Trasu, kterou za normálních okolnosti jezdí tři hodiny, ji trvala hodin osm.

„Jako obvykle jsme chtěli jet z Ústí na Nymburk, kde přestupujeme na přímý vlak do Hradce. Když jsme si však chtěli koupit jízdenku, řekla nám paní na pokladně, že vůbec neví, jestli ten vlak pojede. Spadl totiž informační systém a ona jen ví, že předchozí vlak stoji už tři hodiny někde na trati,“ popsala začátek svého nedělního putování Lída M., která nakonec využila služeb své kamarádky, jež ji autem dovezla do Prahy. Tam na ni neplánovaně už hodinu čekal mezistátní vlak Hungaria jedoucí směr Pardubice.

„Až před Pardubice pak probíhala cesta celkem normálně, tedy vlak byl jen nacpaný k prasknutí a já stála celou dobu u záchodku. Trable však přišly těsně před Pardubicemi, kde nešla elektřina. Tam jsme zůstali viset další tři hodiny,“ dodala žena, kterou nejvíce mrzí, že za celou dobu, kdy stál vlak na úpatí Pardubic, měli od personálu jen minimum informací o dalším vývoji situace.

„Také mě trošku zamrzelo, že nám nikdo nenabídl žádné „nouzové“ občerstvení,“ dodala žena s tím, že jinak byl jídelní vůz docela v permanenci a hodně cestujících si v něm krátilo dlouhou chvíli ochutnáváním zdejšího nápojového lístku, hlavně tedy toho alkoholického. „Nálada pak byla taková uvolněnější,“ dodala s úsměvem žena, která nakonec byla ráda, že se po osmi hodinách dostala v pořádku do Hradce Králové.