Na problém a vlastní zážitek z jedné pražské sauny upozornila na sociální síti X advokátka a odbornice na sexualizované násilí Lucie Hrdá. „Právě jsem nechala vyhodit ze sauny chlapíka, co si ho za mnou přišel pohonit do páry. Třicet čísel od mý hlavy. Prý je to tu teď poslední dobou hodně častý,“ napsala.

Pod vláknem se začaly řetězit zážitky lidí, kteří s onanisty v saunách měli podobné zkušenosti. Jak z dřívějška, tak z nedávných dnů. Byli mezi nimi ženy i muži. Hrdé se pak další diskutující svěřovali i soukromě. „Šlo o několik desítek zpráv, určitě to není malý problém,“ zmínila advokátka.

Diskutující řeší, zda onanisté mířili do saun vždy, nebo jsou jejich novým cílem. Například kvůli rozvoji velkých saunových center, kde je zaručená větší anonymita, než v malých městských saunách se stálými návštěvníky. Předseda České asociace saunérů Pavel Hofrichter to blíže komentovat nechtěl. Konstatoval jen, že sauny by lidé neměli začít vnímat jinak, než jako bezpečná místa k relaxaci s obrovskými zdravotními benefity a školeným personálem, který těmto situacím předchází.

Nejširší síť poboček saunových světů v Česku Saunia uvedla, že podobné případy se v jejích pobočkách vyskytují v řádu jednotek ročně. „I když naše zařízení navštíví přes milion návštěvníků ročně. Vždy tyto případy intenzivně řešíme, především saunéři vykazují tyto osoby z našich prostor a v případě svolení poškozených i za pomoci policie. Bohužel těmto situacím není možné stoprocentně předejít, ale děláme pro to maximum,“ vzkázala Deníku společnost.

Bojovat se zneužíváním dětí má chystaný registr sexuálních delikventů:

Jsou v Česku děti před sexuálním násilím chráněny dostatečně? Pomoci by mohl chystaný registr sexuálních delikventů
Sexuální delikventi mohou znovu pracovat s dětmi. Uvažuje se o doživotním zákazu

U vstupu i v prostorech vyvěsila Saunia informační cedule a její obsluha pravidelně prochází prostory, aby těmto situacím předešla. „Bohužel jsme řešili i případ případ křivého obvinění, kdy byl někdo obviněný z výtržnictví neprávem,“ doplnila společnost.

Statistiky podobných případů policie nevyhodnocuje. „Onanie či exhibicionismus na veřejnosti jsou klasifikovány jako výtržnictví, samostatně se nesledují,“ potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Policisté se podle něj s exhibicionosity nejčastěji potýkají v městské hromadné dopravě nebo třeba v parcích. A s nadcházejícími měsíci se dá počítat s tím, že jejich počet stoupne. „Obecně můžeme říci, že v teplejších měsících se podobné případy dějí častěji,“ doplnil Daněk.

Jde o nemocné lidi. A není jich málo

Exhibicionismus je parafilie (dříve se užívalo označení deviace), jíž příručky definují jako „sexuální uspokojení, kterého je dosahováno odvážnou sexuální veřejnou aktivitou a/nebo fyzickým vystavováním se.“ Jedná se přitom o mentální poruchu.

Parafilie ve společnosti zkoumali v posledních letech odborníci z Národního ústavu duševního zdraví v rámci projektu Parafilik. Podle Situační analýzy stavu v ČR se exhibicionismus vyskytuje u tří procent českých mužů, což je podle dat pětkrát více, než kolik má být ve společnost pedofilů a násobně více, než zoofilů nebo těch, které při sexu vzrušuje bití a jiné fyzické trýznění sexuálního protějšku.

Znásilnění patří mezi nejméně nahlašované trestné činy:

Ženy narážejí na nepřesnou formulaci znásilnění v trestním zákoníku, která zdaleka nepostihuje všechny situace
Oběť není schopná klást odpor. Znásilnění by měl být každý sex bez souhlasu

Lidí, kteří jím trpí, ovšem zároveň patří mezi skupiny parafiliků, kteří často sami vyhledávají odbornou pomoc. I proto, že je nemoc může dostat nejen do hledáčku policie, ale vyřadit z normálního života. „Jednání exhibicionistů je nutkavé, nedokážou se plně ovládat,“ shrnul předseda České společnosti pro sexuální medicínu a primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Marek Broul.

Zdroj: DeníkExhibicionistům nejde primárně o fyzický kontakt a riziko fyzického napadení či přímo znásilnění je nízké. „Pravý exhibicionista nevyhledává kontakt, chce přitáhnout pozornost na svůj genitál, být viděn, proto někdy zapíská, zakašle,“ doplnil sexuolog. Zároveň ale upozornil, že veřejná onanie nemusí být jen projevem exhibicionismu, ale také se může jednat o projev sexuální agrese u sadistů.

Pokud se člověku stane, že na exhibicionistu narazí, je podle sexuologa především důležité nedat mu k ukájení prostor. „Nejhorší je dělat, že to nevidíte, přehlížet jeho jednání a nechat ho dělat, co dělá. Udělejte hluk, zavolejte pomoc, odejděte, utečte,“ poradil lékař.