněmovně většinu. 

Kdo z opozičního tábora zabodoval nejvýrazněji?
Zdá se, že tím, kdo posbíral nejvíc hlasů, byť i ve spojenectví s různými dalšími subjekty v koalicích, je ODS. Na první pohled skončili druzí Piráti, ale podle mých propočtů to vypadá, že ODS byla v součtu úspěšnější. Její výsledek je regionálně diferencovaný. Skvěle zabodovala ve Středočeském nebo Jihočeském kraji. Stejně vynikající je zisk koalice ODS a STAN společně s Východočechy v Královéhradeckém kraji.

Navíc zřejmě bude znamenat návrat ODS k hejtmanským stranám, neboť tento post asi získá Martin Červíček. Přesně tak. Na druhou stranu jsou oblasti, kde má ODS problémy. Jde o Zlínský, Olomoucký a Liberecký kraj. Do budoucna bude muset velmi zvažovat, jaké osobnosti do voleb nominuje. Už zdaleka pro ni neplatí to, co v minulosti, totiž že ji lidé volí jen kvůli značce. Obávám se, že v konkurenci, která nyní na pravici je, voliči budou daleko podrobněji hledět na kandidující osobnosti. Když to budou lidé bezbarví, může to být pro ODS potíž. 

Skvělý výsledek, míní Babiš. Jak se to vezme

V tomto směru jsou na tom asi lépe STAN a Piráti, kteří letos jednoznačně zabodovali. Je to díky tomu, že na jejich kandidátkách jsou zajímavé tváře s potenciálem oslovit hlavně mladé voliče?
Piráti udělali velmi slušný výsledek, který je nepochybně spjat s jejich popularitou na celostátní úrovni. U STAN je to trochu jinak, protože už byl etablován jak na lokální, tak krajské úrovni. Znovu prokázal, že je velmi atraktivním koaličním partnerem, ale mimořádných úspěchů dosáhl i tam, kde kandidoval samostatně. Například ve středních Čechách ukázal, že je subjektem schopným vyhrávat. To je pro případná budoucí spojenectví velmi důležité, protože eventuální koaliční partneři vědí, že se spojují se subjektem, který je schopen být první, a ne s nějakou pidi stranou.

Znamená to, že předvolební koalice Pirátů a STAN, o níž se už několik týdnů hovoří, je po krajském hlasování o něco blíž? 
Z mého pohledu to vypadá na smysluplnou a pragmatickou spolupráci před sněmovními volbami. Pomohla by oběma subjektům. Spojuje je to, že nepatří k tradičním stranám, sázejí víc na profesionalitu než na ideologičnost. Zároveň jsou dostatečně odlišné, aby si nekradly typické voliče. Piráti těží hlavně z velkých měst, STAN z menších a z obcí, čímž se mohou zajímavě doplňovat, neboť nejsou přímými konkurenty.

Předznamenaly tyto volby konec KSČM na celostátní scéně a boj ČSSD o pětiprocentní hranici?
Výsledek KSČM je tristní, dostala se do zastupitelstev pouze ve čtyřech krajích ze třinácti, což je katastrofální vysvědčení. Celostátně spadla pod magickou pětiprocentní hranici, a to mluvíme o volbách s nižší volební účastí, jež byly pro KSČM tradičně úspěšné.

V roce 2012 v nich získala 20,4 procenta, o čtyři roky později 10,5 a nyní je na 4,8 procenta hlasů. Sešup je tedy dramatický. Pokud se nic na scéně populistických stran nezmění, tak se může stát, že za rok se do sněmovny nedostane.

Je to nejhorší výsledek KSČM v historii, přiznal Vojtěch Filip

Sociální demokracii ublížilo vládní spojenectví s ANO?
Řada lidí v ČSSD si myslí, že nikoli, já jsem přesvědčen o opaku. Zkušenost z období let 2013 až 2017 ukázala, že ČSSD se propadla z pozice vítězné strany do postavení malé strany a nyní klesá dál. Pokud posčítáme její volební zisky včetně těch, kde kandidovala v koalici, její výsledek se pohybuje kolem 6,5 procenta. To by naznačovalo, že má šanci setrvat na pozici malé parlamentní strany.

Je ale pravda, že v několika krajích se do zastupitelstev nedostala vůbec, takže krajské volby jsou pro ni neúspěchem. Musí si zodpovědět otázku, zda strategie být vládní stranou byla správná. V kabinetu jsou dvě strany, které oslovují obdobný levicový elektorát, protože dominantní část příznivců hnutí ANO jsou bývalí voliči ČSSD. Podporuje ho třetí strana s levicovým elektorátem, tedy KSČM.

Znamená to, že zde není žádný opoziční subjekt, který by na vládu útočil zleva. Kdyby do ní ČSSD nevstoupila, mohla hrát roli nejsilnější levicové opoziční strany. Premiér Babiš by musel svůj kabinet sestavit jiným způsobem a nemohl by ani dělat tak levicovou politiku jako dnes. To už je ale passé. ČSSD je zkrátka přesvědčena, že vstupem do vlády udělala dobře, já si to nemyslím. 

Zatřesou krajské volby křesly politických lídrů? Na prvním místě se nabízí jméno předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. 
Jestli neotřesou pozicí Vojtěcha Filipa, tak KSČM rovnou míří do pekelné brány neparlamentní strany. Co jiného by měla dělat než vyměnit lídra a změnit stávající strategii, která je zjevně neúspěšná? Pochopitelně je otázka, zda by se dostavil pozitivní efekt, i kdyby to udělala. Tradiční voliči ji z demografických důvodů ubývají a ti protestní si našli atraktivnější strany jako SPD nebo ANO.

Hamáček o nezdaru ve volbách: Odpovědnosti za výsledek se nezříkám

Jan Hamáček si předsednický post udrží?
Upřímně nevidím v současné době v ČSSD lídra, který by dokázal situaci sociální demokracie jako vládní strany zvládat lépe. Před několika lety jsem měl pocit, že místopředseda vlády Hamáček je spíše slabou osobností, která voliče neosloví. V době jarní fáze covidové krize se ale ukázal jako politik, který dokáže být akční, přesvědčivý a komunikativní. Myslím, že se poměrně osvědčil. Uvidíme, zda to bude stačit.