Čistírna odpadních vod v Provodově-Šonově už údajně nevyhovuje současným požadavkům a odkanalizování obce Vysokov je nyní řešeno pouze částečně.

„Do zlepšování kvality vody v nádrži Rozkoš na Náchodsku se nyní mnohem aktivněji zapojil Královéhradecký kraj,“ sdělil Michal Friček z tiskového oddělení krajského úřadu s tím, že řešení situace jednotlivými obcemi se neukázalo jako dostatečně efektivní.

Podle krajského radního Karla Klímy, který je odpovědný za vodní hospodářství, životní prostředí a zemědělství se v minulých letech uskutečnila řada jednání o možnostech budoucího odkanalizování obou obcí, jejichž odpadní vody patří k největším zdrojům znečištění nádrže Rozkoš.

„Bohužel se ale nepodařilo najít řešení akceptovatelné pro všechny. Jelikož garantem koncepčního rozvoje kanalizací na svém území je kraj, rozhodli jsme se jednání zúčastněných obcí koordinovat. Naším cílem je takový stav, kdy již do nádrže nebude vypouštěna odpadní voda ani po přečištění,“ konstatoval Karel Klíma.

V úvahu podle něj přicházejí tři varianty: odvedení odpadních vod k přečištění do České Skalice nebo do Nového Města nad Metují a případně čištění vody v místě a její vypouštění až pod hrází Rozkoše.

Starostka Vysokova Renáta Fiedlerová přiznává, že se jedná už o dlouhodobou záležitost, která se zatím nepodařila vyřešit. Upozorňuje, že Vysokov je od přehradní nádrže vzdálený zhruba dva a půl kilometru a na Vysokovském potoku je ještě na začátku Provodova průtočný rybník, takže až teprve voda z tohoto rybníka pokračuje dále do Rozkoše. 

„Je to komplikované, protože se to řeší v rámci několika obcí. Původně jsme chtěli vlastní čistírnu odpadních vod pod průmyslovou zónou, ale tu nám Povodí Labe zamítlo, protože Vysokovský potok se vlévá do vodní nádrže Rozkoš. Nepomohl ani návrh terciálního řešení, kdy by vyčištěná voda z naší čistírny šla ještě do třech rybníčků a pak by teprve do potoka. Proto jsme to nemohli vyřešit jednoduše a na vlastním území," vysvětluje starostka a poukazuje, že většinu odpadních vod z Vysokova tvoří průmyslová zóna, z obytné části je to jen nepatrná část. 

Starosta Provodova-Šonova Josef Kulek říká, že čistírna odpadních vod v jejich obci je funkční, povolení na vypouštění mají a zatím s tím není žádný zvláštní problém. „V současné době připravujeme další stupeň dočišťování, ještě okolo toho budeme jednat. Na čistírnu je napojený Provodov a Šonov a ještě bychom chtěli napojit další místní části – Václavice, Kleny a Šeřeč,“ plánuje starosta a dodává, že s krajským úřadem už obec jedná asi tři roky a přestože navrhované varianty jsou schůdné, zřejmě to bude dlouhodobější záležitost, než se vše vyřeší.

Výši případných nákladů na realizaci není zatím možné podle mluvčího kraje odhadovat, neměly by ale jít nad rámec stávajících investičních dotací na rozvoj vodohospodářské infrastruktury obcí. „V letošním roce například kraj počítá s podpořením třicítky projektů celkovou částkou 21,3 milionů korun. Peníze na tyto podporu těchto projektů kraj získává z poplatků za odběr podzemních vod.“ sdělil Martin Friček.