Následuje výčet materiálu ukončený nabídkou prací tesařských a zednických. Zkrátka – v čp. 8 našli tehdejší stavebníci všestrannou pomoc.
Václav Javůrek, mezi jehož nejvýznamnější stavby patří vedle zmíněného KND třeba budova školy v Nádražní ulici, dům brzy opustil a vystřídal jej malý „nárůdek dětský".

Dokazuje to kronika města: „Dne 4. května 1907 zemřela Antonie Mačková, vdova po knížecím důchodním, která byla pro štědrost svou velmi oblíbena. Odkázala městu Opočnu dům č. 8 na Malém náměstí pro dobročinný účel…".

Zastupitelé se rozhodli pro sirotčinec a myšlenka se brzy stala skutkem – podle knihy farnosti v roce 1907, podle kroniky města o rok později. Ale v tom důležitém se oba zdroje shodují.
Sirotčinec zůstal několik desetiletí

Dům začal sloužit jako okresní sirotčinec vydržovaný okresem opočenským, o zhruba třicet dětí se zde staraly tři školské sestry.
Sirotčinec se tu udržel několik desetiletí. Kromě sirot zde našly azyl třeba děti z početných rodin, které přišly o otce a matka nemohla všechny své ratolesti uživit. Mnozí Opočeňáci na jeho provoz ještě pamatují.

„Do obecné jsem začala chodit v roce 1950, chodil s námi i jeden hoch ze sirotčince. Byl velmi hodný a ukázněný, bylo vidět, že tam děti mají dobrou péči. Všichni jsme věděli, že je ze sirotčince, ale nikoho ani nenapadlo se mu posmívat. Ještě dnes si na něj někdy vzpomenu, byl vždycky ostříhaný úplně nakrátko, kdo ví, kam ho osud zavál," zní vzpomínka, přes uplynulou dobu stále dojímající.

Sirotčinec skončil pravděpodobně hned na začátku padesátých let.
Dům pak převzala do své péče tehdejší domovní správa a byl využit na byty. A byty zde zůstaly dodnes, pouze vlastnictví už je soukromé.

Dana Marková