Obžalovaný dluží šestnácti firmám, bankám a svým známým více než 25,7 milionu korun. Peníze si od nich půjčoval v době od prosince 2006 do dubna 2009.

„Již v době uzavírání těchto smluv bylo Rudolfu Švadlenkovi zřejmé, že vzhledem ke svému podnikatelskému a osobnímu ekonomickému stavu nebude schopen takto nově vzniklé závazky hradit,“ uvedl předseda senátu Petr Mráka. Podle znalců už v roce 2007 závazky obžalovaného převyšovaly jeho příjmy asi o tři miliony korun, o rok později už jeho pracovní kapitál vykazoval zápornou hodnotu ve výši nejméně 19,35 milionu korun. Obžalovaný to však při vyjednávání o dalších půjčkách zamlčel a dokonce jim tvrdil, že sám má pohledávky.

„Nikoho jsem nechtěl poškodit,“ řekl Rudolf Švadlenka soudcům. Hájil se tím, že pracoval jako obchodní zástupce firmy Isolit Bravo, bral velké provize a jeho finanční situace byla dobrá. Proto si začal brát půjčky a úvěry na další podnikání, například na nákup zboží, stavbu penzionu, nákup pozemků pro výstavbu rodinných domků či nákup kombajnu. To, že přestal být schopen půjčky splácet, bylo podle něj způsobeno tím, že přišla krize a ve Lhotě pod Libčany, kde plánoval výstavbu rodinných domů, se příliš dlouho protahovalo schvalování územního plánu.

V poslední fázi si začal půjčovat od známých z vesnice. „Chtěl jsem zachránit své podnikání,“ přiznal u soudu. To se mu však nezdařilo. Následovaly exekuce, dražby a obžaloba z podvodu. Za některé dluhy muž ručil svým majetkem, o který přišel. Dnes má stále bydliště hlášeno na obecním úřadě v Libčanech a pracuje ve firmě na Pardubicku.

Rozsudek zatím není pravomocný.