Tisíce fanoušků se v pátek odpoledne vydaly do Vratislavi podpořit naše fotbalisty při jejich premiérovém utkání na EURO 2012 s ruským týmem. Silnice z Hradce Králové směrem na Náchod tak praskala ve švech ještě víc než jindy. Našim fotbalistům přály úspěch i půvabné dívky, kterým se naskytla  nečekaná možnost vyfotit se s kapitánem českého mužstva Tomášem Rosickým. Mezi kolonami aut  se objevily i vlajky ruských fanoušků, kteří se tak trochu překvapivě na EURO také vydali po silnici.

Když padne gól, zakřičím si rád

Vladimír Janata, předseda Pardubického krajského fotbalového svazu:
„Česko zase žije fotbalem, je to znát pomalu na každém rohu. V pátek jsem vyrazil povzbudit národní tým do Polska, víckrát se tam ale kvůli konci krajských soutěží nedostanu. Nejsem z těch, kteří by jenom dvě hodiny seděli a ani se nehnuli, když padne gól, zakřičím si strašně rád. Věřím, že prostředí Eura naši reprezentaci zvedne. Po přáteláku s Maďarskem jsem moc nadšený nebyl, ale doufám, že se ze skupiny dostaneme dál."

Dívat se budeme o přestávkách

Petr Dohnal, ředitel Východočeského divadla Pardubice:
„Fotbal obvykle příliš nesleduji, ale když se jedná o tak důležité zápasy, tak se budu snažit dívat. Toho času je bohužel málo, v červnu odehrajeme asi 50 představení. Věřím ale, že se s herci budeme koukat alespoň o přestávkách či po skončení představení. Bohužel asi neuvidím finále Eura, které se hraje 1. července – tedy ve stejnou dobu jako derniéra inscenace Tajemný hrad v Karpatech na Kunětické hoře. Každopádně držím našim reprezentantům palce."

Český dům? Nápad předsedy Pelty

Václav Andrejs, předseda Královéhradeckého krajského fotbalového svazu:
„Pro svaz je Euro vyvrcholením práce, ve Vratislavi se dokonce v tamním loutkovém divadle vybudoval Český dům, což byl nápad předsedy Miroslava Pelty. Včera jsem vyrazil na úvodní zápas s Ruskem, další lístky jsem rozdělil mezi kolegy. Zbytek turnaje budu sledovat v klidu doma u televize. Jednou jsem se vydal do restaurace a už to neudělám. Na fotbal musím mít klid.  Moc se těším, vždyť se jedná o svátek."

Medaile je jen zbožné přání

Ladislav Zeman, ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové:
„K fotbalu mám velmi kladný vztah, jako dorostenec jsem hrával za Spartak levou spojku, nosil jsem dokonce dres číslo deset. Ale teď už jsem starej pes… Do Polska nepojedu, mistrovství budu sledovat v televizi. Našim budu držet palce, i když 
z jejich hry nejsem moc nadšený. Taková medaile je spíše z kategorie zbožných přání. Podle mého gusta hrají Holanďani, to je totální fotbal, výsledek 5:3 je obvyklý. Je radost na ně koukat."