Před šesti lety počítali představitelé Lesů České republiky s tím, že za největší tuzemskou dřevostavbu zaplatí kolem půl miliardy korun. Do stavby se ale roky nepustili a loni už udávali hrubý odhad půl druhé miliardy. Nyní se zdá, že se po letech odkladů přeci jen blíží čas, kdy dělníci kopnou do země a dřevěná budova s úctyhodnou rozlohou přesahující 16 tisíc metrů čtverečních, která má nahradit dosluhující sídlo společnosti ze 70. let minulého století, začne vyrůstat. Stát se tak má za dva roky.

Zda je loňský odhad ceny už definitivní, nechce nyní generální ředitel státního podniku Dalibor Šafařík předjímat. „Oživili jsme odborníky oceňovaný návrh z roku 2016. Mnohé se ale od té doby změnilo, včetně cen materiálů i podmínek stavby, takže je potřeba projekt aktualizovat a doplnit. Uvádět celkovou cenu stavby je vzhledem k aktuální fázi projektu předčasné,“ uvedl Šafařík.

O projektu nového sídla Lesů ČR jsme psali zde:

Projekt nového sídla státního podniku Lesy ČR v Hradci Králové.
Lesy ČR stále chtějí luxusní sídlo za stovky milionů. Stavět se má již brzy

Jen přepracování a doplnění původní projektové dokumentace a provedení inženýrských prací, na které firma podepsala smlouvu s architektonickým ateliérem Chybik + Kristof, společností K4 Architects & Engineers a Ivo Stolkem, vyjde na 54 milionů korun bez daně. „Stavba bude velmi citlivě zasazena do příměstských lesů Hradce Králové a její členitý půdorysný tvar bude napomáhat splynutí s přírodou v duchu architektonického konceptu „Lesy v lese“. Není to zkrátka běžná administrativní budova navržená na standardním obdélníkovém půdorysu někde v městské zástavbě,” popsal Vladimír Pacek z K4 Architects & Engineers.

Pokud skutečně nakonec dílo, v němž má hrát prim smrkové dřevo, vznikne, stane se ojedinělou stavbou v České republice. Zatím největší dřevostavbou zde je totiž se svými 2150 metry čtverečními čtyřpatrová budova u Plané nedaleko Českých Budějovic, po ní mateřská škola Větrník v Říčanech u Prahy či třípodlažní sídlo dřevařské firmy Kloboucká lesní v Brumově-Bylnici na Zlínsku.

Takto má vypadat největší dřevostavba v Česku - sídlo Lesů ČR:

Podle odborníků je u nás větších dřevostaveb málo. „V Česku narážejí na dva zásadní problémy. Tím prvním jsou velmi přísné požární předpisy. Druhým je cena,“ řekl architekt Karel Albrecht z Hradecké projekční a developerské kanceláře.

Zatímco v severní Americe či severských zemích Evropy podle něj vyjde dřevostavba přibližně o polovinu levněji než stavba z betonu či cihel, v České republice je úspora minimální. Do karet dřevostavbám nehraje ani životnost, která je asi o pětinu nižší, než u klasických betonových či cihlových staveb.

Velké dřevostavby nemají v České republice příliš smysl, tvrdí architekt

S více než 16 tisíci metry čtverečnímy plochy má být budoucí sídlo ředitelství Lesů České republiky v Hradci Králové největší dřevostavbou v zemi. Po dokončení, jež zatím podnik plánuje na rok 2029, by z pomyslného trůnu sesadila doposud největší administrativní stavbu ze dřeva v Plané u Českých Budějovic. Ta má plochu 2150 metrů čtverečních. „V našich končinách budou podobné projekty ze dřeva i do budoucna spíše ojedinělou záležitostí. Dřevo se hodí spíše na chaty či malé rodinné domy, ale u velkých projektů nedává příliš smysl,“ říká v rozhovoru pro Deník architekt Karel Albrecht z Hradecké projekční a developerské kanceláře.

Dřevostavba v člověku asi vždy evokuje srub, chatu či malý rodinný dům, ale rozhodně si s ní nespojí velká administrativní centra či obytné domy. Čím to je, že se u nás projekty podobné vizi Lesů České republiky dají spočítat takřka na prstech jedné ruky?
Jednoduše by se dalo říci, že konstrukce ze dřeva vyjde dráž, než když se staví z klasických stavebních materiálů. V České republice navíc dřevostavby větších rozměrů narážejí na dva zásadní problémy. Tím prvním jsou velmi přísné požární předpisy. Máme je přísnější než například v Americe či celé Evropské unii. Kvůli tomu je takřka nemožné u nás takové objekty stavět. Druhým problémem je cena. Zatímco v severní Americe či severských zemích Evropy vyjde dřevostavba přibližně o polovinu levněji než stavba z betonu či cihel, u nás je úspora minimální. Zde mluvíme o řádech nižších procent. Za těchto okolností si tak investoři rozmyslí, zda stavět dřevěný objekt, když za ty samé peníze postaví stavbu z cihel či betonu. A to jsme se ještě nepodívali na životnost.

Záleží také na dřevu?
Samozřejmě. Při dřevostavbách, tedy pokud mají vydržet delší dobu, je výběr dřeva důležitý. Kdybych stavěl já, poohlédl bych se po něm v zemích, kde mají i velké dřevostavby tradici. Například do Švédska, kde má stavební dříví, například kanadský cedr, úplně jinou hustotu, než naše smrky či borovice. Ty jsou velmi řiďounké. A pokud bych se tedy vydal touto cestou, tím pádem by byla stavba zase o něco dražší.

Nový Hlavák – budoucí podoba pražského hlavního nádraží podle návrhu dánského studia Henning Larsen Architects.
Takto bude nově vypadat pražské hlavní nádraží. Halu nahradí dřevostavba

Když se na stavby podíváme optikou životnosti, jaký je rozdíl mezi „tradiční“ konstrukcí a stavbou ze dřeva?
Podle všech dostupných posudků je životnost dřevostavby oproti klasické stavbě asi pětinová. A to se pak odráží i v dalším případném odprodeji takové budovy. Zatímco vstupy při stavbě jsou prakticky podobné, po několika letech je jejich cena diametrálně odlišná a u dřevostavby velmi rapidně klesá. I proto ten, kdo má peníze, se raději poohlíží po stavbě z klasických materiálů.

A co rychlost stavby?
To je snad jediná výhoda, ale také neplatí všude. Menší dřevostavbu jste schopni postavit za dva tři měsíce. U klasických staveb vše prodlužují technologické procesy, například doba, kdy ztvrdne beton. Pokud se ale podíváme na větší konstrukce, například dřevěné nosníky a vazníky tvoří větší hmotu, než konstrukce z betonu či železa. Tím tedy neušetříte na materiálu. Na druhou stranu mají dřevostavby výhodu v šetření místa. Například u izolace. Ta už je sama o sobě součástí dřeva, u klasických staveb ji do konstrukce přidáváte navíc.

Takže podle vás nemají velké dřevostavby u nás velký potenciál?
Domnívám se, že ne. Budou to spíše výjimky. Navíc u nás pro velké dřevostavby nehrají do karet ani klimatické podmínky. Stačí se jen podívat na rozhledny, které tu před pár lety rostly jako houby po dešti. Ty, které byly postaveny z kamene či železa, dál slouží. Ty, které byly postaveny ze dřeva před deseti patnácti lety, jsou mnohdy již na pokraji životnosti.