Stanislav Rožec si vyhlédl pozemek o rozloze 3500 m2 v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v obci Hlinná na Litoměřicku. Majitel nejprve pozemek neprodával, ale Stanislav Rožec mu dal nabídku, kterou neodmítl.

„Šli jsme do CHKO cíleně. Chtěli jsme stavět zdravý dům bez jakýchkoliv izolantů a bez chemie. Všechnu chemii jsme nahradili přírodními materiály. Když jsme to tady viděli, tak jsme chtěli dodržet ráz vesnice. Kamenné zídky tady už dělali sudetoněmečtí usedlíci a dodnes tak vypadá celá vesnice. S tím jsme do toho šli, i když to vyšlo daleko dráž, než kdybychom to udělali z betonových tvárnic. Výsledek ale stojí za to,“ pochvaluje si Stanislav Rožec.

Zahrady snů, kde inspirací je příroda sama:

Zdroj: Youtube

Kamenitý pozemek je vždy problematický. Kam kopnete, tam narazíte. Bezvadně sice odvodňuje, ale pro zahradníka je vždy výzvou. Nebo ho musíte od velkých kamenů vyčistit.

Se dvěma kamarády nasbíral Stanislav Rožec nejprve hromadu kamenů.

„Musíte počítat s tím, že budete od bláta, budete mít rozbité a sedřené všechny prsty. Kameny jsou těžké, a když o sebe cinkají, tak vás to holt několikrát denně přiskřípne. Bez rukavic a pevných nervů ani ránu,“ usmívá se Stanislav Rožec a dodává: „Jedinou mechanizací bylo stavební kolečko, jinak jsme všechno dělali rukama.“

Stavba kamenné zídky

Hromady kamene bylo potřeba samozřejmě nejprve očistit od hlíny kvalitní wapkou. A pak už se šlo na věc.

„Jelikož zeď je široká 60 centimetrů, rozhodli jsme se nedělat hluboké základy do nezámrzné hloubky, ale stačilo nám 30 centimetrů. Ta šířka tu váhu dostatečně roznese. Už do základového betonu jsme začali dávat šutry. První řada je tedy utopená v zemi,“ vzpomíná Stanislav Rožec.

S trochou trpělivosti a tvrdé práce můžete přeměnit tvrdohlavou jílovitou půdu na produktivní zahradu
Jílovitá zahrada potřebuje méně vody a víc vzduchu. Okopávat za vás můžou žížaly

O stavbě kamenné zídky říká, že si připadal, jako když hraje skutečný 3D tetris. Zkrátka tam ty kameny na sebe skládáte rovnou plochou do pohledové části. Ale druhá a další řada už jsou složitější, tam už totiž musíte kameny přebírat. A najít vhodný kousek někdy chvilku trvá.

„Čedič se naštěstí dá dobře opracovávat. Když větší kámen dobře trefíte majzlíkem a kladivem, tak se vám pěkně rozštípne na požadovanou velikost. Ale někdy je potřeba i hrubá síla. Když do většího kusu řachnete velkou palicí, bez problémů se rozletí na několik menších a třeba vám z toho vyleze zrovna ten, který v tu chvíli potřebujete. I to se stává,“ říká šikovný stavitel.

Chce to trpělivost a praxi z lega

Samotná stavba je pracnější než z prefabrikovaných betonových tvárnic, které na sebe uložíte, provážete a vylejete betonem. Záleží na tom, jak chcete, aby výsledná kamenná zídka vypadala.

Někdo si více pomáhá betonem a široké spáry mu nevadí, jiný kameny skládá tak, aby měl spáry minimální. Vždy tam ale musí být cementová malta. Skládat tzv. na sucho nejde, protože čedičové úlomky jsou velmi různorodé, mají ostré i kulaté hrany a nemůžete je na sebe klást jako pískovcové placáky.

Z kamenů postavil i opěrné zídky.Z kamenů postavil i opěrné zídkyZdroj: Deník/Denis Drahoš

„Plot máme v jedné části podél domu, což je asi 80 metrů. Ve třech lidech jsme to dělali asi měsíc 8 hodin denně. Beton jsme si míchali taky sami. Ona je to spíše taková cementová malta, to znamená hodně cementu, písek a voda,“ vypočítává Stanislav Rožec.

Růže. Královna květin se překvapivě nejlépe cítí v mírně kyselém prostředí
Jak si poradit s kyselou půdou na zahradě? Některé z našich tipů vás překvapí

Mnoho lidí ho teď díky příspěvku na Facebooku oslovilo a ptalo se na cenu. „Mám stavební firmu a neřekl bych si méně než 1200 korun za metr čtvereční bez materiálu. Ale není to nic moc těžkého. Jestli jste si v mládí hráli s legem, tak byste to měli dát taky. Chce to opravdu trpělivost a protrpět si první týden. Pak už to jede automaticky. Musíte zkrátka, stejně jako u čehokoliv jiného, vydržet začátek,“ dodává Stanislav Rožec.