Rozbuškou osudového střetu byly rány, kterými muž počastoval svou družku. „Dal mi čtyři rány pěstí," řekla před soudem.
Proto vzala nůž a druha šestkrát bodla, některé rány ho přímo ohrožovaly na životě. Proto musel být operován a deset dnů strávil v nemocnici.
„Mlátil mě často. Byl hrozně žárlivý," vykládala Klozová a naznačila, že mělo jít až o desítky případů.
„Měla důvod se mě bát," připustil také její druh.
Jejich slova však soudce Petr Mráka poměrně úspěšně zpochybňoval. Důvodů bylo hned několik. Především většina svědků si nidky nevšimla, že by čtyřiatřicetiletá žena měla nějaká zranění.
„Měla jsem monokly. Brala jsem si třeba tři dny dovolené, aby mě nikdo neviděl. Používala jsem tmavé stíny na oči a nosila brýle. Ty jsem měla v autě," popisovala.
Jejích potíží si ale nevšiml nikdo v práci ani například učitelky z mateřské školky, kam vodila dceru.
Jsem vinna, přiznala. Ve čtvrtek se dozví trest
Jen tři dny by měl trvat proces
s Janou Klozovou, které hrozí za pokus o vraždu až osmnáctileté vězení. Už dnes by měl podle všeho (tak jak plánoval) vynést soudce Petr Mráka rozsudek.
„Nejdříve budou probíhat závěrečné řeči," řekla Iva Matušková z tiskového oddělení Krajského soudu v Hradci Králové, kde se hlavní líčení koná.
Žena pobodala svého druha minulý rok v září. Oba v tu chvíli byli pod vlivem alkohlu, v krvi měli téměř dvě promile. „Ano, jsem vinna," přiznala dělnice
z rybářských závodů v Chlumci nad Cidlinou hned na úvod své výpovědi před soudem.
Svůj útok vysvětlovala tím, že ji druh dlouhou dobu fyzicky napadal. Také v onen pátek, kdy vzala do ruky nůž, ji měl čtyřikrát praštit.
Sousedka: Neviděla jsem ji zraněnou
Stejně tak sousedka, která pomáhala řešit i osudný útok, o poraněních nic nevěděla. „Nestěžovala si, že by ji napadal. Stěžovala si jen na jeho pití," řekla paní z vyššího patra domu v Chlumci nad Cidlinou, kde pár bydlel společně s dvěma dcerami z manželství obžalované Klozové. „Nikdy jsem ji neviděla zraněnou. Ale ona ho občas nechtěla pustit domů, když byl opilý. On pak mlátil na dveře," dodala.
U soudu pak Klozová mluvila o případu, kdy ji druh zbil – a to i společně s návštěvou, která u nich v bytě přespávala. Soudce se jí zeptal, jestli k tomu nedala nějaký důvod. „Ne," odvětila. „Líbala jsem se s ním," přiznala po chvíli. „Ale to bylo jindy."
„Ona když se napila, tak se chovala hlučně a vyzývavě," vypověděla barmanka z jednoho chlumeckého podniku. „On na ni žárlil," vypozorovala.
Každopádně šlo o velmi výbušný vztah. Stalo se (a Klozová to přiznala), že svého druha napadla fackami i ona sama. „Byl opilý a pozvracený. Nechtěla jsem, aby si sedl do auta," vysvětlila.
On se choval podobně, ale každopádně k ní pořád chová city. Odmítl odškodnění a soudci řekl, že se stále cítí být jejím druhem.