Když se řekne LDN, lidé si často vybaví sterilní chodby, kovové postele a ve vzduchu vůni dezinfekce a marnosti. Podle ředitele Léčebny dlouhodobě nemocných v Hradci Králové Radima Faltuse je to ale zastaralý předsudek, který zdravotníci jen těžko veřejnosti vyvrací. "Když to budu venku na lavičce někomu stokrát opakovat, neuvěří mi. Pochopí, až když tu někoho bude mít," říká lékař, ředitel a primář v jedné osobě.

Hradecká LDN leží v samém centru města obklopená rozkvetlou zahradou. V nedávno zrekonstruované budově by ale návštěvník těžko hledal šedivé temné chodby a zašlé vybavení. Místo toho jej přivítají barevně vymalované stěny a zjevně prosperující vzrostlé fíkusy a filodendrony. "Nějak se jim tu daří. Však se o ně dobře staráme," směje se rázná a usměvavá vrchní sestra Zdeňka Václavíková.

Společenská místnost v oddělení sociálních pobytových služeb LDN Rybitví. Ilustrační snímek
Pětina kapacit léčeben v ČR je obsazena zbytečně. Ministerstva chystají změnu

Hlavní a největší péči ale samozřejmě věnují pacientům. Ti do hradecké LDN přicházejí především z fakultní nemocnice, nejčastěji z traumatologie, ortopedie, někdy také z neurologie nebo interny. Zdejší zdravotníci a ošetřovatelé jim poskytují hlavně léčebně-rehabilitační péči a pomáhají jim se zotavit z úrazu, onemocnění nebo těžkých operací.

"Část naší klientely tvoří také lidé, kteří potřebují paliativní a hospicovou péči, Ti ale většinou směřují na lůžka specializovaných zařízení," vysvětluje Faltus. LDN už podle něj dávno nejsou ústavy, do kterých se chodí akorát zemřít. Tuto pověst už jim však nejspíš nikdo neodpáře.

Hradecká LDN si ale mezi odbornou veřejností udržuje pověst kvalitního zařízení. V roce 2020 uprostřed pandemie covidu dokonce zvítězila mezi léčebnami LDN akreditovanými Českou akreditační společností v projektu Kvalitní a bezpečná nemocnice.

Královéhradecký kraj patří věkovou skladbou obyvatelstva k nejstarším regionům v republice. Ilustrační snímek.
Dostane se na všechny seniory? Podle kraje mohou pomoci komerční domovy důchodců

Lékaře nepřilákal ani náborový příspěvekStěžejní problém, se kterým se podle Faltuse potýká většina LDN, je nedostatek kvalitního personálu. Lékaři ani zdravotní sestry se totiž do následné péče zrovna nehrnou. "Na začátku roku jsem vypsal výběrové řízení na nového lékaře, inzerát byl ve všech médiích i na internetu, dokonce nabízíme náborový příspěvek 300 tisíc korun. A za několik měsíců se podařilo sehnat jednu doktorku na 0,6 úvazku," říká ředitel.

Ani zdravotních sester nemá zařízení dostatek, neláká je ani lukrativní prostředí a náborový příspěvek 100 tisíc. "Od začátku roku jsme přijali tři sestry, z toho tu zůstala jedna," dodává Václavíková. Oba zdravotníci se shodují na tom, že práce v LDN není pro každého, vyžaduje kromě odbornosti také velkou fyzickou i psychickou odolnost.

"Potřebujeme, aby personál splňoval naše požadavky na kvalitu zdravotní péče a zároveň ustál náročnost práce v LDN. Lékaři i sestry brzy poznají, jak těžké je vypořádávat se nejen s pacienty, ale i s jejich příbuznými. Ti na nás často kladou velké nároky a čekají, že se jejich 93letá babička po úrazu zotaví rychle a úplně. Vždyť ještě před měsícem navařila na oslavu pro celou rodinu. Ale musíme přemýšlet kriticky, říkáme tomu křehká stabilita. Starým lidem často stačí i malý úraz, který může jejich stav ohrozit," vysvětluje lékař důvod, proč musí být personál v LDN psychicky odolný a trpělivý.

K podpoře obchodů dojde například v Barchově, Lípě nad Orlicí, Strážném, Dobřanech či Voděradech. Ilustrační foto.
Aby venkovské prodejny přežily. Kraj mezi ně rozdělí téměř čtyři miliony korun

Tři měsíce a domůPobyt v zařízení následné péče hradí pojišťovna. Přestože to zákon nijak neupravuje, drží se pojišťovny zásady, že pacient v zotavovně může pobývat pouze tři měsíce. Pokud lékař určí, že rekonvalescence ještě není u konce a pacient má zůstat, musí toto rozhodnutí před pojišťovnou při pravidelných kontrolách obhájit. Takových pacientů mají podle Faltuse okolo 10 procent. V hradecké léčebně se ročně na 94 lůžkách vystřídá okolo 450 pacientů, přesto je podle ředitele spádová oblast co se týče kapacit značně poddimenzovaná.

"Zachraňuje nás Levitovo centrum následné péče v Hořicích, částečně také LDN v Opočně, krajská nemocnice v Jaroměři a v Novém Bydžově a nově také CELOP ve Dvoře Králové. Bez nich by byla situace kritická," vyjmenovává Faltus.

Poděkujte hasičůmZdroj: Grafik redakce

V Hradci měli dříve lůžek 99, před lety ale museli kvůli nařízení ombudsmana pět z nich zrušit, protože některé pokoje nesplňovaly zákonné normy jako trojlůžkové. Problém ale nejsou pouze místa v LDN, léčebnám i silám zdravotníků by značně ulehčilo také navýšení kapacit v sociálních zařízeních s pečovatelskou službou.

Pacienti, jimž rodinné zázemí neumožňuje vrátit se po zotavení domů, totiž mnohdy není kam umístit. "Tady v Hradci hodně pomohlo vytvoření odlehčovacího zařízení. Je to ale jen krátkodobé řešení, dokud se neuvolní místo v domově s pečovatelskou službou," dodává Faltus.

Léčebna pro dlouhodobě nemocné v Hradci Králové poskytuje následnou péči od počátku 80. let. Zřizuje ji Královéhradecký kraj, který před třemi lety budovu na Pospíšilově třídě za 30 milionů korun zrekonstruoval. Do následné péče má kraj v úmyslu investovat i nadále, v březnu hejtman Martin Červíček oznámil záměr stomilionové investice do rekonstrukce interny a LDN v Novém Bydžově.

LDN v Královéhradeckém kraji:
Zdravotnickou péči o dlouhodobě nemocné a následnou péči poskytuje v kraji dvanáct zařízení, několik lůžek pro dlouhou rekonvalescenci mají například i krajské nemocnice a také státní Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Kraj zřizuje tři samostatné LDN - v Hradci, v Hořicích a v Opočně. V Trutnově, ve Dvoře Králové a v Žacléři poskytují dlouhodobou lůžkovou péči soukromá zařízení. Terénní následnou péči nabízí Oblastní charita v Červeném Kostelci.