Křesílka si přinesli ze třídy od sedmáků, za pětikorunu si mezi sebou tipli výsledek a před devátou hodinou zasedli u tabule k hokeji. Také na Základní škole Úpice - Lány se jako v mnoha jiných tuzemských školách v pátek dopoledne fandilo.

K semifinálovému souboji českých hokejistů usedli i místní deváťáci. Na dálku hnali Jandačovy borce do finále. V Úpici hokej nejvíce prožívali Martin Henych s Jaroslavem Kábrtem.

Prvně jmenovaný hrál dříve za tým HC Krkonoše, mládežnický oddíl, který sdružuje mladé hokejisty z Trutnova, Vrchlabí a Dvora Králové. „Ten první gól neměl platit. Mozík Rusáka sice zatlačil do brankoviště, ale chtěl hrát dál. Já bych ten gól neuznal,“ hartusil mladý hokejista.

Naděje na finále vystřídal smutek

Kamarádi Josef a Karel z Lázní Bělohradu si odskočili sledovat hokejový zápas Česko – Rusko do jičínské pivnice Batalion. Ke konci už tu panovala trošku prudérní atmosféra. Fandové se nechtěli nechat fotit, ale komentář nám poskytli.
„Už byl úspěch, že jsme porazili Amíky, je to hezký, že jsme se dostali až tak daleko,“ shodují se oba a nad výkonem našich hokejistů hůl nelámou. „Dnes se snažili, táhli to, ale přesilovky nic moc,“ hodnotí Karel.

„Hlavně mně nefoť do novin, já mám bejt v práci,“ hrozil prstem starší muž v jedné broumovské restauraci.

Většina ryze mužského osazenstva si ale z pracovního dopoledne ulevila legálně. Nechyběla ani tipovací soutěž na konečný výsledek. Moc důvodů k radosti ale fanoušci neměli. „Koukej jak pomalu proti nim bruslíme. Bych jim nasypal do bruslí horký špony, aby zrychlili,“ přišel s radou jeden z fanoušků.

Slepené branky, které rozhodly o osudu utkání, nakonec vryly do tváří diváků smutek.