(pokračování příběhu): Již na první pohled bylo přivolaným kriminalistům zřejmé, že zde došlo k nejtěžšímu zločinu.

Usmrcenou oběť bylo možno spatřit již od vstupních dveří bytu. Bezvládné tělo nahé ženy leželo na zemi v protější místnosti a neslo známky fyzického násilí. Krvavé skvrny na koberci a těle vypovídaly o povaze a charakteru útoku, vytrhané chomáče vlasů a nalezené zuby pak o posledních okamžicích života oběti. Soudní lékař, který provedl ohledání mrtvoly, určil jako předběžnou příčinu smrti rozsáhlá poranění, způsobená opakovaným násilím.

Na místě činu kriminalisté zadrželi dvě osoby. Jednalo se o majitele bytu s družkou, kteří byli převezeni na záchytnou protialkoholní stanici, stejně jako podezřelý pětapadesátiletý Václav. Ten byl hned následujícího dne po vystřízlivění obviněn z trestného činu vraždy. Soud krátce na to vyhověl návrhu státního zástupce a uvalil na obviněného vazbu.

Dětství prožil Václav střídavě u matky a v dětském domově. Ničím se nevyučil. V devatenácti letech se dal na kriminální dráhu. Od té doby stanul pak před soudem ještě čtrnáctkrát – většinou pro trestnou činnost násilného a výtržnického charakteru. Jeho kriminální minulost dokreslovala tetováž téměř po celém jeho těle.

Se Zlatou se seznámil před sedmi lety. Nastěhovala se k němu. Nikde nepracovali a živili se sběrem kovového šrotu. Jejich nejoblíbenějším místem byla nádražní restaurace. Kritického dne na svoji družku Václav doma marně čekal. V nádražní hale, kam ji šel hledat, získal informaci, že se nachází v nedalekém bytě u pana Jiřího.   (dokončení příště)

Lenka Burýšková