Předchozí
1 z 10
Další

V udržení míru je EU úspěšnější než NATO. Členské země však Unie nechrání

Společenství evropských demokratických států bylo zakládáno po druhé světové válce jako pojistka toho, že se války mezi evropskými státy nebudou opakovat. Přes všechny rozdílné postoje dnes už sedmadvaceti unijních států se tento základní cíl podařilo naplnit a k žádnému válečnému střetu mezi zeměmi EU už tři čtvrtě století nedošlo.

Severoatlantická aliance tak úspěšná nebyla, v polovině sedmdesátých let proběhl ozbrojený střet Turecka a Řecka o Kypr, jehož následky ostrov, který je členskou zemí EU, dosud pociťuje. Na druhou stranu, členství v EU by nám proti případnému vnějšímu agresorovi nepomohlo tolik jako členství v NATO, byť i ono podle analytiků určitou bezpečnostní pojistkou je.

Volný pohyb osob - přináší s sebou i migraci

Češi podle průzkumů využívají oproti jiným zemím relativně málo volný pohyb a pobyt po celé Evropské unii, který nám umožňuje v jakékoli zemi EU žít, pracovat a studovat za podmínek, které mají občané daného státu Unie. Volný pohyb v minulých dvaceti letech vedl v některých státech, jako jsou Lotyšsko, Bulharsko nebo i sousední Polsko k vystěhování miliónů lidí z chudší části Evropy do bohatých zemí. V případě Bulharska klesl počet obyvatel ze 7,7 na 6,4 milionu. V Česku počet obyvatel naopak vzrostl z 10,2 na téměř 11 milionů.

Společný evropský trh

Společný trh Evropské unie, který ji s půl miliardou obyvatel a zhruba 17 biliony euro HDP staví hospodářsky jako další velmoc vedle USA a Číny, je pro proexportně orientovanou ekonomiku Česka zcela zásadní. Do EU míří osmdesát procent českého exportu, který je klíčovým zdrojem bohatství pro českou ekonomiku i celou zemi.

Podle odborné zprávy přednesené na posledním summitu Unie ale společný trh nefunguje tak dobře, jak by mohl. Některým krokům k jeho údajnému zlepšení, například jednotné unijní dani pro firmy, která by odstranila využívání daňových slev v některých státech EU, brání i Česká republika.

Především ve službách a v bankovnictví společný trh nefunguje dle představ ekonomů, což oslabuje evropskou ekonomiku třeba v soutěži s USA.

Lepší dodržování práva a nezávislé soudy

Už před vstupem do Evropské unie muselo Česko a další země vstupující do společenství reformovat své soudnictví a právní systém, tak aby soudy byly skutečně nezávislé a právo se dodržovalo.

Situace v soudnictví sice není v Evropské unii ideální, ale přesto si udržuje i dle nezávislých ratingů v porovnání s jinými částmi světa vysoký standard. Unie kvůli odlišným pohledům na právo v některých zemích zavedla i finanční sankce, s kterými vyrukovala například na Polsko či Maďarsko.

Bilion korun do Česka se podařilo využít jen zčásti

Základním principem a úkolem Evropské unie je, aby byla ekonomická úroveň ve všech jejích částech pokud možno vyrovnaná. Česko dosud dostalo od EU o bilion korun víc, než do rozpočtu Unie zaplatilo. Výrazná část rozpočtu přinesla především prostřednictvím strukturálních fondů množství peněz do chudší části Unie. Tu tvořily téměř všechny státy přijaté v roce 2004 a po něm.

Byly to i v Česku zdroje na budování dálnic, železnic, čističek vody či lepší vzdělání. Jen na české dálnice dala Unie 80 miliard korun.

Česká republika však především v prvních letech po vstupu nevyužila část evropských fondů účelně a řešila i kauzu zneužití evropských peněz v některých regionálních operačních programech.

Přesto se díky těmto prostředkům podařilo zlepšit stav dálnic a železnic, vybudovat špičková vědecká pracoviště, jako třeba nejlepší světový laser v Dolních Břežanech u Prahy nebo centrum CEITEC v Brně, opravit stovky náměstí českých měst a postavit mnoho nových budov, škol či univerzit.

