Unikátní zahrada v Plavsku funguje i bez extrémně náročné péče

Historie domu, který až časem získal svou současnou podobu, se začala psát téměř před třiceti lety, kdy se do Plavska přistěhovali současní majitelé. Ti si pořídili zemědělskou usedlost, kterou tvoří hned dvojice stavení, obytný dům a hospodářská budova, v níž byste ale ustájená hospodářská zvířata dnes hledali marně. Ačkoliv bylo na první pohled jasné, že tu majitelé při opravách stráví opravdu hodně času a že to nebude zadarmo, nenechali se odradit. Okouzlil je nejen dům, který se měl stát jejich novým domovem, ale i krásné okolí, jemuž dominuje rybník. Ani jeho historie nebyla tak úplně jednoduchá, původně byl totiž odsouzený k zániku.

Dnes se na jeho hladině během léta poklidně pohupují květy leknínů a v noci tu rozehrají orchestr žáby. Majitelé plavské usedlosti se nakonec rozhodli i pro úpravu jeho okolí. Dnes si tu atmosféru a neskutečný klid užije na lavičce pod starou vrbou každý kolemjdoucí. Navíc se tu na ohništi dají opéct buřty, jež v příjemném klidu budou chutnat o to víc.

Intuitivně

Manželé Gebrovi se rozhodli pro založení přírodní zahrady, která jim do tohoto prostředí logicky zapadala. „Nejsme zahradníci odborníci, naše zahrada vznikala postupně bez konkrétního plánu a spíše intuitivně. Šlo o to začlenit ji do autentického venkovského prostředí a navázat na něj,“ říká majitelka. Na šetrné zahradničení byli oba zvyklí odjakživa, tak proč to najednou měnit?

Je čas osázet balkonové truhlíky: Které květiny snesou slunce, které milují stín

Zahrada není nijak velká, rozkládá se přibližně na pěti stech metrech čtverečních a je  rozdělená na několik menších částí. Tvoří ji dvůr sevřený mezi oběma budovami, dvojice menších předzahrádek a zahrada u původního hospodářského stavení, které si dnes mohou užívat i hosté. Majitelé se totiž snažili pro tento dům najít využití, a tak se rozhodli, že ho budou od jara do podzimu pronajímat zájemcům o ubytování na venkově.

Udržitelnost v hlavní roli

Když zahradu navštívíte, těžko byste řekli, že její údržba moc práce nedá, ale zdejší zeleň toho opravdu moc nepotřebuje. Do stínu byly zvoleny jen rostliny, kterým nedostatek slunečních paprsků vlastně vyhovuje, a na přímém úpalu zase najdete květiny, které nějakou dobu vydrží i bez pravidelné zálivky. V sortimentu jsou navíc zastoupeny i divoké rostliny, které přirozeně zplaňují.

Orlíčky obecné (Aquilegia vulgaris) nebo dvouleté náprstníky nachové (Digitalis purpurea) se starají o vytvoření divokých zákoutí, která každý rok díky přesevu mění svou podobu. Pokud nějaké rostliny přece jen potřebují zalít, pán a paní domu  jim dopřejí dešťovku, kterou střádají do podzemní, kamenem obložené jímky. Teče sem ze střech obou domů, takže se s ní poměrně dobře vystačí.

Česko je bazénovou velmocí. Cesta k vlastnímu koupání nemusí být drahá

Velkou zkouškou místní květeny byla před několika lety extrémní sucha, která zasáhla také jižní Čechy. I dlouhodobý nedostatek vody rostliny přežily, což je ale částečně dáno tím, že se o specifické mikroklima stará i místní rybník. Dvůr a zahrada u domu pro hosty jsou také do určité míry milosrdně zakryté korunami stromů, které tu rostou už desetiletí.

