Sakury jsou ozdobou jara a inspirací pro básníky. Včelám však neprospívají

Sakura není náročná na pěstování ani na prostředí, takže se stává oblíbeným ozdobným stromem. Včelaři však z růžové asijské krásy nadšeni nejsou, protože nádherné květy sakur nemají žádný nektar.

Sakurám se lidově říká japonské třešně. Vedle Japonska a Číny jsou domovem i v Indii, Vietnamu, Koreji a dalších asijských zemích. U nás rozkvétají spolu s třešněmi a šeříky koncem dubna a fotografové dobře vědí, že není nic krásnějšího než rozkvetlá sakurová alej.

Na jaře růžové, na podzim zlaté

Botanický název stromu je třešeň pilovitá. Krásný opadavý strom s vejčitou korunou je v podstatě okrasná slivoň, blízká příbuzná našich třešní a višní. Dosahuje výšky tří až sedmi metrů. Poupata jsou většinou červená, ale když se plně rozvinou, mají nádherně růžovou barvu.

„Květy sakur mohou být v závislosti na kultivaru různě velké, bílé nebo růžové, jednoduché, poloplné či plné. Stromy mají dvojí hlavní období působnosti. Jedním je jaro, kdy kvetou, a druhým je podzim, kdy se stromy vybarvují. Podzimní zbarvení listů může být zlaté, oranžové i lehce do červena,“ píše web Zahrádkářská poradna.

OBRAZEM: Japonská zahrada v Polsku stojí za návštěvu. Její krása bere dech

Právě barevná proměnlivost stromů sakur je jedním z důvodů jejich obliby. Navíc jsou poměrně nenáročné na pěstování: vyžadují jen slunné místo a nevadí jim prach a zplodiny v ulicích měst.

Mají rády slunce a staré cihly

Sakury snesou i mírný polostín, ale nejlépe kvetou, mají-li dostatek slunce. V prvních třech letech po výsadbě potřebují letní zálivku, kterou však v parném létě ocení i starší stromy, kterým hrozí přeschnutí. Mají rády teplejší klima a místo chráněné před silnějším větrem, naopak budou strádat v mrazových kotlinách nebo v příliš jílovité půdě.

Okrasné třešně patří mezi dřeviny vápnomilné. Preferují hlinitopísčitou půdu s propustnou strukturou a zásaditým pH. „Ideální jsou hlubší živné půdy. V těžkých a mokrých se jim dařit nebude. Dobré nejsou ani velmi suché a písčité půdní profily,“ radí web Zahrádkářská poradna.

Sakura má podle odborníků ráda dostatečně propustnou zeminu, nejlépe se zbytky starých cihel, které zaručují i dostatečnou vzdušnost. Proto se jí daří na bývalých staveništích, kde nachází optimální podmínky pro pěstování. V zahrádce bychom před jejím vysazením měli vykopat jámu o něco hlubší, aby bylo možné na dno položit drenáž.

Putování za sakurami

Při pěstování však musíte být trpěliví. Sakura začne být opravdu krásná teprve po pěti letech od vysazení, kdy konečně doroste do svého specifického krásného tvaru s převislými větvemi, na nichž vyniknou květy.

Květenství má podobu krátkých hroznů až se třemi květy. „Samotné květy jsou většinou pětičetné, jednotlivé lístky jsou 1,5 centimetrů dlouhé. Barevné rozpětí se pohybuje od bílé, přes růžové tóny po světle červenou barvu. Z květů se posléze stává plod s peckou, který je nejdříve červený a zbarví se až do černa,“ uvádí web Tipio.cz.

Za krásou růžových květů sakur se už v předjaří vydávají do japonských parků tisíce turistů z celého světa. U nás si na stejnou podívanou musíme ještě pár měsíců počkat, protože její doba přichází až na přelomu dubna a května.

V roce 1912 a v roce 1956 darovalo Japonsko Spojeným státům americkým přes šest tisíc stromů sakury. Kvetoucí sakury se pak ve Washingtonu staly populární turistickou atrakcí, která každoročně láká tisíce návštěvníků.

Mezi obdivovatele sakur však rozhodně nepatří včely ani včelaři. Včelám totiž ubývá obživy a podílí se na tom mimo jiné i sekání trávníků a vysazování ozdobných stromů, jako jsou právě sakury. Jejíich květy jsou sice krásné, ale nemají žádný nektar.