„Žalobci se vydávají dvě pozemkové parcely v Heřmánkovicích," řekl včera soudce Jan Fifka.

Státní pozemkový úřad loni oznámil, že benediktinům nevydá více než pět set pozemků o rozloze přibližně čtyř tisíc hektarů a stavby na Náchodsku. Podle rozhodnutí přišel řád o majetek v rámci takzvaných Benešových dekretů v roce  1946, tedy před únorem 1948. Nemovitosti se tedy nestaly předmětem majetkové křivdy a řád na ně nemá nárok. Řád se však s tímto rozhodnutím nesmířil a svůj boj zahájil  soudním  sporem o dva pozemky u Heřmánkovic.

Boj o majetek
U soudu mimo jiné zazněly citace z poválečných dokumentů, které požadovaly konfiskaci majetku benediktinů. Například Okresní národní výbor tvrdil, že benediktini zaujímali silný proněmecký a pronacistický postoj, že v roce  1938 mohly být v klášteře přechovávány zbraně a že členové benediktinského řádu vyvolávali v kraji silné germanizační snahy.
Jenže jiné dokumenty hovořily mimo jiné o příslušníkovi řádu, který z politických důvodů skončil v koncentračním táboře Dachau.
„Benediktini nebyli nepřáteli režimu… Tehdy to byla hlavně válka o majetek," podotkla Alena Štumpfová.

Sporný dokument

U soudního jednání vyšla najevo překvapivá skutečnost: nikde se nepodařilo najít doklad, že majetek benediktinů byl skutečně zkonfiskován už v roce 1946. Jediným objeveným dokumentem byla listina s výměrem, na níž však chyběl podpis, jednací číslo, datum  i razítko.

„Absence jednacího čísla a data nerozhoduje," prohlásila právní zástupkyně pozemkového úřadu Šárka Lindovská. Připustila, že v současné době existují jen fragmenty dokumentů týkajících se konfiskace, to ale podle ní není rozhodující.

Zatímco podle pozemkového úřadu vydání výměru svědčí o tom, že ke konfiskaci skutečně došlo, právní zástupkyně benediktinů Alena Štumpfová uvedla, že vláda v prosinci 1946 nařídila, aby od zahájení konfiskačního řízení církevního majetku bylo upuštěno. Upozornila také, že je vyloučeno, aby se nedochoval tak rozsáhlý soupis majetku, inventarizace či pokyny z ministerstva

„Je to bitva dvou názorů," konstatoval soudce. I podle něj je však předložená listina bez podpisu a dalších náležitostí spíše jen konceptem.  Soudce poukázal to, že podle  důkazů došlo k odpisu sporného pozemku až v roce 1962, takže se stal předmětem majetkové křivdy. „Jsou splněny i formální postupy pro vydání pozemku," řekl Jan Fifka.  Rozsudek zatím nenabyl právní moci.

Právní zástupkyně benediktinů včera řekla, že je optimistická i ohledně vydání dalších sporných pozemků. „Soud rozhodoval na malé části nároku, ale o podstatné věci, takže podle toho se to potom řídí všechno," řekla Alena Štumpfová.

Řád usiluje o 500 pozemků, z nichž většinu tvoří lesy, zbytek je zemědělská půda a budovy.