Infografika

Plošné přijímačky na střední školy s maturitou se letos budou konat už potřetí. Zájemcům se vždy započítají lepší dosažené výsledky z celostátního testu, které tvoří 60 procent přijímacího řízení.

Přetlak je především na osmiletých gymnáziích, kam se ve velkých městech hlásí víc dětí, než školy mohou přijmout. Naopak na učňovských a maturitních oborech je míst dostatek a příslušné školy spíš řeší to, jak si poradí s masivním úbytkem zájemců.

Podle odhadu ministerstva školství se ve školním roce 2019/2020 dostane nastřední školy 110 500 dětí, z nich 73 400 na maturitní obory a 12 300 na víceletá gymnázia. Přijímací zkoušky na čtyřleté maturitní obory se konají 12. a 15. dubna, na šestiletá a osmiletá gymnázia 16. a 17. dubna. Ředitelé musejí výsledky zveřejnit nejpozději 30. dubna 2019. Školy, kde nebude dostatek dětí, mohou vyhlásit další kola přijímaček. V nich už se testy nepíší.

Jak se na testy připravit?

Deník se zeptal Jiřího Trundy, ředitele ZŠ Vratislavova v Praze 2, který odpovídá na základě své pětatřicetileté pedagogické praxe: 

Mějte na paměti, že si nejdete pro osudový ortel

Kdy se má uchazeč o středoškolské studium začít učit na testy a co si má opakovat? 
Ideální je učit se průběžně, aby v předzkouškovém období nemusel zaplňovat mezery ve znalostech, vědomostech a dovednostech. Dále pak vždy raději v menších pravidelných denních dávkách než na poslední chvíli sedět neefektivně nad učením celé hodiny. Čili – čím později se na zkoušku začnete připravovat, tím hůře.

Ke zkoušce má smysl opakovat a procvičovat to, co je možné u ní očekávat. Delší dobu před zkouškou má cenu věnovat se obecnějším pravidlům a jejich používání, tedy úlohám řešeným pomocí ustálených kroků vedoucích k řešení. S blížícím se termínem pak přecházet na ty věci, které mohou souviset s krátkodobou pamětí (pro někoho například skutečnosti související se „všeobecným přehledem“).

Může to zvládnout, když začne s přípravou až nyní?
Samozřejmě. Optimální by ovšem bylo, kdyby připravenost ke zkoušce byla výsledkem běžného procesu vzdělávání a ne nějaké krátkodobé intenzivní „nalejvárny“. Pokud žák dosahuje dlouhodobě dobrých vzdělávacích výsledků, není důvod, aby u přijímacích zkoušek neuspěl. V tuto chvíli by se takový žák měl seznámit s charakterem zadávaných příkladů, se specifiky jejich formulace, protože jinak by se mohlo stát, že v situaci přijímací zkoušky nebude vědět, že zná postup řešení, nebo rovnou odpověď na otázku – jeho učitelé mohli téma formulovat jinak.

Na co se má soustředit při procvičování matematiky a češtiny, které jsou obsahem jednotných testů?
Na pochopení věci a použití příslušných algoritmů – například při určování větných členů. Jeví se to jako lepší, než se utápět v mechanickém řešení nekonečných jednotlivých příkladů někde na internetu.

Má se přihlásit do přípravných kurzů, nebo mu stačí znalosti ze ZŠ a testy z Cermatu?
Ne všechny přípravné kurzy mají stejnou kvalitu, některé jsou ztrátou peněz a času. Pro někoho může mít absolvování kurzu hodnotu v tom, že získá pocit, že pro úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek udělal vše, co mohl. Proč ne, psychika je důležitá. Zajímavé bývají kurzy, které pořádají samy školy, na které se chcete hlásit – v nich je možné zjistit, na co škola klade důraz, jak je zadání formulováno.

Máte účinný recept na boj s trémou a nervozitou?
Žák by měl navštívit školu, na kterou se hlásí ještě před přijímacími zkouškami, a to, pokud možno, opakovaně. Seznámit se s prostředím, ve kterém bude v zátěžové situaci zkoušky muset podat maximálně soustředěný výkon. Mít dobrý dojem z toho, že pro úspěch udělal maximum. Pozor, nezaměňovat to s pocitem uspokojení „všechno umím“. Je naprosto normální, když budete mít těsně před zkouškou pocit, že
neumíte nic.

