Podle příslušné evropské směrnice, jíž se tímto způsobem česká legislativa přizpůsobuje, musejí mít nové domy oproti loňsku o pětinu nižší energetickou spotřebu. Výjimku dostane jen zlomek nových staveb, třeba rekreační chaty či památkově chráněné budovy.

Aby měly nové projekty šanci na získání stavebního povolení, je třeba, aby nově splňovaly takzvaný nízkoenergetický standard. Tuto povinnost dosud měly budovy veřejného sektoru či stavby na ploše o rozsahu vyšším než 350 metrů čtverečních. Větší důraz než dosud je tak u budov s téměř nulovou spotřebou energie třeba klást na lepší zateplení obvodových konstrukcí. Lepší tepelné vlastnosti musejí mít také okna, dveře, vrata či světlíky.

„Většina v současnosti kolaudovaných budov už podmínku nízkoenergetického standardu splňuje,“ uvedl Jan Kropáček ze společnosti ThermWet, specializované na centrální rekuperaci. Právě tento způsob zpětného získávání tepla přispívá ke snížení energetické náročnosti budov. Vhodným způsobem vytápění s velmi nízkou spotřebou energie jsou obnovitelné zdroje jako solární kolektory, tepelná čerpadla či bioplynové stanice.

Složitější povolování staveb

Při povolování staveb se plány stavebníků porovnají s takzvanou referenční budovou – tedy stavbou o stejném tvaru, míře prosklení i orientaci v prostoru. Aby nová stavba pravidlům vyhověla, je nutné, aby měla alespoň stejné parametry jako referenční budova. Hodnocení tak podléhá například technické zařízení pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, úpravu vlhkosti vzduchu, větrání a osvětlení.

Stavebníci se podle doporučení odborníků musejí kvůli snížení energetické náročnosti soustředit na materiály, které přinesou minimální tepelné ztráty. Únikům tepla pomůže zabránit také kvalitní izolace podlahových a stropních konstrukcí. Nové projekty se vyplatí připravovat s využitím služeb energetického specialisty.