Téma diskuze pod článkem:

Měly by se značky označující měřený úsek silnice zrušit?

„Chtěla jsem poznat situaci z jejich stránky. Vylíčili mi svoje problémy a já s nimi v zásadě souhlasím. Pokud by se objevila novela zákona, která by cedule rušila, podpořím ji svým hlasem,“ uvedla poslankyně Lesenská.

Městské policii leží v žaludku už samotná povinnost označovat měřený úsek. „Za těchto podmínek nemá cenu měřit. Už vznikl i vtip, že v obci se teď jezdí 90–50–90. 90 před cedulí označující měřený úsek, 50 za cedulí a zase 90 za značkou ukazující konec měření,“ vyjádřil svůj názor velitel Městské policie v Týništi Martin Štěpánek.

Ani v Rychnově nejsou s nařízením spokojení. „Řidiči jezdí ještě hůř, když mají jistotu, že kde není cedule, tam není radar,“ vysvětlil rychnovský strážník Ladislav Chmelík.

Logiku v nařízení nespatřují ani samotní řidiči. „To nedává smysl. Když tu značku uvidím, tak přece zpomalím,“ uvedl řidič Petr Šibík z Javornice. Strážníci považují tuto ceduli za zcela zbytečnou. Rychlost už přece určuje jedna značka – začátek a konec obce.

Pořízení přenosných značek není levná záležitost. Navíc není jasné, jak dlouho povinnost jejich používání v zákoně vydrží. Ministr dopravy Petr Bendl totiž v médiích uvedl, že bude navrhovat novelu zákona. Ta by měla cedule odstranit.

„Nebudeme nakupovat drahé značky, když je nakonec možná ani nebudeme potřebovat. Momentálně jsme tak trochu na mrtvém bodě. Rychlost neměříme a doufáme, že pan Bendl novelu prosadí,“ uvedl velitel Městské policie v Kostelci nad Orlicí Petr Černohorský.

Neukáznění řidiči tak mají větší šanci, že radaru proklouznou. Mohou samozřejmě narazit na státní policii, ale radarů na silnicích citelně ubylo. „Nemůžeme být všude. Čím více orgánů se na měření podílí, tím je kázeň na silnicích vyšší. Zvláštní studii jsme si vypracovat nenechali, ale můžeme konstatovat, že průjezdní rychlost městy se zvýšila,“ uvedl velitel Dopravního inspektorátu rychnovské policie Rudolf Petřík.

Zákon tedy bezpečnosti na silnicích nepomohl, spíše naopak. „Městská policie má větší přehled o problémových úsecích v obci než státní. Nesouhlasím s tím, aby rychlost měřily soukromé firmy. Měření strážníky je ale určitě spíše přínosem,“ uvedla Lesenská.

Peníze vybrané na pokutách od městské policie jdou do rozpočtu obce. „Ve sněmovně zazněly i takové argumenty, že se obce tímto způsobem obohacují,“ popsala Lesenská. Strážníci ale s názory jejích kolegů nesouhlasí. Radnice totiž na jejich činnost často ještě doplácí.

„Když do nákladů započítáme i zpracování agendy, poštovné a náklady na vymáhání, doplácí město Týniště na osm hodin práce tři a půl tisíce korun,“ uvedl Štěpánek. Strážníci se navíc nesoustřeďují jen na „výnosné“ oblasti. Často hlídkují i na méně frekventované ulici, ve které ale stojí škola nebo školka.

Přesto se taková investice vedení měst vyplatí. Postava strážníka s radarem na řidiče totiž platí. „Pan starosta by rád v měření pokračovat i v těchto podmínkách. Chápu ho, protože chce větší bezpečí pro občany. Za současné situace si ale nejsem jistý účinky,“ dodal Štěpánek.

LUCIE KUDLÁČKOVÁ