V takové situaci si řekněte, že tenhle pocit má devadesát procent těch, kteří na zkoušku přišli a zbývajících deset procent to opravdu neumí. Pokud jste trémisté a potřebujete něco mačkat v ruce, mačkejte, jestli potřebujete mít talisman, mějte ho. Pokud máte pocit, že potřebujete prášky na uklidnění, fakt je neberte… A pak – uvědomte si, že nejdete k soudu pro ortel. Když by se stalo a neuspěli jste, budete mít možnost ve druhém kole přijímaček, při nejhorším zase za rok.

Ve kterém okamžiku je vhodné skončit s přípravou?
Obvykle se radí 24 hodin před zkouškou. Souhlasím, ovšem s tím, že poslední den byste měli věnovat fyzické a psychické připravenosti. Zkuste se fyzicky přiměřeně unavit, z mého pohledu ideálně sportem, který vás baví (diskotéky nedoporučuji…), abyste mohli co nejlépe spát.

Jak se má chovat u zkoušky samé, má vyplňovat úlohy postupně, nebo přeskakovat zadání, která mu nejsou jasná?
Vždy jde o to dosáhnout maximálního počtu bodů. Proto obecně doporučuji skutečně pořádně pročíst zadání. Někdy se stává, že si žák po přečtení první části řekne „aha, tak to vím“ a píše odpověď, řeší úlohu, ale pak zjistí, že v rozporu s jeho očekáváním byla otázka formulována jinak a on odpovídal na něco jiného, než nač byl tázán.

Případně jsou v zadání dvě otázky, dva úkoly a on/ona splní pouze tu první… Po prostudování zadání bude žák většinou vědět hned, co se po něm chce. Tedy nechť to udělá přesně tak, jak je zadání formulováno. Nebude-li vědět hned, ať chvíli o věci přemýšlí, snaží se zadání vizualizovat, může se dostavit „aha efekt“. Pokud ne, je třeba jít dál, neztrácet čas, jde opravdu o ty body…

Vyplatí se vyplňovat úlohy načisto, nebo nejdřív na pomocný papír a pak to přepsat?
Uchazeč může dostat papír, na který lze dělat poznámky, výpočty nanečisto, atd. Nechť ho využije. Měl jsem ale pár žáků, kteří byli ze psaní nanečisto značně frustrovaní. Nemá smysl řešit proč. Pokud je to váš případ, postupujte tak, abyste byli co nejméně nervózní, nechejte papír papírem.

Když nezná odpověď, má to tipnout od oka, nebo raději odpověď nezaškrtnout?
Záleží na způsobu, jakým se bude test vyhodnocovat. Většinou se body za špatné odpovědi neodpočítávají, pak je samozřejmě lepší si tipnout. V každém případě – tipy si nechejte až úplně nakonec, do poslední chvíle se snažte zadání vyřešit.

Co má žák dělat, neuspěje-li ani na jedné z vybraných škol?
To se stalo mnohým později slavným, jak se často zdůrazňuje. Já bych to trochu zjemnil tím, že se to tedy nestalo všem slavným… Taková situace je samozřejmě nepříjemná. Pro mladého člověka to může být první neúspěch a může trvat dlouho, než se s ním vypořádá. Pokud se to ale stane, je to pouze problém a každý problém má řešení. Velmi pravděpodobně bude místo na nějaké jiné škole. Přiznám se, že já jsem šel studovat pedagogiku, protože mě nevzali, kam jsem se hlásil a nechtěl jsem na dva roky na vojnu.

Pedagogika mě začala opravdu bavit až ve třetím ročníku, když jsme měli první praxe a zpětně bych neměnil ani za nic. Navíc, dnes vojna nehrozí ani klukům, takže nebude-li pro vás žádná z volných škol přijatelná, máte rok na přípravu. Třeba Pan herec Miroslav Táborský byl na DAMU přijat teprve na čtvrtý pokus – no a co, je proto menší herec, než ti, kteří byli přijati napoprvé?

SOBOTNÍ ROZHOVOR 

Ministr školství Robert PlagaMinistr školství Robert Plaga (ANO) je rád, že se význam plošného testování pro vstup na střední školy nezvýšil zavedením nepodkročitelné bodové hranice, tzv. cut-off score. „Jednotné zkoušky jsou jen součástí přijímacího řízení, v němž by neměly být nosným prvkem. Do budoucna bych si přál, aby test byl víc koncipován na ověření gramotnosti, nikoli naučených pojmů,“ říká Robert Plaga v rozhovoru k mnoha aspektům vzdělávacího systému v ČR, který vyjde v sobotním tištěném Deníku.