Jak se na vás odrazilo nařízení vlády o zákazu přítomnosti otců u porodu. Nadávali vám lidé?
Bohužel naši porodníci či porodní asistentky byli terčem nadávek mužů i žen. Útočili hlavně na personál v první linii, který za to pochopitelně vůbec nemohl a snažil se dělat vše, aby maminkám vynahradil absenci partnera. Mnoho lékařů a sester to zasáhlo osobně především v případech, kdy jim lidé psali na jejich osobní Facebook nenávistné až výhružné vzkazy.

Vy jste vládní rozhodnutí chápal jako nutné opatření?
Na začátku epidemie bylo správné, že došlo k omezení a poté k úplnému zákazu otců u porodu. Rozhodně to nebyla situace, kterou jsme si přáli, ale v době, kdy jsme vůbec netušili, jaká je nakažlivost koronaviru, mortalita, letalita, a dodávky ochranných pomůcek i možnosti testování byly nedostatečné, to bylo nezbytně nutné opatření.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE

Teď už jste ohledně viru moudřejší? Nebojíte se, že ho otcové do porodnice zavlečou a nakazí matku, dítě i zdravotníky, které vyřadí ze služby?
To byl důvod, proč ten zákaz vznikl. Porodnice není totéž co byt, který partneři před porodem sdílejí. Infekčnost prostředí v nemocnici vzrůstá s každým dalším člověkem, který se tam nachází.

Co se změnilo, že vláda od úplné restrikce ustoupila?
Zrušení zákazu neplatí plošně, porodnice musí dodržet přísná pravidla, například samostatný pokoj se sociálním zařízením. Pokud jde o zařízení zaměřené na nekomplikované a nepříliš četné porody, dá se to dobře ošetřit. Něco jiného jsou porodnice s velkým provozem, špičková perinatologická centra, kde se vyskytují i nemocné ženy s patologickým těhotenstvím, které musejí být extrémně chráněny proti negativním vnějším vlivům. A muselo se brát v potaz možné ohrožení zdravotníků, protože kdyby došlo k jejich nákaze, zbortila by se celá péče. Nemohli jsme si dovolit přijít o lékaře a sestry hned na začátku.

Nyní můžete?
V současnosti máme daleko větší testovací kapacitu a víc bariérových pomůcek.

Otce tedy testujete, než je pustíte na sál?
Ano. U nás to momentálně funguje tak, že tatínek musí přinést negativní výsledek maximálně dva dny starého testu na koronavirus. Můžeme ho také za poplatek otestovat přímo u nás. Pokud by se to nestihlo, musí si koupit bariérový balíček pomůcek, kde jsou ochranný oděv, plášť, rukavice a maska.

Bude o to podle vás zájem?
Podle obrovské nevole, kterou zákaz vyvolal, odhaduji, že ano. Porod není jen zdravotní, ale i emoční záležitost, chápu to. Nadpoloviční většina našich rodiček měla před koronavirem doprovod, manžela, partnera, ale také třeba sestru nebo kamarádku. Existují samozřejmě ženy, které si partnera u porodu nepřejí, dokonce i ty, jež na jeho přítomnost přistoupí jen proto, že on na ní trvá.

Setkal jste se po dobu zákazu s tím, že ženy chtěly raději rodit doma, aby u toho mohl být otec?
Přímo ne, ale podobné dotazy na naše sociální sítě nebo e-mailové adresy chodily. Samozřejmě víme, že přítomnost otce je pro psychosociální komfort ženy při porodu přínosná, ale z našeho pohledu je její zdraví důležitější. Vždy tedy preferujeme, aby byl u porodu lékař, který dokáže okamžitě vyřešit život ohrožující situaci, například krvácení nebo dušení dítěte uvnitř dělohy. To je priorita, která je pro nás postavená nad psychickou pohodu ženy, zvláště když nejsme ve stavu normálu. Je vyhlášena globální pandemie, takže by to každý měl pochopit.

Pakliže si oba budoucí rodiče přejí být u porodu, je to z pohledu gynekologa pro jeho hladký průběh nosný prvek?
Určitě tvoří důležitou součást podpory ženy. Když si to oba přejí, je to perfektní. Nevěřím však údajům, které hovoří o tom, že přítomnost otce u porodu snižuje riziko císařského řezu o 40 procent a porodních komplikací o 50 procent. Nechci to bagatelizovat, ale to nejsou relevantní čísla. V našem případě jsme srovnali počet porodů a počet císařských řezů oproti stejnému období v roce 2019. Loni jsme měli 356 porodů a 147 císařských řezů, letos 359 porodů a 127 císařských řezů. Ani jiné porodnické komplikace se nezvýšily. Myslím, že zákaz v důsledku pandemie přinesl víc problémů porodním asistentkám a porodníkům než rodičkám.

Dodrží-li otcové všechna ochranná opatření, je podle vás jejich přítomnost v porodnici bezpečná?
Ano, riziko nákazy bude minimální. Často pracujeme s rodičkami, které mají různá infekční onemocnění, hepatitidu nebo HIV, takže pokud toto nebezpečí identifikujeme, jsme schopni ho minimalizovat.

Pokud je matka pozitivní na koronavirus, jak se to projeví na vývoji plodu a dítěti?
Zatím to vypadá, že těhotenství koronavirem ohroženo není. Když byl prokázán přenos na novorozence, bylo to až po porodu. Samozřejmě jde o čerstvou záležitost a relevantní studie ještě k dispozici nemáme. Těhotné ženy ale nemusí koronavirus strašit víc než ostatní populaci.

Mají se budoucí maminky nějak speciálně chránit, nechodit mezi lidi, do práce, nakupovat?
Čím více se člověk hlídá, tím více toho na sobě najde, takže se to nemá přehánět. Pokud maminky budou dodržovat nastavená pravidla, mohou být naprosto v klidu.

MUDr. Jan Přáda (30) vystudoval všeobecné lékařství na 1. LF UK v Praze, pracoval na několika chirurgických klinikách v Ostrově a v Praze, od roku 2015 působí na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze, zabývá se perinatologií, předčasným porodem a jeho predikcí, nemocí covid-19 v těhotenství. Je předsedou Sekce mladých lékařů ČLK a Sekce lékařů ve specializačním vzdělávání České gynekologicko-porodnické společnosti.