Bez hnojiv a postřiků

Aby se zahrada dala označit za přírodní, musí splňovat hodně kritérií. Tak třeba se tu nesmějí při péči o zeleň používat žádná hnojiva na syntetické bázi. Ačkoliv jsme si na tyto pomocníky zvykli, sem mají vstup zakázaný. Gebrovi se v Plavsku rozhodli pro pěstování spíše okrasných rostlin, proto není sezonní hnojení ani potřeba. Stačí jim jen při výsadbě přidat kompost.

Boj s chorobami a škůdci probíhá stejně přirozeně. Během let si tu užiteční živočichové nastolili vlastní rovnováhu, jen se slimáky bývá občas problém. Ranní rosa jim díky blízkosti vodní plochy připravuje dobré podmínky, proto je majitelka musí sbírat, jinak by z výsadeb nic nezbylo. Protože ale na dvoře rostou tři velké stromy, které pamatují ještě předchozí majitele, zabydleli se tu také různé druhy ptactva, jež dohlížejí na hmyzí škůdce.

Celoročně zelený živý plot bez údržby? S jednou rostlinou to je možné

Kromě kvetoucích trvalek a keřů poskytujících hmyzu nektar a pyl jsou tu zastoupeny také popínavé rostliny či druhově pestré živé ploty. Velký důraz se klade na domácí nebo zdomácnělé druhy rostlin, jež slouží nejen pro obživu užitečných živočichů, ale také jako skrýš či hnízdiště. Ani při péči o trávník se nesmí používat žádné chemické přípravky. Tady v Plavsku se dokonce ani moc často neseče a kvetou v něm různé druhy bylinek.

Součást širokého okolí

Ačkoliv je zahrada docela malá, působí mnohem větším dojmem. Může za to propojení s okolím hlavně v přední části, která vybíhá do dvou předzahrádek. Ty přirozeně navazují na divoce rostoucí výsadby na břehu rybníka, takže není úplně jasné, kde vlastně zahrada končí a kde začíná. Stejně tak malá zahrádka u domku, který majitelé během sezony pronajímají, pokračuje přes plot porostlý kvetoucími popínavkami až za hranici pozemku, kde se o stín i v těch největších vedrech stará letitá lípa. Právě její květy tuto část vesnice v průběhu června dokonale provoní medovou vůní.

Mikrosvět mezi domy

Hlavní část zahrady najdete za vjezdovou bránou. Je to svět sám o sobě, a protože je  vymezený oběma budovami, není tu nouze o perfektní soukromí. O stín se starají vzrostlá jabloň, hrušeň a jedle. Stín pod nimi zase vyhovuje hortenziím velkolistým (Hydrangea macrophylla), které během léta vykouzlí útulnou atmosféru.

Proč jaro voní? Nemohou za to květiny, ale hmyz a bakterie

O výsadbu se stará hlavně majitel, který se snaží vybírat rostliny, jimž vyhovuje dané místo. Každý rok se zahrada proměňuje hlavně díky dekoracím, jež vyrábí majitelka, původní profesí výtvarnice. Od jara do zimy se tu vystřídá obdivuhodné množství dekorací, které vznikají hlavně z přírodnin nasbíraných na zahradě. Důležitým tématem je vrbové nebo březové proutí, sušené květiny nebo třeba obilné klasy.

A jak sama paní Gebrová říká, ze zahrady se dá využít téměř vše. „Co u nás neskončí v kompostu, poslouží na různé dekorace nebo jako úkryt pro zvířecí a hmyzí obyvatele zahrady. Když na podzim spadne listí ze stromů, část se použije na věnce, girlandy a další dekorace, část zůstane jako přírodní mulč a ze zbytku vznikne kompost.“

Při rekonstrukci obou stavení se navíc ukázalo, že mnoho objevených předmětů každodenního života našich předků čeká na nové využití. Například kamenné koryto tu funguje jako pítko pro ptáky, ale inspirativních nápadů, jak začlenit staré věci do zahrady, byste tu našli mnohem více.