Lidé kvůli neopatrnosti přicházejí o své úspory čím dál častěji. V souvislosti s podvodnými praktikami vznikla jako prevence proti útokům v online prostředí cílená kyberkampaň.

Muž poškozenou ještě upozornil, že ji bude kontaktovat bezpečnostní oddělení, což se stalo zhruba po půl hodině. „Muž poškozené sdělil, že se musí zablokovat její karta a účet a ať si vybere peníze, jež pak vloží prostřednictvím bankomatu do rezervní peněženky, kterou pro ni banka vytvořila,“ řekl mluvčí policie Jiří Tesař.

Žena ale netušila, že se za telefonáty schovávají podvodníci, mužům uvěřila a poslechla. Ve skutečnosti vložila veškeré svoje úspory na bitcoiny a přišla tak o více než 100 tisíc korun.

Není sama, kdo takovému podvodu naletěl. Podobných nástrah zejména kvůli pandemii přibývá. „V současné době umocněné pandemickou situací se pachatelé majetkových deliktů zaměřují na online prostředí. Vzhledem k jejich propracovaným metodám přicházejí oběti o nemalé finanční prostředky,“ popsal Tesař.

Více o phishingu najdete zde:

Jen od začátku roku do června se podle dat České bankovní asociace uskutečnilo tolik phishingových útoků, při nichž pachatelé získávají z lidí citlivé údaje, jako za celý loňský rok. „Počet vishingových útoků, kdy se pachatelé během telefonického hovoru vydávají například za bankéře či policisty, se dokonce šestinásobně zvýšil,“ zdůraznil Tesař.

Zdroj: pexels

Podle policistů podvodníci často volají klientům v neobvyklý čas a vydávají se za někoho jiného. Pachatelé si přitom udělají pečlivou přípravu a o lidech si něco zjistí. Údaji, které si přečetli například na sociálních sítích, si u oběti získají důvěru. „Ta pak snadno uvěří, že její účet někdo opravdu napadl a jediné, co její finance ‚zachrání‘, je jejich odeslání na účet, který jí falešný bankéř sdělí. Útočník klienta následně navádí, jak transakci autorizovat,“ vysvětlil Luděk Fiala z Policejního prezidia České republiky.

Praktiky se ale u jednotlivých pachatelů mohou lišit. Jejich cílem jsou někdy údaje k platební kartě, jindy zase přihlašovací údaje do internetového bankovnictví.

Aby se lidé ubránili takovým útokům, je potřeba dodržovat základní zásady. Je důležité nikomu nesdělovat své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví ani čísla ze své platební karty. Banky ani policie se na takové údaje nikdy neptají, a to ani telefonicky či SMS zprávou, ani e-mailem.

Další neopomenutelnou zásadou je nereagovat na telefonní hovory, e-maily ani zprávy, ve kterých se potenciální oběť někdo pokouší vmanipulovat do situace, že jsou její finanční prostředky v ohrožení a musí učinit další kroky pro jejich záchranu. Kdyby byly peníze oběti skutečně v ohrožení, banka by již zareagovala dávno a bez další pomoci.

Aby lidé měli své finance v bezpečí, nesmí zadávat a ani v žádné aplikaci potvrzovat platby, které by jim někdo diktoval po telefonu. Stejně tak nesmí lidé nikomu poskytnout vzdálený přístup do svých počítačů. V počítačích i v telefonech se doporučuje nainstalovat aktualizovaný software a antivirus. Aplikace by uživatelé měli stahovat pouze z oficiálních zdrojů a povolit jim jen ta oprávnění, která nezbytně potřebují.

V neposlední řadě je nezbytné, aby potenciální oběti byly vždy v pozoru a nenechaly se zviklat či nalákat. Lidé také musí myslet na to, že onou potenciální obětí se může stát každý. V případě jakýchkoliv pochybností doporučuje policie vždy kontaktovat banku nebo přímo zavolat na linku 158. 

(map)