Schengen pomáhá ekonomice i pohybu migrantů

Do schengenského prostoru bez hranic jsme nevstoupili současně se vstupem do Evropské unie, ale až v roce 2007. Některým zemím, jako Bulharsku a Rumunsku, se to povedlo až letos a to ještě jen částečně. Schengenská dohoda, která ruší hraniční kontroly, je příjemná pro cesty do zahraničí. Zásadní je však pro nákladní dopravu a ekonomiku.

Nefungování Schengenu by Česku jako exportní zemi dle ekonomů ze všech různých směrů přineslo obrovské ekonomické škody. Rozsáhlý prostor (v Schengenu jsou vedle zemí EU i Norsko, Švýcarsko a Island) ale zároveň komplikuje boj se zločinci a kontrolu nelegální migrace.

Životní úroveň se dostává na evropský průměr. Pomaleji, než by měla

Životní úroveň občanů České republiky za dvacet let podle všech statistických měřítek výrazně vrostla. Výkonnost ekonomiky, která přesahuje devadesát procent průměru unie a blíží se Itálii, vzrostla výrazně více, než vzrostly průměrné příjmy.

Podle odborníků je za tím několik důvodů: k těm nejzávažnějším patří struktura české ekonomiky. Ta funguje z významné části jako výrobce dílů či filiálka pro velké koncerny a evropské banky.

Relativně nízké české platy byly na druhou stranou dvě desetiletí hlavní českou konkurenční výhodou pro lákání zahraničního kapitálu do Česka.

Nízkým mzdám v Česku také pomáhá oproti jiným národům nízká vůle Čechů odejít za lepší a mnohdy i několikanásobnou mzdou do zahraničí.

Máme nejbezpečnější potraviny na světě. Ale i dvojí kvalitu

Evropská unie má světově zřejmě nejdůslednější systém bezpečnosti potravin na celém světě. Kvůli tomu se ale těžko domlouvají obchodní dohody třeba i s USA, kde je postoj k bezpečnosti potravin rozdílný. Evropská unie povoluje různé přísady či výrobní a pěstební postupy až ve chvíli, kdy je prokázáno, že člověku neškodí. V USA a v mnoha jiných zemích světa se volí opačný postup, kdy se tyto věci zakazují až ve chvíli, kdy se prokáže, že člověku škodí.

Na druhou stranu kvalita výrobků stále není všude v Evropě stejná a dvojí kvalita potravin ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU zůstává i v Česku faktem. A platí to i pro další, například drogistické, zboží.

Erasmus dal možnost studovat v zahraničí statisícům Čechů. Samotné Česko však moc netáhne

Za dvacet let díky evropskému programu studijní výměny Erasmus vyjelo do zahraničí studovat přes 400 tisíc Čechů. Program, který dnes nezahrnuje jen vysokoškolské, ale i středoškolské studenty, učně, učitele a další skupiny, je Bruselem braný jako výkladní skříň unijní spolupráce a prostředky do něj se stále navyšují. Výška stipendií, především pro pobyt v bohatých zemích, však mnohdy nestačí, což omezuje studenty s horším finančním zázemím.

Po vystoupení Velké Británie z EU se omezila možnost studia pro ty studenty, kteří umí jen anglicky. Přetrvává i menší přitažlivost Česka pro studenty ze zahraničí.

Čistější voda a lepší ovzduší

Mnoho Čechů má velký problém s příliš rychlým tempem a ambicemi Zelené dohody Evropské unie, známé spíše pod anglickým názvem Green Deal. Boj s následky globálního oteplování však přinesl Česku prostředky z unijních fondů na zlepšení kvality vody. Mnoho miliard z Unie pomohlo postavit čističky, kanalizace a vodovody.

K tomu evropská legislativa omezila znečišťování českých řek průmyslovou výrobou a splašky. Aktuální i průběžná data ukazují zlepšení kvality vody v českých řekách, nádržích a rybnících.