K úniku amoniaku bezvodného z cisterny na nádraží došlo jen pár minut před včerejší půlnocí.
„Šlo o drobný únik, který neznamená pro obyvatelstvo ani přírodu žádné nebezpečí,“ uvedl včera Jiří Václavík, vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru Rychnov n. K. Na místě zasahovali profesionální hasiči z Rychnova n. K., dobrovolní záchranáři z Týniště n. O. a Hasičský záchranný sbor Českých drah.
Z cisternového vagonu u příruby ventilu unikala nebezpečná látka. V kritickou dobu bylo na nádraží jen minimum cestujících. Záchranáři cisternu odstavili na vzdálenější kolej, kde okamžitě odstranili závadu a zabránili tak dalšímu úniku. České dráhy zajistily měření koncentrace ovzduší.
„Krátce před půlnocí jsem byl informován ohledně zmíněného úniku amoniaku. Přibližně do půl hodiny jsem obdržel výsledky koncentrací, z nichž vyplývalo, že obyvatelé nejsou v ohrožení,“ vyjádřil se k havárii Jaroslav Matička, starosta Týniště n. O. Zásah včetně měření koncentrací trval více než dvě hodiny.
Únik: Kdo selhal?
Únik jedovatého amoniku z cisterny na týnišťském nádraží se podařilo zlikvidovat včera do druhé hodiny ranní.
Do ovzduší se dostalo tak malé množství látky, že nemůže nikoho ohrozit. Měření koncentrace se prováděla opakovaně.
Úniky nebezpečných látek však na Rychnovsku nejsou výjimkou. „Před necelými dvěma roky unikal čpavek z rokytnické svíčkárny. Tady se do přírody v porovnání s týnišťským případem dostalo více látky,“ vzpomněl na obdobný zásah Jiří Václavík, vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru Rychnov nad Kněžnou.
Pokračoval, že riziko úniku je téměř vždy. „Při každém uskladnění, přepravě, nebo obsluze zařízení s nebezpečnou látkou hrozí selhání lidského faktoru nebo závada na zařízení,“ vysvětlil Václavík.
Úniky čpavku registrují zimní stadiony, které s látkou pracují. Na Rychnovsku tento problém opočenské ani rychnovské zařízení nemělo.
------------------------------------------------------
Maximální koncentrace amoniaku v ovzduší, která u zdravé mužské populace při maximální expozici 30 minut nevyvolá ireverzibilní zdravotní změny nebo smrt (IDLH) je 300 ppm (starší hodnota 500 ppm). Okamžitá smrtelná krátkodobá expozice při koncentracích 5000 - 10000 ppm. Amoniak reaguje s vlhkostí na sliznatých tkáních (oči, kůže a dýchací ústrojí) za vzniku hydroxidu, který působí jako žíravina.
Závažnost zranění závisí na koncentraci a trvání expozice. Teplota varu je -33,4 °C. Nebezpečí vznícení za vyšších teplot (teplota zápalnosti 650 °C). Výbušná koncentrace amoniaku ve vzduchu je 16% až 27% objemových. Amoniak je lehce rozpustný ve vodě. Konverzní faktor amoniaku: 1 ppm = 0,72 mg.m-3; 1 mg.m-3 = 1,38 ppm pro 25oC. Amoniak NH3 je za normálních podmínek bezbarvý plyn pronikavého charakteristického zápachu s dráždivými a dusivými účinky. Amoniak je z hlediska ohrožení zdraví jedovatý a žíravý (leptavý), může způsobit vážné dočasné nebo trvalé zranění. Nejnižší koncentrace kdy je člověkem vnímána přítomnost amoniaku je 0,7 až 55 ppm. Při vyšších koncentracích dráždí ke kašli a k slzení, je toxický až při koncentracích několika tisíc ppm.
Maximální koncentrace amoniaku v ovzduší, která u zdravé mužské populace při maximální expozici 30 minut nevyvolá ireverzibilní zdravotní změny nebo smrt (IDLH) je 300 ppm (starší hodnota 500 ppm). Okamžitá smrtelná krátkodobá expozice při koncentracích 5000 - 10000 ppm. Amoniak reaguje s vlhkostí na sliznatých tkáních (oči, kůže a dýchací ústrojí) za vzniku hydroxidu, který působí jako žíravina.
Závažnost zranění závisí na koncentraci a trvání expozice. Teplota varu je -33,4 °C. Nebezpečí vznícení za vyšších teplot (teplota zápalnosti 650 °C). Výbušná koncentrace amoniaku ve vzduchu je 16% až 27% objemových. Amoniak je lehce rozpustný ve vodě. Konverzní faktor amoniaku: 1 ppm = 0,72 mg.m-3; 1 mg.m-3 = 1,38 ppm pro 25oC.
