Nálezce zprvu prý ani netušil co našel. Podle jeho slov v tu danou chvíli, kdy ze země vytáhl trčící drát, tak si vůbec neuvědomoval na co narazil. „Původně to považoval za nějaké pytlácké oko. Když to ale celé vytáhl a odnesl domů, všiml si při pečlivější prohlídce zdobení v podobě šroubovitého stáčení drátu, takzvané tordování. Pomocí internetu pak zjistil, o jak cenný nález se může jednat a kontaktoval naše muzeum,“ popsal archeolog Muzea Náchodska Jan Košťál.

Přes čtvrt kila zlata

V oblasti východních Čech jde o jeden z největších objevů tohoto druhu. Jedná se o nález devíti kusů zlatých nekonečných spirál z mladší doby bronzové (asi 1200-900 př. n. l.) z okolí Náchoda, jsou tedy staré zhruba tři tisíce let. Celková hmotnost všech spirál je 257 gramů. „Zajímavé je, že sedm kusů má poměrně shodnou váhu – od 28 do 33 gramů. Zbývající dva kusy mají kolem 20 gramů,“ prozradil archeolog Košťál, a vysvětlil, proč náchodský zlatý poklad nese označení nekonečné spirály. „Jedná se o dvojitý drát, který má na konci očko a vrací se zpátky, kde je další očko, za kterým je drát zdobený právě kroucenou šroubovicí,“ popisuje podobu šroubovice. „V minulosti byly nalézány ojedinělé kousky o hmotnosti deset, dvacet gramů. K nejznámějším podobným nálezům patří takzvané Hradecké osmičky, což jsou dráty smotané do tvaru osmičky, které se našly před více než sto lety. Podobný nález pochází z Černilova a v polovině 19. století se zlatá osmička nalezla i při výstavbě jaroměřského nádraží. Ta se ale ztratila.“

Jednalo se o obětinu slunečnímu božstvu?

Přesný účel objevených nalezených drátů je obestřen rouškou tajemství. Jednou z možností je, že se jednalo o polotovar, který sloužil k distribuci drahého kovu. Kdo a proč poklad do země uložil, zůstane už navždy tajemstvím. Zlatý poklad mohl sloužit ale i ke kultovním účelům, podle některých interpretací jako obětina slunečnímu božstvu.

Zlato se v archeologických nálezech objevuje od střední doby bronzové. Ve větší míře se začíná objevovat v mladší době bronzové (období popelnicových polí). „U nás jsou dvě oblasti s větším výskytem, což jsou západní Čechy, kde se objevují především v hrobech. U nás ve východních Čechách se objevuje především v depotech – bylo ukládáno buď jako nějaká obětina, nebo si ho někdo uchoval s tím, že si ho později vyzvedne,“ zmiňuje Jan Košťál možné varianty, s nimiž archeologové pracují.

Tisíce let starý zlatý kov nemuseli ani čistit 

Nález je v muzeu už zhruba od poloviny dubna. Stav spirál, ve kterém budou představeny veřejnosti je po tisíce let stejný. „Nedělali jsme s tím vůbec nic,“ říká Jan Košťál. „Zlato je ušlechtilý kov, takže nijak nekoroduje. Žádná konzervace nebyla zapotřebí. Nebylo potřeba nález ani nijak čistit,  pouze v záhybech, kde je zdobený tordováním, jsou na některých místech patrna zrníčka zeminy,“ říká archeolog, a pro zajímavost dodává, že nález byl učiněn krátce před Velkým pátkem, kdy se podle pověstí otevírá země a vydává své poklady.

Anonymní nálezce by mohl dostat slušné nálezné

Poklad bude moci veřejnost na vlastní oči spatřit v sobotu 19. října při Dni archeologie, kdy si budou moci zájemci devět zlatých spirál prohlédnout. „Z bezpečnostních důvodů to bude jenom tento den, pak se vrátí do depozitního trezoru. O nějaké další prezentaci do budoucna budeme teprve uvažovat,“ říká archeolog Košťál.

Nálezce zůstává v anonymitě, ale na základě zákona o Státní památkové péči zažádal o nálezné. V současnosti probíhá řízení a probíhá zhodnocení nálezu. Archeologické nálezy legislativně ošetřuje zákon 20/1987 Sb. O statní památkové péči §23, podle něhož má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad. Jelikož se jedná o archeologický nález zhotovený z drahých kovů má nálezce právo na odměnu ve výši ceny materiálu. Za 257 gramů zlatých spirál to už může být slušné nálezné.

Jiří Řezník