Jeho tvrzení se však nezakládá na pravdě stejně jako výmysl, že nějací Lakatošovi prodávali dětí bezdomovcům v Praze. Tak mu to prý Barbora Škrlová, žena mnoha tváří, vyprávěla.

Její matka, pediatrička Renata Škrlová, totiž pracovala na dětském oddělení zdejší nemocnice. „V kojeneckém ústavu tehdy absolvovala půlroční stáž podobně jako její kolegové z dětského oddělení,“ potvrdil bývalý ředitel ústavu doktor Josef Tenora. S manželem, o němž se téměř nezmiňovala, a holčičkou žila na internátě. Barbora chodila ve Svitavách do mateřinky a začala zde školní docházku. Její třídní byla Dagmar Crhová pouze necelé dva roky. V polovině druhé třídy se rodina odstěhovala.

Na kolegyni si dobře vzpomíná Zora Hammerová. Nařčení, že někdo snad prodával děti bezdomovcům, považuje současná ředitelka Kojeneckého ústavu a dětského domova ve Svitavách za absurdní: „V sedmdesátých letech se adopce přísně sledovaly. O umístění dětí rozhodovala speciální komise.“
Dramaturg Martin Fahrner ukrýval Barboru Škrlovou v Norsku. Tam se vydávala za jeho třináctiletého syna Ada〜ma. Ještě před tím za týraného sirotka Aničku.