Mléko jako zásobárna bílkovin a vitamínů: Nejzdravější jsou ty neslazené

„Vápník přispívá k udržení kostní denzity (hustoty – pozn. red.) a je tedy prevencí vzniku osteoporózy. Kefír a kysané mléčné výrobky příznivě ovlivňují střevní mikroflóru, a tím naši imunitu. V létě je pak můžeme směle zařadit mezi potraviny s ochlazujícím efektem,“ vyjmenovává nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze společnosti Zdravé stravování.

Určit, které mléčné výrobky jsou pro tělo nejzdravější, je individuální. Proto je velmi důležité číst etikety s výživovými údaji na obalech výrobků. Z nich se dozvíme informace, které nás navedou k optimálnímu výběru. 

Červené maso zvyšuje riziko smrti. O dost. Vědci varují před některými pokrmy

„Pokud si hlídáme nízký kalorický příjem, bude nás zajímat obsah tuku a cukru. Z tohoto pohledu bychom měli sáhnout po sýrech s podílem tuku do 30 procent. Takový sýr bude mít i vyšší obsah bílkovin. Například olomoucké tvarůžky se mohou pochlubit nízkým obsahem tuku, ale mají v sobě hodně soli.

Ovocné jogurty většinou obsahují hodně cukru, proto je výhodnější upřednostnit bílý jogurt a doplnit ho čerstvým sezonním ovocem a v zimě jeho mraženou variantou, dosladit skořicí nebo trochou vysokoprocentní čokolády.

Například řecké jogurty jsou z pohledu vysokého obsahu bílkovin nutričně hodnotnější. I tady je však nutné sledovat složení a poměr bílkovin a tuku. Mléčným kvašením se mnohanásobně zvyšuje obsah vitaminů C, K a B, proto bychom měli do jídelníčku zařadit i kysané mléčné výrobky,“ radí výživová specialistka.

Co když mám alergii

Odbornice také upozorňuje na specifické potřeby některých skupin populace. „Nastávající maminky by si měly dát pozor na plísňové a čerstvé sýry z nepasterizovaného mléka z důvodu rizika přítomnosti zárodků mikroorganismů.

U lidí s prokázanou alergií na bílkovinu kravského mléka je nutné dodržovat přísnou dietu. Ta spočívá v absolutním vyloučení mléčných výrobků s obsahem nejen mléka kravského, ale i kozího či ovčího. Jmenovaná mléka mají totiž podobnou alergenicitu.

U lidí s potvrzenou intolerancí laktózy je nutné z jídelníčku vynechat hlavně klasické mléko. Obsah laktózy v ostatních mléčných výrobcích je nižší a odvíjí se od technologického zpracování. Při fermentaci dochází k poklesu laktózy o 20–30 %, proto třeba tvaroh, jogurt, kefír a acidofilní mléko nemusí představovat problém.

Při výrobě sýrů majorita laktózy přechází do syrovátky, takže obsah laktózy v tvrdých sýrech je skoro nulový,“ říká Kateřina Šimková.

Střevní mikrobiota dokáže lidi chránit, ale může i uškodit

Co vlastně způsobuje alergii na mléko? „Alergie na bílkovinu kravského mléka je závažnější a funguje na zcela odlišném mechanismu než laktózová intolerance. Při alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM) dojde k přehnané reakci imunitního systému.

Reakce vyvolává zejména bolesti břicha, průjem – mnohdy s krví ve stolici –, může se projevit i kopřivkou či ekzémem. ABKM se řadí mezi nejčastější potravinové alergie u dětí do tří let, zatímco u dospělých je spíše výjimečná,“ líčí nutriční specialistka za Zdravého stravování.

Mléka jsou při bezmléčné dietě nahrazována rostlinnými nápoji ze sóji, ořechů, rýže či ovsa a často jsou mylně označována jako rostlinná mléka. Jako mléko smí být označen pouze produkt pocházející z mléčné žlázy savců.

Rostlinné nápoje se od mléka liší nejen chuťově, ale hlavně nutričně. Jsou to de facto sacharidové nápoje, které neobsahují téměř žádné bílkoviny. Proto musíme hledat chybějící živiny z jiných zdrojů.

Zahleňování? Pouze pocit

Mléko a mléčné výrobky ovšem mají na naše tělo efekt především blahodárný. Jejich zařazením do jídelníčku můžeme přirozeně podpořit zdraví a mnoha nemocem předcházet.

Zanedbaná prevence? Počet pravidelných prohlídek u lékaře loni výrazně poklesl

Mlékem dodáme tělu vysoce kvalitní bílkoviny (například pro budování a regeneraci svalů), které jsou dobře stravitelné, dále vitaminy A, B, D či vápník. Ty mají vliv na zdraví kostí a zubů, odolnost imunitního systému, jsou prevencí nádorových onemocnění, příznivě působí také na zdraví kůže, očí, vlasů a podobně.

A je pravda, že mléko zahleňuje organismus? „Pocit zahleňování po konzumaci mléka je pouze subjektivní záležitostí. Po vypití mléka se může tvořit na sliznici jakýsi ochranný film, který někteří vnímají jako hlen. Jedná se však pouze o emulzi, která se prakticky ihned rozpouští. Ke zvýšené produkci hlenu vůbec nedochází a není tedy žádný důvod se mléka při astmatu, rýmě, kašli či cystické fibróze vzdávat,“ uzavírá Kateřina Šimková.